Kapitola7
Nezaměstnanost
Souhrn
V této kapitole je popsán další ze sledovaných makroekonomických jevů: nezaměstnanost. V úvodu jsou představeny základní pojmy, které se k nezaměstnanosti váží. Následuje členění nezaměstnanosti podle příčin, díky kterým konkrétní typ nezaměstnanosti vzniká a rovněž důsledky, které tento jev způsobuje.
Nezaměstnanost je jedním z klíčových ukazatelů, které jsou zkoumány v makroekonomii. Důležitý je zejména vztah nezaměstnanosti k ostatním ukazatelům (zejména inflaci, dále hospodářskému růstu atd.). Pro vymezení nezaměstnanosti je třeba se seznámit se základními pojmy:
  • EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYVATELSTVO neboli „pracovní síla“, která se dělí na zaměstnané a nezaměstnané osoby. Jedná se o celkový počet práceschopných osob, které buď pracují, nebo se o práci ucházejí.
Zaměstnaní se dále člení na skupiny:
    • zaměstnanci – jsou dle definice EU-LFS (European Union labour force survey) osoby ve věku 15 let a více, které jsou zaměstnanci (osoby pracující pro veřejného či soukromého zaměstnavatele). Tyto osoby dostávají odměnu za práci formou mezd, platů, plateb za úkolovou práci nebo náhrad v naturáliích, zahrnuti jsou také neodvedení příslušníci ozbrojených sil.
    • osoby samostatně výdělečně činné – pracují ve svém podniku, hospodářství či odborné praxi. [19]
Nezaměstnaní jsou osoby ve věku 15 let a více, které splňují současně následující tři podmínky:
    • jsou bez práce, tzn., že nejsou v placeném zaměstnání ani nejsou sebezaměstnané (tzn., že v referenčním období neměly žádné zaměstnání a neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu či odměnu)
    • hledají aktivně práci prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce či práci hledají jinou formou (poptávají se přímo ve firmách, hledají práci prostřednictvím příbuzných a známých, podávají si inzeráty, hledají na internetu, podnikají kroky k založení vlastní firmy či jakoukoliv jinou formou)
    • jsou připraveny k nástupu do práce, a to okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání či zaměstnání ve vlastním podniku.
Do skupiny nezaměstnaných jsou započítány i ty osoby, které práci nehledají, jelikož ji již našly, ale nástup do ní je odložen na pozdější dobu.
Tato charakteristika nezaměstnaných vychází z definice ILO – Mezinárodní organizace práce – metodika je jednotná pro všechny členské země Evropské unie a umožňuje snadnější mezinárodní srovnání. Definice nezaměstnaných dle ILO se však liší od definice registrovaných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí a také nesouvisí s faktem, zda tyto osoby pobírají nebo nepobírají příspěvek v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky či příspěvky. [21]
Z ekonomického hlediska se také můžeme setkat s pojmy dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost. Dobrovolně nezaměstnaní jsou ti, kteří nejsou ochotni za danou mzdu pracovat a práci si nehledají. Nedobrovolně nezaměstnaní práci aktivně vyhledávají.
  • EKONOMICKY NEAKTIVNÍ OBYVATELSTVO - ty osoby, které nevyhovují kritériu zařazení mezi pracovní sílu, tedy do skupiny zaměstnaných/nezaměstnaných (děti, studenti, důchodci, invalidé, ženy v domácnosti atd.).
+
5. Rozdělení obyvatelstva
Obr. 5. Rozdělení obyvatelstva
Zpracování: vlastní
Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje dle metodiky ČSÚ podíl počtu nezaměstnaných na celkovém ekonomicky aktivním obyvatelstvu (v procentech). Obě hodnoty jsou ukazatele konstruované dle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení ILO. Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých [21]:
Obecná míra nezaměstnanosti =  počet nezaměstnanýchcelková pracovní síla (zaměstnaní+nezaměstnaní) × 100 [%]
Příklad
Daná ekonomika byla popsána následujícími údaji:
Údaje dané ekonomiky [20, 22]
Údaj
Počet osob
celkový počet obyvatel
10 578 820
počet dětí 0-14 let
1 647 275
počet osob 15-64 let
6 942 623
počet osob 65 a více let
1 988 922
počet nezaměstnaných
128 700
počet zaměstnaných včetně sebezaměstnaných
5 262 700
Ze zadaných údajů vyberte údaje potřebné k výpočtu a vypočítejte:
  1. počet ekonomicky neaktivních obyvatel
  1. obecnou míru nezaměstnanosti v %
Zobrazit řešení
Skrýt řešení
Řešení
Ad 1.)
