Logistický řetězec je tvořen propojením řady navazujících procesů při uspokojování finálních požadavků zákazníků. Základním cílem logistického řetězce je poskytovat koncovému zákazníkovi žádanou kombinaci výstupů při minimálních nákladech. Logistický řetězec je ovlivňován mírou kontroly nad jeho jednotlivými články, výkonností jednotlivých procesů a v neposlední řadě náklady na provoz daného řetězce.

Většinu logistických řetězců (distribučních, odbytových, dodavatelských, apod.) tvoří vertikální sítě, v nichž jsou firmy seřazeny bez pevně stanovené struktury. Konkrétní uspořádání řetězce je výrazným způsobem ovlivňováno prodávaným produktem a charakterem cílového trhu a je velmi obtížné jednoznačně stanovit jeho nejlepší uspořádání. Pokud se firma zaměřuje na více úseků, resp. tržních segmentů s cílem co nejlepší obsluhy trhu, pak dochází k vybudování několika logistických (distribučních, odbytových) řetězců.

Tak například v praxi se můžeme setkat se dvěma typy distribučních logistických řetězců – přímým a nepřímým. Přímý řetězec (výrobce – konečný uživatel) sice zajišťuje výrobci vyšší míru kontroly nad výkonností logistických funkcí, ale náklady na distribuci jsou mnohem vyšší. Náklady výrobců představují buď velké objemy produkce anebo velkou koncentraci trhu.

Charakteristickým rysem nepřímých řetězců je to, že velkou část nákladů a rizik přebírají externí organizace (tzv. prostředníci), takže za prodané zboží obdrží výrobci menší tržbu.

Prostředníci se zapojují do procesu směny a jsou schopni zvýšit výkonnost řetězce ve formě užitné hodnoty času, místa a vlastnictví. Prostředníci v procesu směny jsou schopni díky svým dovednostem a dlouhou zkušeností vyrovnávat nesoulad sortimentu výrobce tím, že mají k dispozici takové struktury, v nichž dochází k rutinním transakcím. Proces směny (přínos vlastnictví), jako výsledek funkce nákupu a prodeje, pak usnadňuje zákazníkům orientaci na trhu a snadnější vyhledávání zboží. Přínos užitné hodnoty času vzniká díky tomu, že prostředníci udržují zásoby zboží, které jsou zákazníkům k dispozici tehdy, kdy zboží potřebují a přínos místa daný existencí prostředníků vzniká tím, že jsou schopni požadované zboží fyzicky dopravit na místo potřeby.

V odbytových řetězcích prostředníci díky své činnosti zefektivňují celý obchodní proces tím, že snižují počet nutných tržních kontaktů, jak z výše uvedených příkladů na obrázcích vyplývá. Zatímco přímý prodej čtyř výrobců 7 zákazníkům je tvořen 28 přímými tržními kontakty, prodej prostřednictvím jednoho prostředníka pouze 11 tržními kontakty. Zároveň přínos prostředníků tkví v tom, že výrobcům, od nichž odebírají zákazníci relativně malé množství zboží, mohou snížit náklady na prodej, náklady na skladování, na udržování zásob, objednací náklady a v neposlední řadě přepravní náklady (prostředníci odebírají častěji větší množství zboží), apod.