Všechen majetek, který se nachází ve firmě, musí být předepsaným způsobem evidován. Dlouhodobý majetek se eviduje na inventárních kartách dlouhodobého majetku. Zásady pro evidenci majetku vyplývají z účetních i daňových předpisů. Inventární karty jsou podkladem pro provádění povinné inventarizace majetku, za jejíž neprovedení ukládá zákon o účetnictví významné sankce. Pečlivé vedení karet je však důležité i v případě vzniku škody na majetku, protože jsou podkladem pro jednání s policií a pojišťovnou. Inventární karta obsahuje přidělené inventární číslo majetku, jeho název, případně přesnější označení (např. výrobní číslo), vstupní cenu, datum pořízení, datum uvedení do užívání (zařazení do majetku firmy), způsob odpisování, odpisovou skupinu, způsob vyřazení a datum vyřazení. Na kartě se uvádí i průběžně vypočítané a uplatněné odpisy. Pokud dojde u majetku v průběhu jeho používání k technickému zhodnocení, pak i tato skutečnost musí být uvedena na inventární kartě. Při vedení účetnictví pomocí účetního software se po vyplnění všech údajů o nakoupeném majetku, generují karty majetku zadáním příkazu v programu. Každý rok si účetní vygeneruje aktuální kartu příslušného majetku, kde jsou uvedeny i uplatněné odpisy. Ukázka karty dlouhodobého majetku je uvedena na následujícím obrázku.

Firmy musí provádět inventarizaci, jejímž cílem je zjištění skutečného stavu majetku a závazků a ověření, zda tento stav odpovídá jejich stavu v účetnictví. Inventarizace se provádí k okamžiku, ke kterému je sestavena řádná účetní závěrka, tj. k poslednímu dni účetního období. V praxi se může objevit situace, kdy je nutno sestavit mimořádnou účetní závěrku (např. při vstupu do likvidace). V tom případě se provádí inventarizace také k okamžiku, ke kterému se sestavuje tato mimořádná závěrka. Inventarizace ke dni účetní závěrky se označuje jako periodická. V některých případech zákon o účetnictví umožňuje provádět tzv. průběžnou inventarizaci (např. u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž je v soustavném pohybu a nemá stálé místo). Termín průběžné inventarizace si stanoví účetní jednotka. Zákon o účetnictví ukládá, aby každý druh zásob a hmotného majetku byl inventarizován alespoň jednou za účetní období. Účetní jednotky jsou povinny doložit inventarizaci po dobu 5 let po jejím provedení. Inventarizace se provádí formou fyzických a dokladových inventur. Fyzické inventury probíhají u hmotného majetku, zásob a peněz v pokladně. Provádějí se počítáním, měřením, vážením, podle toho, zda jsou měrnou jednotkou kusy, metry, litry nebo kilogramy. Dokladová inventura se používá u pohledávek, závazků, nehmotného majetku nebo vytvořených rezerv, kdy se porovnávají částky na dokladech s evidovaným stavem v účetnictví [5, 7].