Kapitola7
Logistické řetězce
Jedním z nejdůležitějších a nejčastěji používaných logistických pojmů je logistický řetězec. V literatuře se můžeme setkat s celou řadou různých definic.
Definice
Macurová, Klabusayová a Tvrdoň (2014) definují logistický řetězec jako: „lineární strukturu, která vzniká propojením procesů, jež jsou nutné k uspokojování požadavků zákazníků po produktech. Logistický řetězec existuje v určitém logistickém systému. Logistický systém můžeme definovat jako účelově vytvořenou fyzickou a řídící strukturu, která umožňuje aktivovat, zabezpečovat, hodnotit a zlepšovat fungování toků uskutečňovaných prostřednictvím logistických řetězců“.
Bazala (2006) uvádí: „Logistický řetězec lze definovat jako souhrn organizačních jednotek, institucí či agentur uvnitř nebo vně dané firmy, které vykonávají funkce podporující marketing daného produktu“.
Logistický řetězec tedy můžeme chápat jako jakousi schopnost propojit trh spotřeby s trhem materiálů a dílů ve všech jeho aspektech (hmotných i nehmotných), které vycházejí z objednávky (poptávky) kupujícího, a jež se vážou na konkrétní výrobek či zakázku. V praxi i odborné literatuře je pojem logistický řetězec často také spojován s pojmem „dodavatelský řetězec“. U složitějších lineárních struktur se používá pojem „logistická síť“ anebo „dodavatelská síť“.
Logistický řetězec je tvořen všemi procesy a potažmo též účastníky, kteří jsou zainteresováni (přímo anebo nepřímo) do uspokojení požadavků konečného zákazníka. Fiala (2009) uvádí, že typický logistický řetězec má 5 vrstev, v nichž jsou postupně zapojeni:
  • dodavatelé,
  • výrobci,
  • distributoři,
  • prodejci,
  • koncoví zákazníci.
Vnitřní procesy každého z výše uvedených subjektů jsou propojeny v interním logistickém řetězci, který tvoří interní dodavatelé a interní zákazníci. Procesy odehrávající se v logistickém řetězci by měly mít hodnototvorný charakter, tzn., že přidávání hodnoty by se mělo stupňovat ve směru hmotného toku, co jak nejblíže ke konečnému zákazníkovi. Hodnototvorný charakter mají všechny odůvodněné procesy a operace, které hotový výrobek přibližují ke konečnému zákazníkovi, zvětšují jeho pohodlí při spotřebě a jsou doplněny informacemi a poprodejními službami. Naopak nadbytečné a opakované operace (jako např. zbytečné odkládání materiálu, neúčelné vytváření zásob aj.) hodnotu nepřidávají.