6.1
Typy inflace
U inflace můžeme rozeznávat několik typů:
  • mírná (plíživá) inflace - míra inflace je jednociferná, inflace probíhá víceméně stabilním tempem. Ekonomické subjekty důvěřují penězům, nesnaží se jich zbavovat a měnit je ve prospěch reálného bohatství.
  • pádivá (cválající) inflace - míra inflace je v desítkách procent za rok (dvou až tříciferná čísla). Snižuje se důvěra k penězům, lidé se je snaží držet co nejméně, protože ztrácejí svoji kupní sílu. Může být upřednostňována jiná měna, než je měna domácí.
  • hyperinflace - míra inflace činí tisíce, až miliony procent ročně. Jde o extrémní formu inflace, kdy cenová hladina je vysoce nestabilní. Peníze přestávají plnit funkci prostředku směny a na řadu opět přichází barter, využívat se může také měna cizího státu. Náklady na výrobu bankovek jsou vyšší, než činí jejich hodnota. V takové situaci se využívá měnová reforma.
    Nejznámější hyperinflací je německá inflace po 1. světové válce. Během deseti let vzrostla cenová hladina o více než bilión procent. Mzdy byly vypláceny i několikrát denně a kupní síla peněz se snižovala tak rychle, že kupříkladu ceny za jídlo a pití v restauraci vzrostly i za tu dobu, kdy je lidé právě konzumovali. Hyperinflace však není známa jen z dob dávno minulých, např. míra hyperinflace v Zimbabwe v r. 2008 činila stovky miliónů procent. A aktuálně - nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu odhadují vývoj venezuelské inflace za rok 2018 na 1,37 milionu procent. V roce 2019 by číslo mohlo vylétnout až k 10 milionům procent. [18]
Mimo základní dělení se můžeme setkat také s následujícími typy inflace:
  • inflace zjevná - inflace, která je pozorovatelná a promítá se v cenových indexech.
  • inflace potlačená - stát do doby, než najde řešení ke zpomalení růstu cen, může využít zmrazení cen či cenového moratoria určité komodity. To má za následek zpomalení růstu cen, nikoliv však odstranění příčiny vzniku, navíc po uvolnění cen zpravidla dochází k jejich rychlému nárůstu. Inflace potlačená může mít jako důsledek existenci nedostatkového zboží a tím podporovat růst cen na šedém či černém trhu.
  • inflace skrytá - v oficiálních cenových indexech se neprojevuje např. aktivita stínové ekonomiky, změna struktury produkce směrem k cenově výhodnějším produktům, změna množství produktu prodávaného za stejnou cenu či zhoršení kvality výrobku beze změny ceny. Cenové indexy pak nezobrazují skutečný růst cenové hladiny [4 ].