4.2
Teorie hospodářského cyklu
Hospodářský cyklus znamená výkyvy ekonomické aktivity země. Tyto výkyvy se střídají s určitou pravidelností a můžeme si je představit jako kolísání reálného produktu kolem produktu potenciálního, kdy potenciální produkt tvoří tzv. trend. Během různých hospodářských cyklů se střídá aktivita ekonomiky země, kdy v závislosti na této aktivitě buď roste, nebo klesá reálný produkt. Teorie hospodářského cyklu zkoumá příčiny růstu či poklesu reálného produktu v čase.
Hospodářský cyklus v praxi znamená posloupnost pravidelně se opakujících fází makroekonomické aktivity země (projevující se např. změnou hrubého domácího produktu, zaměstnanosti, soukromé a veřejné spotřeby a investiční činnosti).
Cyklus = pravidelně se opakující řady etap s různou délkou a rozsahem.
Perioda = značí počet měsíců, které uplynou mezi body zvratu v průběhu cyklického pohybu (např. mezi dvěma po sobě následujícími vrcholy či dny).
Amplituda (rozkmit) = je počet měsíců, které v průběhu cyklického pohybu uplynou mezi horním a dolním bodem zvratu (mezi vrcholem a dnem hospodářského cyklu).
Hospodářský cyklus je tvořen čtyřmi fázemi:
  • vrchol (horní bod zvratu)
  • kontrakce
  • dno (dolní bod zvratu)
  • expanze.
Vrchol - bývá nazýván také jako horní bod zvratu. Značí maximální úroveň skutečného produktu, ekonomická aktivita se nachází na nejvyšší úrovni.
Kontrakce - značí pokles reálného produktu, hospodářský cyklus má klesající tendenci. Projevuje se např. nižší produkcí výrobků a služeb, zvyšující se mírou nezaměstnanosti, s tím spojeným poklesem důchodů domácností, ekonomickými a sociálními dopady na obyvatele, poklesem spotřebitelské poptávky a tím pádem i nižšími firemními zisky aj. Kontrakce tedy s sebou nese pokles ekonomické úrovně vyjádřené jako HDP/1 obyvatele a životní úrovně obyvatelstva. Pokud kontrakce trvá více než 6 měsíců, nazývá se recese. Velmi dlouhá a výrazná recese se pak nazývá deprese.
Dno - označováno také jako dolní bod zvratu. Dno znamená nejnižší úroveň výkonu ekonomiky, reálný produkt klesá na nejnižší možnou úroveň. Ekonomika disponuje nevyužitými kapacitami, vysokou mírou nezaměstnanosti, které pak odpovídá nízká úroveň spotřebitelské poptávky. Firmy mají nízké zisky, očekávání ohledně budoucího ekonomického vývoje jsou pesimistická aj.
Expanze - označována také jako vzestup, konjunktura. Hospodářský cyklus má růstovou tendenci. Dochází k růstu reálného produktu, který roste rychleji než potenciální, dále k poklesu míry nezaměstnanosti, růstu investic firem (např. nahrazování opotřebeného kapitálu), dále k růstu spotřebitelské poptávky, na kterou firmy reagují zvýšením objemu výroby a optimističtějším očekáváním spotřebitelů i firem ohledně budoucího vývoje. V době expanze se tedy více spotřebovává, vyrábí a také investuje [4].
+
3. Hospodářský cyklus
Obr. 3. Hospodářský cyklus
Zdroj: [4], zpracování: vlastní
4.2.1
Typy hospodářských cyklů
Podle délky trvání hospodářských cyklů se dělí na:
  • krátkodobé (Kitchinovy) cykly - jsou pojmenovány podle svého objevitele, Josepha Kitchina, který začínal jako specialista na statistické výzkumy zlatých nalezišť v Jižní Africe, poté působil jako podnikatel. Časově se jedná o krátkodobé kolísání reálného produktu v několikaměsíčních, po sobě následujících obdobích (bývá uváděno cca 36-40 měsíců). Důvodem vzniku mohou být výkyvy v zásobách a rozpracované výrobě z důvodu sezónních vlivů (vliv počasí na zemědělskou produkci).
  • střednědobé (Juglarovy) cykly - objevitelem je francouzský lékař Clémont Juglar. Cykly trvají cca 9-11 let, jsou způsobeny investicemi do výroby, konkrétně do kapitálových statků - strojů a zařízení, proto bývají označovány jako obchodní či průmyslové.
  • dlouhodobé (Kuznětzovy nebo Kondratěvovy) cykly neboli „dlouhé vlny“ - objevitel ruský ekonom a ředitel Institutu pro výzkum konjunktury. Trvají cca 50 – 60 let, nebo i více. Jsou způsobeny např. změnami ve výrobních technologiích (technologický pokrok, informační revoluce), objevy nerostných surovin, nebo jsou spojovány s monetárními a politickými jevy (války, revoluce) apod. Rozlišovány jsou tyto druhy vln:
    • první vlna – důvodem vzniku je průmyslová revoluce (zejména vynález parního stroje)
    • druhá vlna – nastává v souvislosti s rozvojem železnic, dopravy a těžkého průmyslu
    • třetí vlna – spojitost s vědecko-technickou revolucí
    • čtvrtá vlna – spojena s rozvojem elektronického průmyslu
    • pátá vlna – současná vlna, která probíhá v závislosti na informační revoluci. [5]
4.2.2
Příčiny vzniku hospodářských cyklů
K příčinám vzniku hospodářských cyklů existuje mnoho rozdílných teorií, obecně se rozlišují:
  • externí příčiny - příčiny, které se vyskytují mimo národní hospodářství země. Může se jednat např. o nerovnoměrné tempo vynálezů či nedostatečnou informovanost jednotlivých tržních subjektů apod.
  • interní příčiny - důvody, které se nacházejí uvnitř národního hospodářství. V praxi může jít třeba o maximalizaci zisků firem cestou úspor mzdových nákladů, nestabilitu investičních výdajů atd.
  • kombinace příčin - dle této teorie jsou prvotní příčinou faktory externí, ke kterým se přidají faktory interní.
Mezi důsledky hospodářského cyklu patří mimo jiné:
  • změny v míře nezaměstnanosti, kdy při růstu míry nezaměstnanosti klesá životní úroveň obyvatelstva a dochází k různým sociálním dopadům na občany
  • nestabilita cenové hladiny, resp. růst míry inflace
  • změna vnější ekonomické pozice země – ta souvisí se změnou indukovaného importu, který ovlivní čistý export
  • politické problémy, které jsou důsledkem poklesu životní úrovně obyvatelstva
Interaktivní prvek 4. Shrnutí – ekonomický růst a teorie hospodářského cyklu