Kapitola6
Inflace
Souhrn
V následujícím textu je popsán další pečlivě sledovaný makroekonomický ukazatel: inflace. Charakterizovány jsou základní pojmy a jednotlivé typy inflace. Student je seznámen se způsoby měření míry inflace. Zároveň jsou nastíněny příčiny vzniku a důsledky inflace.
Inflace je ekonomická veličina, která bývá citlivě vnímána všemi ekonomickými subjekty, tedy občany, firmami i státem. Inflace úzce souvisí především s nabídkou peněz, tedy s množstvím peněz v ekonomice. Velmi důležitá je míra inflace, která je posuzována Českým statistickým úřadem, na jehož stránkách (www.czso.cz) je pravidelně zveřejňována.
Míra inflace je důležitým ukazatelem národního hospodářství, protože informace o inflaci slouží např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů. Současně je míra inflace zahrnována třeba do nájemních a dalších smluv (kdy dochází k navýšení původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace).
Inflace znamená zvyšování průměrné cenové hladiny v čase, které s sebou nese snižování kupní síly peněz. Při rostoucí cenové hladině si tedy za stejnou sumu peněz pořídíme méně zboží a služeb, než jsme si mohli zakoupit v předchozím období.
U inflace je důležité to, že se nejedná o růst cen jednotlivých (několika konkrétních) druhů zboží nebo služeb, ale právě o růst průměrné cenové hladiny celého vybraného souboru statků v národním hospodářství, kdy souběžně se zvýšením průměrné cenové hladiny mohou ceny některých vybraných druhů zboží či služeb naopak klesat.
Cenová hladina představuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků v běžném období (v aktuálním roce) ve srovnání s jejich cenami vybraného základního období. Český statistický úřad používá při stanovování míry inflace průměrné ceny roku 2015 jako ceny základního období.
Deflace vyjadřuje pokles průměrné cenové hladiny. Je opakem inflace a je spíše vzácným jevem. I když se deflace může zdát jako pozitivní jev, pro výrobce ani pro investory není pokles cenové hladiny motivační k jejich činnosti. Ti jsou také potenciální zaměstnavatelé – a s tím související možný pokles mezd pak není motivační ani pro zaměstnance.
Cenová stabilita je taková situace národního hospodářství, kdy průměrná cenová hladina ani neroste, ani neklesá. Některými ekonomy je za cenovou stabilitu považována ekonomika s cenovým růstem do 2 %, protože tuto míru neberou lidé ani firmy při svém každodenním rozhodování v potaz.
Cílování inflace Českou národní bankou: v rámci zajištění jednoho z hlavních úkolů ČNB – zajištění cenové stability v ČR – využívá ČNB tzv. cílování inflace. Od ledna 2010 je stanoven inflační cíl celkové inflace ve výši 2 % a prioritou je, aby se skutečná hodnota inflace v ekonomice nelišila od stanoveného cíle o více než jeden procentní bod na obě strany (+/- 1 %). Cílování inflace je platné do přistoupení ČR k eurozóně. Při posuzování inflace vychází ČNB ze statistických dat Českého statistického úřadu a na jejich základě pak provádí svoji měnovou politiku.
+

Obr. 4. Inflace