Prosociální chování představuje činnost či chování, kterým pomáháme druhým, děláme druhým radost nebo jsme jim nějak užiteční. Prosociální chování je opakem antisociálního chování.
Definice
Altruismus představuje určitou formu prosociálního chování, vyznačuje se skutky a činy, které jsou vykonány ve prospěch druhých, aniž bychom očekávali odměnu, přestože nám vznikají náklady [3].
Důvody, proč pomáháme:
- teorie sociální výměny znamená, že předpokládaný zisk porovnáváme s vynaloženým úsilím. Čím je námaha větší, tím větší je uspokojení z vykonané pomoci, pomáháme pro vlastní dobrý pocit z vykonaného skutku. Naše námaha však nesmí být větší, než je uspokojení z vykonaného, v tomto případě by situace zůstala bez odezvy.
- sociální norma je určité pravidlo chování, podle kterého se lidé řídí, protože se to má nebo nemá. Pocit uspokojení mají, když se chovají v souladu s normou, avšak bez sociálního dohledu by od jejího dodržování klidně upustili. Dvě základní sociální normy jsou:
- empatie je schopnost vcítit se do druhého člověka a vžít se do situace, kterou prožívá. Trpíme s člověkem, který řeší nepříjemné životní události, snažíme se mu pomoci, abychom zmírnili své vlastní utrpení, které plyne z této situace. Nemůžeme se dívat na to, jak se druhý trápí, protože nás to vnitřně zasahuje a zraňuje.
Ochotu pomoci snižuje:
- efekt přihlížejících – ochotu pomoci mohou snížit přihlížející, pokud neštěstí přihlíží více lidí, každý spoléhá na druhého, že něco udělá, a ztrácí se čas.
- nejednoznačnost – nejsme schopni posoudit závažnost situace, pak obvykle zjišťujeme, jak se v této situaci chovají ostatní lidé. Například když vidíme ležet na zemi muže v ošuntělém kabátě, kterému se všichni vyhýbají, nejspíš usoudíme, že je opilý, přitom on může mít vážné zdravotní potíže.
- strach ze sociálního omylu – obavy z toho, že někomu naletíme (myslíme si, že jde o žert, skrytá kamera) nebo že někomu ublížíme, pokud bychom situaci špatně vyhodnotili.
- (ne)kompetentnost – strach, abychom neublížili. Zvažujeme, zda máme vhodné předpoklady k poskytnutí pomoci „Nejsem lékař, co když mu ublížím…“
- vliv skupiny – souvisí s efektem přihlížejících. Lidé ve skupině často čekají, až někdo udělá první krok, hlavně aby to nemuseli být oni. Skupina neznámých lidí prosociální chování tlumí, naopak ve skupině známých lidí se zvyšuje ochota pomoci.
- aktuální stav osobnosti – pokud jsme spokojeni sami se sebou a neřešíme náročné životní situace, jsme více ochotni pomáhat druhým.
Při pomoci posuzujeme
- příčina nesnází – posuzujeme příčinu problému, naše ochota pomoci se snižuje, pokud si někdo za své potíže může sám.
- závazek – způsobí, že pomáháme člověku, který pomohl nám nebo pro nás vykonal něco pozitivního. Ochotněji také pomáháme lidem, které máme rádi a záleží nám na nich. Obvykle nepomáháme člověku, který nám ublížil.
- vliv pohlaví – ženy pomáhají obvykle tam, kde je třeba trpělivosti, a muži pomáhají především tam, kde je potřeba fyzické síly.
Chování člověka
Typy chování jsou
Pasivní chování znamená, že člověk
Agresivní chování znamená, že člověk
Manipulativní chování znamená, že člověk
Asertivní chování znamená, že člověk
Tři základní stavy ega
Intenzita asertivity může být
Mezi základní asertivní dovednosti patří
Společenská skupina
Dyáda
Dav
Neformální skupina
Podle stálosti v čase jsou skupiny
Podle charakteru členství je skupina
Komunikační struktury v malých skupinách jsou
Proces socializace
Asociální chování
Antisociální chování
Sociální pozice
Sociální status
Sociální role
Sociální kognice
Sociální inteligence
Základní typy emoční inteligence
Funkční schémata
Osobnostní filtr
Sociální schémata zahrnují
Implicitní teorie osobnosti
Prosociální chování
Maximální počet bodů je 80.