Vzhledem k vlnovému charakteru jevů probíhajících na vedení musíme pro jeho popis zavést parametry, které by byly schopny vyjádřit vlastnosti libovolně krátkých úseků.

Představme si elementární úsek dvouvodičového vedení délky $dx$ .

Jeho vstupní napětí je $u(x,t)$ a liší se od výstupního napětí $u(x+dx,t)$ .

Jeho vstupní proud je $i(x,t)$ a liší se od výstupního proudu $i(x+dx,t)$ .

Uvažujeme-li elementární časový úsek $dt$ , pak rozdíl vstupní a výstupní energie,

tj. $\left[u\left(x,t\right)·i\left(x,t\right)-u\left(x+dx, t\right)·i(x+dx,t)\right]$ ,

je roven energii elektrického a magnetického pole nahromaděné mezi vodiči a energii měnící se v teplo ve vodičích a v nedokonale izolujícím prostředí mezi vodiči.

Energii elektrického pole si můžeme představit jako energii elementárního kapacitoru s kapacitou $dC$ , tj. $d{W}_e=\frac{dC{u}^2}{2}$ .

Energii magnetického pole si můžeme představit jako energii elementárního induktoru s indukčností $dL$ , tj. $d{W}_m=\frac{dL{i}^2}{2}$ .

Energii přeměněnou v teplo si můžeme představit jako energii dvou elementárních rezistorů, jednoho s odporem $dR$ a druhého s vodivostí $dG$ , tj. $d{W}_t=\left(dR{i}^2+dG{u}^2\right)dt$ .

Z těchto elementárních prvků můžeme vytvořit náhradní zapojení elementárního úseku vedení tak, aby vykazovalo stejnou energetickou bilanci. Vzájemné propojení vyplývá ze závislosti příslušných energií na napětí nebo proudu.

Pro vyjádření elementárních prvků je účelné zavést poměrné parametry vedení udávající kapacitu, indukčnost, odpor a svod na jednotku délky.

Obvykle se značí stejně jako indukčnost, kapacita, odpor a svod v obvodech se soustředěnými parametry, tj. $C\left[F/m\right], L\left[H/m\right], R\left[\mathrm{\Omega }/m\right], G\left[S/m\right].$

Elementární parametry úseku vedení délky dx jsou pak:

$dC=C·dx$ ,

$dL=L·dx$ ,

$dR=R·dx$ ,

a jeho náhradní zapojení vidíme na obrázku níže.