Při členění skladů se můžeme setkat s celou řadou hledisek a různých faktorů. Pro základní orientaci vztahující se k členění skladů bude následně uveden stručný, ale zdaleka ne úplný výčet typů skladů. Nejčastějšími skladovými alternativami jsou:

Cross docking (systém okamžitého překládání zboží) - vychází z klasického pojetí funkcí distribučního skladu s přispěním výrazného zeštíhlení manipulačních a skladovacích operací. Sklady se využívají primárně jako distribuční směšovací centra, v nichž přijaté zboží z kamionových dodávek není skladováno, ale v nejkratší možné době roztříděno a připraveno k expedici společně s dalšími objednanými sortimentními položkami. Produkty se zde tedy soustřeďují ve velkém, ihned se rozdělí (v zásadě se ve skladové zóně nezastaví, jsou pouze přeskupeny) a v potřebném množství se spojí s jinými produkty do zásilky určené pro stejného zákazníka. Systém cross docking je využíván zejména u maloobchodních firem.

Cross docking tedy chápeme jako distribuční systém, jehož prostřednictvím je zajišťováno zásobování bez skladování, s omezeným počtem manipulačních a překládkových operací, systém, který optimalizuje časový průběh a investiční náročnost toku zboží od dodavatele (výrobce) k odběrateli (maloobchod). Při uplatňování cross dockingu je základní podmínkou správných funkcí a optimalizace přímá synchronizace všech přijímaných a expedovaných dodávek.

Mezi významná rozhodnutí, která se musí provést v oblasti skladování je to, zda se budou využívat soukromá zařízení (tj. vlastní zařízení nebo pronájem skladu jako celku), nebo veřejná skladovací zařízení (tj. pronájem skladovacích prostor se službami).

Výhody spojené se soukromým či vlastním skladováním jsou následující: míra kontroly, pružnost, menší dlouhodobé náklady, lepší využití lidských zdrojů, nespecifikovatelné přínosy. U soukromého skladování existuje nad zbožím přímá kontrola a zodpovědnost až do okamžiku, než se předá zákazníkovi. To umožňuje lepší začlenění funkce skladování do svého celkového logistického systému. S větší mírou kontroly je spojena i větší míra pružnosti při návrhu uspořádání skladu a skladových operací tak, aby přesně vyhovovaly požadavkům a charakteristikám výrobků. Pokud výrobky budou vyžadovat speciální manipulaci nebo podmínky uskladnění, pak varianta veřejného skladování nemusí vůbec přicházet do úvahy. Soukromé skladovací zařízení je pak možno podle možností měnit a přizpůsobovat změnám na trhu. Z dlouhodobého hlediska se vlastní sklad může považovat za méně nákladnou variantu. Pokud bude skladové zařízení efektivně využíváno, uvádí se, že provozní náklady skladování mohou být o 15 až 25% nižší.

Nevýhodou vlastních skladů je, že při jejich maximálním využití v krátkém časovém horizontu se skladovací kapacita nedá rozšířit a existuje zde finanční omezení v podobě příliš vysokých nákladů na zřízení.

Jednou z variant veřejného skladování je smluvní skladování. Jedná se většinou o dlouhodobou, vzájemně prospěšnou dohodu mezi uživatelem a poskytovatelem skladovacích služeb, na základě které poskytovatel zajišťuje výhradně pro jednoho klienta speciální skladovací a logistické služby. Důraz se klade především na produktivitu, úroveň servisu a efektivnost.

Jednou z výhod veřejného skladování je, že nevyžaduje žádné kapitálové investice a v případě, že zásobovací, výrobní i distribuční činnosti podléhají sezónním výkyvům, pak veřejné skladování umožňuje, zajistit si v dobách zvýšených požadavků na skladování dodatečnou skladovací kapacitu.