Konvenční železniční tratě jsou železniční tratě s traťovou rychlostí do 200 km/h. Síť těchto tratí je tvořena hlavními tratěmi spojujícími významná sídla v území a „vedlejšími“ regionálními tratěmi. Hlavní tratě mají (v návaznosti na přepravní poptávku) většinou podobu dvoukolejných (v případně nižší přepravní poptávky i jednokolejných) elektrifikovaných tratí a jsou využívány vlaky jak osobní, tak nákladní dopravy, byť existují i příklady hlavních tratí vyhrazených pouze pro osobní či pouze pro nákladní dopravu. Vedlejší tratě zabezpečují regionální spojení a doplňují síť hlavních tratí, často na nich převažuje osobní doprava.

Vysokorychlostní tratě jsou tratě s traťovou rychlostí od 250 km/h a obvykle do 350 km/h v případě novostaveb či s rychlostí nad 200 km/h při modernizaci stávajících tratí. Tratě slouží rychlé osobní železniční dopravě a spojují významná města či aglomerace. Projektovány jsou zásadně jako dvoukolejné a elektrifikované. Po vysokorychlostních tratích se mohou pohybovat pouze vysokorychlostní vlaky tvořenými ucelenými vysokorychlostními jednotkami.