Dle předpisů musí mít každá stavba pro bydlení vyřešenou ochranu před bleskem. Korektní označení zařízení by bylo „bleskosvod“, ale budeme se držet tradičního pojmenování „hromosvod“, i když jde o svedení blesku, nikoliv hromu.

V roce 1753 sepsal kněz Václav Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek) pojednání o svádění elektrických výbojů z mraků do země. V roce 1754 postavil v Příměticích u Znojma „meteorologický stroj“, což byl 15 m vysoký dřevěný stožár (později byl zvýšen na 40 m) nahoře osazený systémem asi 400 kovových špičatých hrotů, které spojil řetězem se zemí, viz obr. 13. Dle Divišových představ měl tento stroj trvale vyrovnávat napětí mezi nebem a zemí, čímž by působil proti vzniku bleskového výboje. Přístroj samozřejmě fungoval jako klasický hromosvod.

Zhruba ve stejné době prováděl pokusy s blesky i Benjamin Franklin, který sestrojil svůj bleskosvod o pár let později než Diviš. Tzv. Franklinův hromosvod se později rozšířil do celého světa.

Mezi mrakem a zemí mohou vznikat různé druhy blesků podle toto, jak je nabitá země a jak mrak (pozitivní a negativní), a jestli výboj míří od mraku na zem (sestupující blesk), nebo ze země k mraku (vzestupující blesk). Sestupující blesky, ať již pozitivní, či negativní, se vyskytují především na rovinách nebo nízkých budovách. Vzestupující blesky vznikají spíše na velmi vysokých objektech a vysokých kopcích.

Blesky mají řadu nepříjemných účinků (tepelné, dynamické, elektromagnetické). V jejich důsledku dochází často k požárům, zničení střech, celých domů. Velkým problémem bývá i poškození elektrické instalace, elektronických a datových zařízení. V důsledku úderu blesku též vznikají atmosférická přepětí. Problematiku přepětí a ochran proti němu řeší podrobněji materiál Elektroenergetika 4 – poruchové stavy od stejné autorky.

Vyhláška č. 268/2009 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavby [9] uvádí v § 36, na jakých stavbách a zařízeních se musí zřizovat ochrana před bleskem (např. tam, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě pro ubytovací zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat).

Ochranu před bleskem řeší soubor norem ČSN EN 62305 ed. 2, které jsou harmonizované s evropskými normami. Má několik částí:

Podobnosti jsou uvedeny v ODZ Elektroenergetika 4 – poruchové stavy.

Projektová dokumentace pro stavební povolení by již měla obsahovat analýzu rizika.

Hromosvodní ochranu navrhujeme dle druhu stavby, její technické a požární odolnosti.

Pro konstrukci hromosvodu je nutné zabezpečit, aby byly splněny následující podmínky:

Pro návrh hromosvodu se používají tři různé metody:

Podrobněji jsou všechny tři metody popsány v ODZ Elektroenergetika 4 – poruchové stavy.

Pro rozlehlejší objekty obvykle nestačí jeden jímač, ale k hlavnímu jímači musíme přidat ještě jeden nebo více pomocných jímačů, aby byl celý objekt dostatečně chráněn. Jímače jsou pomocí svodů připojeny na uzemnění objektu (zemnič). Svody mají být umístěny po maximálně 15 m. Provádějí se vodičem AlMgSi (slitina hliníku, hořčíku a křemíku), dole se připojí na zemnič. Jímače je vhodné na střeše propojit hřebenovou soustavou. Na obr. 14 je vidět návrh hromosvodu pro dům, kde je použito více jímačů. Svody jsou umístěny v protilehlých rozích objektu.

Zemniče leží pod povrchem země. Musí být rozmístěné rovnoměrně po obvodu budovy. Rozlišujeme dva typy:

Pro stavby z hořlavých materiálů, s hořlavou střešní konstrukcí můžeme navrhnout oddálený hromosvod, který není přímo na chráněném objektu, ale např. na objektu vedlejším.