Celkové obyvatelstvo se skládá z ekonomicky aktivního obyvatelstva a ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je dáno součtem zaměstnaných včetně sebezaměstnaných a nezaměstnaných.
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo = celkový počet obyvatel – ekonomicky aktivní (zaměstnaní + nezaměstnaní)
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo = 10 578 820 – (5 262 700 + 128 700)
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo = 5 187 420 osob.
Ad 2.)
Obecnou míru nezaměstnanosti v % dostaneme jako podíl počtu nezaměstnaných k celkové pracovní síle.
Obecná míra nezaměstnanosti =  počet nezaměstnanýchpracovní síla (zaměstnaní+ nezaměstnaní) × 100 [%]
Obecná míra nezaměstnanosti =  128 7005 262 700+128 700 × 100 ≐ 2,4 %
Obecná míra nezaměstnanosti činí po zaokrouhlení 2,4 %.
Formy nezaměstnanosti podle příčin, které ji způsobují:
  • frikční - vzniká v tom případě, kdy se zaměstnaný dobrovolně vzdá svého původního pracovního místa a hledá si nové zaměstnání. Dochází k ní vlivem životního cyklu obyvatelstva, např. dobrovolným přechodem do jiného zaměstnání s podobnou kvalifikací, přestěhováním do jiného města a s tím spojenou změnou zaměstnání, hledáním jiného způsobu uplatnění svých znalostí a dovedností atd. Tato forma nezaměstnanosti je krátkodobá (uvádí se cca 6–12 týdnů), její délka je daná časem, který je potřebný k vyhledání nové pracovní pozice a samotnou změnou pracovního místa (ukončení předchozího zaměstnání, příprava na přijetí do nového zaměstnání…). Frikční nezaměstnanost je pouze přechodná a na ekonomiku nemá škodlivý vliv, spíše naopak – dochází díky ní k efektivní alokaci pracovních sil (někdy bývá nazývána fluktuační nezaměstnaností).
  • strukturální - je způsobena změnami v požadované skladbě zaměstnanců, kdy vzniká nesoulad mezi nabízenou a poptávanou strukturou kvalifikace osob. Zároveň osoby hledající práci nejsou dostatečně flexibilní na to, aby si hledaly práci s jinou kvalifikací, v jiném městě atd. Strukturální nezaměstnaností jsou postiženy konkrétní profese, odvětví či regiony. Příkladem může být např. útlum těžebního či hutního průmyslu. Strukturální nezaměstnanost je odlišná region od regionu a může trvat i několik let. Existují skupiny osob, které jsou více ohroženy strukturální nezaměstnaností, a to: starší osoby, rodiče s více dětmi, osoby s nízkou kvalifikací či osoby se zdravotním postižením. Na jejich snadnější začlenění na trh práce reaguje zejména aktivní politika zaměstnanosti státu. Díky svým dopadům je strukturální nezaměstnanost pro ekonomiku tou nejzávažnější formou, její řešení je dlouhodobé, protože je většinou spojeno s nutností dalšího vzdělávání, rekvalifikace, zvýšením dovedností aj.
  • cyklická (konjunkturální) - je způsobena cyklickými změnami hospodářské aktivity, tedy poklesem hospodářského cyklu, kdy se skutečný výkon ekonomiky nachází pod úrovní potenciálního produktu. Trvá zpravidla několik měsíců a postihuje celou ekonomiku plošně, napříč všemi jejími regiony, sektory národního hospodářství a profesemi.
  • sezónní – jedná se o pravidelné výkyvy v průběhu roku v těch specifických odvětvích ekonomiky, která jsou ovlivňována vlivy počasí či aktuálního ročního období (zemědělství, lesnictví, rybolov, stavebnictví, turismus…), a také v následných zpracovatelských odvětvích (např. konzervárenský průmysl), nebo výkyvy ve spotřebě (vánoční zboží, letní vs. zimní sporty…). Sezónní nezaměstnanost je krátkodobá. [8]
Mimo výše uvedené typy nezaměstnanosti se také můžeme setkat s pojmy plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti. Plné zaměstnanosti je dosaženo v tom případě, kdy ekonomika pracuje na hladině potenciálního produktu. Pokud budeme posuzovat potenciální produkt z hlediska míry nezaměstnanosti, pak je potenciální produkt takový, který je dosahován při tzv. přirozené míře nezaměstnanosti. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud existuje plná zaměstnanost, existuje přece jen určitá míra nezaměstnanosti – nazývaná jako přirozená míra nezaměstnanosti. V každé ekonomice bude vždy existovat určitý počet nezaměstnaných osob, ať už je to z důvodu frikční, či strukturální nezaměstnanosti, který tvoří přirozenou míru nezaměstnanosti.
