MP (
monetární politika) je prvním typem hospodářské politiky státu, někdy bývá také nazývána peněžní a úvěrová politika. Nositelem monetární politiky je centrální banka – Česká národní banka, která je jejím tvůrcem a garantem.
MP má tzv.
bezprostřední a
konečné cíle. Centrální banka však nemůže dosáhnout těchto konečných cílů přímo. Pomocí využití svých nástrojů ovlivní nejdříve bezprostřední (zprostředkující) cíle, které následně přispějí k dosažení konečných cílů.
Nástroje monetární politiky regulují množství peněz, které se nacházejí v ekonomice, a také vývoj úrokových sazeb, což jsou tzv. bezprostřední cíle monetární politiky. Dosažením bezprostředních cílů se monetární politika snaží docílit konečných cílů, jimiž jsou stabilizace cenové hladiny a udržení míry nezaměstnanosti na přirozené úrovni. Změny nabídky peněz mají vliv na velikost agregátní poptávky. To následně působí na cenovou stabilitu i velikost reálného produktu a tím také na zaměstnanost.
Předpokladem použití monetární politiky je rozvinutý tržní mechanismus, zejména peněžní oběh a s ním spojený trh peněz a úvěrový systém spolu s trhem kapitálu. Zároveň musí platit, že státní orgány mají možnost vstoupit na trh peněz i trh kapitálu. Centrální banka (ČNB) je ve státním vlastnictví a na trzích vystupuje jako jeden z jejich účastníků.
Obr. 8. Nástroje a cíle monetární politiky
Podle účinku na množství peněz rozeznáváme dva typy monetární politiky:
- expanzivní – tzn. zvyšování nabídky peněz v ekonomice
- restriktivní – tzn. snižování nabídky peněz v ekonomice
K dosažení cílů monetární politiky využívá ČNB různé nástroje. Nástroje monetární politiky si můžeme rozdělit na přímé (administrativní) a nepřímé (tržně orientované). Mezi nejdůležitější z nich patří:
- regulace investičních úvěrů
- regulace spotřebních úvěrů
- stanovení minimální výše základního kapitálu
- další, např. zprávy od obchodních bank o úvěrech nad limit, stanovení úvěrových stropů apod.
Centrální banka může stanovit úvěrové limity (tj. maximální objem poskytovaných úvěrů), nebo stanovit limity na úrokové sazby u vkladů přijímaných bankami či poskytované úvěry atd.
Česká národní banka však nevykonává svoji politiku prostřednictvím nařízení, omezení či zákazů, takže tyto přímé nástroje nejsou v praxi příliš často využívány.
- politika povinných minimálních rezerv - na základě zákona o České národní bance má každá banka vč. stavebních spořitelen a družstevních záložen, ale i pobočka zahraniční banky, která má v ČR bankovní licenci nebo podniká na základě tzv. Jednotné licence, povinnost držet u CB stanovený objem prostředků, tzv. PMR (povinné minimální rezervy). Výše objemu prostředků je stanovena na 2 % ze základny pro výpočet PMR, kterou je objem primárních závazků konkrétní banky vůči nebankovním subjektům, jejichž splatnost není delší než 2 roky. PMR jsou bankám úročeny dvoutýdenní repo sazbou ČNB (před 12. 7. 2001 úročeny nebyly).
A jaký má snížení nebo zvýšení sazby PMR účinek na výši peněžní zásoby v ekonomice? Snížení (pokles) sazby PMR způsobí růst peněžní zásoby ekonomice (banka má více prostředků k provádění svých aktivních operací, poskytování úvěrů), zatímco zvýšení sazby PMR zapříčiní snížení peněžní zásoby.
- operace na volném trhu – z hlediska jejich cíle a pravidelnosti se mohou dělit na:
- hlavní měnový nástroj – repo operace prováděné v podobě tendrů. ČNB přijímá od obchodních bank přebytečnou likviditu a jako kolaterál (předmět finančního zajištění) jim předává dohodnuté cenné papíry. Po uplynutí doby splatnosti ČNB vrátí bance jistinu (zapůjčený finanční obnos) navýšenou o dohodnutý úrok a banka navrátí ČNB kolaterál. Základní doba trvání tohoto typu operací je stanovena na 14 dnů (odtud se používá pojem dvoutýdenní repo sazba).
Tendr probíhá následovně – obchodní banky podají ČNB své nabídky na objem a požadovanou úrokovou sazbu (minimální akceptovatelný objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč). ČNB přijme přednostně nabídky s nejnižší požadovanou úrokovou sazbou (do výše predikovaného přebytku likvidity pro daný den). V případě přesahu predikovaného přebytku likvidity jsou nabídky s nejvyšší úrokovou sazbou odmítnuty či zkráceny.
A jaký je účinek repo sazby? Repo operace slouží především k odčerpávání likvidity (snížení peněžní zásoby).
- doplňkový měnový nástroj – tříměsíční repo tendr (v současnosti se nevyužívá, poslední byl využit v r. 2001)
- nástroje jemného ladění – patří zde devizové operace a operace s cennými papíry. Jsou využívány v případě ohrožení stability vývoje úrokových sazeb (opět výjimečné využití). [17]
- diskontní sazba – základní úroková sazba vyhlašovaná ČNB. Jedná se o sazbu, za kterou ČNB půjčuje bankám (diskontní úvěr). Vysoká diskontní sazba má za následek „zdražení“ těchto úvěrových peněz, což má restriktivní účinek.
- devizové intervence – znamenají nákupy nebo prodeje cizích měn za Kč na devizovém trhu. Cílem intervencí je regulace měnového kurzu národní měny vůči měnám zahraničním.
Devizové intervence prováděla ČNB v období podzim 2013 - jaro 2017, cílem bylo oslabení kurzu koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.
Jak již bylo řečeno, přímé nástroje jsou využívány v minimální míře, častěji jsou použity nepřímé nástroje, a to buď samostatně, nebo v kombinaci více nástrojů.
Interaktivní prvek 8. Shrnutí – monetární politika
