Kapitola2
Aktiva a pasiva
Základem účetnictví je sledování majetků a zdrojů krytí četní jednotky ze dvou pohledů ve výkaze nazvaném ROZVAHA (viz Obr. 4). Tento dvojí pohled nazýváme bilančním principem.
+
Rozvaha
Definice
Rozvaha znázorňuje na jedné straně majetek účetní jednotky (aktiva) a na straně druhé zdroje krytí tohoto majetku (pasiva). Aby byl zachován základní bilanční princip, musí se suma aktiv a pasiv vždy rovnat. Aktiva zachycuji hodnotu majetku účetní jednotky a pasiva znázorňuji hodnotu zdrojů, ze kterých byl tento majetek pořízen. Rozvaha se sestavuje při vzniku podniku (tzv. zahajovací), na začátku období (počáteční) a k poslednímu dni účetního období (konečná).
Veškeré položky uvedené v rozvaze mají konkrétní syntetický účet, který se nachází v účtové osnově.
Aktiva členíme na:
- stálá aktiva (dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek),
- oběžná aktiva (zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek),
- ostatní aktiva (přechodné účty aktiv).
Pasiva členíme na:
- vlastní zdroje (vlastní kapitál),
- cizí zdroje (rezervy, úvěry, závazky).
- ostatní pasiva.
Obr. 5 znázorňuje schéma rozvahy.
+
Schéma rozvahy
V následujícím textu si znázorníme varianty účtování na aktivních a pasivních účtech v souladu se základním bilančním principem.
Příklad
Prvním příkladem je účtování v případě, kdy dochází ke zvýšení aktiv a pasiv (viz Obr. 6):
- Např. nákup zboží na fakturu. Faktura je splatná až za stanovenou dobu.
- Nárůst aktiv (oběžná aktiva – zboží).
- Nárůst pasiv (cizí zdroje – závazky).
- A + P +
- Dochází ke zvýšení bilanční sumy.
+
Nákup zboží do maloobchodní prodejny
Příklad
Další variantou, kterou si představíme, je účtování účetního případu, kdy dochází ke snížení aktiv a pasiv:
- Např. úhrada faktury (závazku) z pokladny.
- Snížení aktiv (oběžná aktiva – peníze v pokladně).
- Snížení pasiv (cizí zdroje – závazky).
- A - P –
- Dochází ke snížení bilanční sumy.
Příklad
Dále nastíníme situaci, kdy dochází ke zvýšení a zároveň ke snížení aktiv:
- Nákup majetku (zboží) v hotovosti.
- Nárůst aktiv (stálá aktiva – zboží).
- Snížení aktiv (oběžná aktiva – peníze v pokladně).
- A ±
- V této variantě zůstal zachován bilanční princip, přestože nedošlo ke zvýšení ani ke snížení aktiv a pasiv.
Příklad
Poslední variantou je situace, kdy dojde zároveň ke zvýšení i snížení pasiv:
- Úhrada závazku vůči dodavatelům z bankovního úvěru (přesun uvnitř cizích zdrojů).
- Nárůst pasiv (cizí zdroje – úvěry).
- Snížení pasiv (cizí zdroje – závazky).
- P ±
- I při této variantě zůstává zachován bilanční princip, kdy nedochází ke zvýšení ani ke snížení aktiv a pasiv.
Účtové třídy (aktivní a pasivní účty):
- 0 – Dlouhodobý majetek
- 1 – Zásoby
- 2 – Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky
- 3 – Zúčtovací vztahy
- 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
Shrnutí:
V této kapitole jsme se seznámili s rozvahou, jejíž podstatou je podávat přehled o stavu majetku a jeho zdrojů krytí. Z rozvahy na straně aktiv můžeme vyčíst hodnotu stavu majetku, ale i jeho strukturu, ocenění, opotřebení, a to nejen aktuální období, ale i minulé. I pasiva jsou uváděna nejen v aktuálním, ale taktéž v minulém období. Údaje v rozvaze se sestavují k poslednímu dni účetního období a zaokrouhlují se na celé tisíce Kč. [9]
Rozvaha znázorňuje
Aktiva členíme na
Pasiva členíme na
Hospodářský výsledek evidujeme