+
6. Nezaměstnanost
Zdroj: Autor geralt, Pixabay.com, licence CC0.
Obr. 6. Nezaměstnanost
Možné důsledky nezaměstnanosti:
  • ekonomické - nezaměstnanost v podstatě znamená „plýtvání“ zdroji, které má daná ekonomika k dispozici. Výpadek pracovní síly způsobuje:
    • ztrátu produkce - pokud je míra nezaměstnanosti vyšší, než je přirozená míra nezaměstnanosti, část zdrojů (výrobních faktorů, ať už práce, nebo následně i kapitálu) není využita a vyprodukuje se méně statků a služeb, než by tomu mohlo být na úrovni potenciálního produktu. A právě tento vztah zachycuje tzv. Okunův zákon (pozn.: Arthur M. Okun byl americký ekonom a profesor na Yalské univerzitě), který vyjadřuje vypozorovaný vzájemný vztah mezi mírou změny HDP a mírou nezaměstnanosti.
Definice
„Okunův zákon uvádí, že pokles HDP o dvě procenta potenciálního produktu znamená nárůst nezaměstnanosti průměrně o jeden procentní bod.“ [6, str. 653]
    • zvyšují se výdaje státního rozpočtu - stát hradí transferové platby osobám, které se momentálně nepodílejí na tvorbě produktu ekonomiky. Jedná se o náklady na vyplácení podpor v nezaměstnanosti či sociálních dávek. Současně s sebou nezaměstnanost nese náklady na financování aktivní politiky zaměstnanosti, chodů úřadů práce atd.
    • snižují se daňové příjmy - státní rozpočet (respektive jeho příjmy) je ochuzen o daně z příjmu nezaměstnaných osob i nepřímé daně (DPH a spotřební daně jsou součástí cen výrobků, které si nezaměstnané osoby s nižším disponibilním příjmem mohou dovolit v omezenější míře).
  • sociální a psychické - na rozdíl od inflace, která postihuje všechno obyvatelstvo, má nezaměstnanost dopad jen na osoby dotčené nezaměstnaností. Ztráta zaměstnání má negativní dopad na příjmy jedince i celé rodiny a pokles životní úrovně. S nezaměstnaností je často spojeno psychické zatížení a tím růst nemocnosti (zhoršení fyzického i psychického stavu nezaměstnaného), může docházet k destrukci etických hodnot, sociální izolaci (ztráta dosavadních kontaktů, prestiže, autority v rodině…), ztrátě sebevědomí. V krajních případech mohou hrozit takové jevy jako alkoholismus, kriminalita, sklon sebevraždě a další. Možnost výskytu těchto negativ roste zejména s prodlužující se dobou, po kterou je osoba nezaměstnaná (tzv. dlouhodobá nezaměstnanost).
  • další - dochází také k úpadku lidského kapitálu, nezaměstnaní lidé ztrácejí zkušenosti, schopnosti i praktické a teoretické znalosti. Při dlouhodobé nezaměstnanosti také dochází ke ztrátě motivace dále pracovat, nezaměstnané osoby si zvyknou pobírat sociální dávky a využívat volný čas jiný způsobem.
Stát řeší nezaměstnanost dvojím způsobem:
  • nástroji aktivní politiky zaměstnanosti - zahrnuje například různé rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, zřizování společensky účelných pracovních míst, příspěvek na dopravu či zapracování zaměstnanců a další formy podpory začlenění nezaměstnaných osob zpět do pracovního procesu.
  • pasivní politikou zaměstnanosti – jedná se o kvalitní činnost úřadů práce spočívající v bezplatném podávání informací o volných pracovních místech a zmírnění dopadů nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti (finanční podpory v nezaměstnanosti a další sociální platby, označované také jako transferové platby). [3]
Přestože je nezaměstnanost zlem z makroekonomického i sociálního pohledu a vláda se ji snaží eliminovat, může mít i svoji pozitivní úlohu. Pracovníci se snaží prokázat přínosnost pro svého zaměstnavatele a pečují o svoji kvalifikaci, kvalitu odvedené práce, pracovní disciplínu aj.
Interaktivní prvek 6. Shrnutí - nezaměstnanost