3.2
Kořen reálný záporný
Pro jednoduchý kořen má kořenový činitel tvar:
Fjω=1+j.ωω0
Platí tedy:
FdB=20.log1+ωω02
φω=arctg ωω0
Průběh modulové a fázové charakteristiky je patrný z obrázku.
+
4. Modulová charakteristika kořenového činitele záporného kořene
Obr. 4. Modulová charakteristika kořenového činitele záporného kořene
+
5. Fázová charakteristika kořenového činitele záporného kořene
Obr. 5. Fázová charakteristika kořenového činitele záporného kořene
Pro jejich sestrojení používáme možnosti aproximace asymptotami. Postupujeme při tom následujícím způsobem:
  • Pro ωω01  je Fjω1 , FdBω0 , φω0.
    Modulová a fázová charakteristika se v tomto kmitočtovém pásmu blíží ose kmitočtu, která je skutečným charakteristikám asymptotou.
  • Pro ωω01 je Fjωj.ωω0 , FdBω20.logωω0 , φ(ω)π2 , což jsou charakteristiky kořenového činitele jednoduchého nulového kořene, které jsou tedy dalšími asymptotami skutečné charakteristiky.
Co se týká modulové charakteristiky, je její náhrada uvedenými asymptotami poměrně dobrou aproximací. Největší odchylka, která nastává v místě průsečíku asymptot, tj. pro ωω0=1 , má velikost jen Fmax=20.log1+1 3 dB , což pro řadu aplikací znamená zanedbatelnou hodnotu.
Náhrada fázové charakteristiky pouze dvěma asymptotami rovnoběžnými s kmitočtovou osou by byla velmi nepřesná v kmitočtovém rozsahu 10-1<ωω0<10.
Výrazného zlepšení dosáhneme zavedením přímkového úseku, který prochází hodnotou π4 pro ωω0=1 a má směrnici π4 na dekádu.
Největší odchylky jsou pak pro ωω0=0,1 ωω0=10 a jejich velikost φmax=arctg 0,10,1  rad. Pokud má uvažovaný kořen násobnost n, je:
Fjω=1+j.ωω0n
FdB=n.20.log1+ωω02
φω=n.arctg ωω0
Průběh charakteristik je stejný, liší se jen měřítky na osách závisle proměnných. Samozřejmě také korekce asymptotických charakteristik v místě jejich lomů jsou n-krát větší.