4.7
Speciální výroba sýrů
4.7.1
Sýry kyselého sýrařství
4.7.1.1
Výroba tvarohů
Definice
Podstata výroby
Tvarohy patří do skupiny „kyselých sýrů“, což znamená, že podstatou srážení mléčných bílkovin je změna pH způsobená rozkladem laktózy sacharolytickými mikroorganizmy použité kultury.
Tvaroh je nezrající sýr získaný kyselým srážením, které převládá nad srážením pomocí syřidla.
Rozdělení tvarohů
  • Podle způsobu zpracování tvarohoviny:
    • tvarohy vyráběné klasickou technologií (diskontinuální výroba) – po vysrážení se tvarohovina zpracovává ručně odkapáváním v tvarožnících,
    • tvarohy vyráběné „odstředivkovým způsobem“ (kontinuální technologie) – po vysrážení se tvarohovina odstřeďuje ve speciálních odstředivkách,
    • tvarohy vyráběné použitím membránové technologie – ultrafiltrace.
  • Podle konzistence a obsahu tuku v sušině (v % hmot.) má tvaroh odtučněný, měkký nebo tvrdý nejvíce 5,0 % tvs, nízkotučný nebo jemný nejvíce 15,0 % tvs, polotučný 15,0 až 25,0 % tvs a tučný nejméně 38,0 % tvs.
Měkký tvaroh
Pří výrobě měkkého tvarohu se používá kombinovaného způsobu srážení – kromě přídavku mezofilní ČMK přidává i velmi malé množství syřidla. Sraženina se nepřihřívá a syrovátka se oddělí samovolným odkapáváním v tvarožnících nebo odstředěním v tvarohářské odstředivce.
Odstředěné mléko se pasteruje vysokou pasterací, dojde k denaturaci sérových bílkovin a zvýší se výtěžnost, lépe se váže voda ve výrobku. Poté se mléko vychladí na 20 – 25 °C a zaočkuje smetanovou kulturou. Po dosažení kyselosti 8,0 – 8,4 SH se přidává syřidlo a mléko sráží 16 – 18 hodin do kyselosti syrovátky 22 – 24 SH. Vzniklá sraženina se prokrojí a vypustí do tvarožníků. Tvarohovina se lisuje vlastní tíhou v tvarožnících.
Hotový tvaroh se chladí na teplotu pod 8 °C a balí, nebo zpracovává jako polotovar na výrobu dalších výrobků.
Tvaroh kontinuální technologií se vyrábí obdobně. Mléko se sráží v koagulačních tancích 16 – 18 hodin do kyselosti koagulátu 36 – 40 SH. Potom se rozmíchá, zahřívá na 40 – 42 °C, filtruje a odstřeďuje.
Mléko pro výrobu tvrdého a průmyslového tvarohu se sráží při teplotě okolo 32 °C do kyselosti syrovátky 22 – 24 SH. Odpustí se syrovátka a tvarohovina se vypouští do lisovacích van a následně lisuje do dosažení sušiny 32 %.
+
24. Vysrážená tvarohovina
Obr. 24. Vysrážená tvarohovina
+
25. Odkapní vana na tvaroh
Obr. 25. Odkapní vana na tvaroh
4.7.1.2
Výroba olomouckých tvarůžků
Definice
Základní surovinou pro výrobu tvarůžků je průmyslový tvaroh (sušina 31 – 32,5 %, kyselost 130 – 160 SH). Míchání vhodných tvarohů se testuje „Pavlákovou zrací zkouškou“. Tvaroh se skladuje v nerezových kontejnerech bez přístupu vzduchu a s přídavkem 4 – 4,5 % NaCl. Doba skladování je různá, od několika dnů až po několik týdnů, popř. měsíců.
Při výrobě tvarůžků se smíchají různé tvarohy, upraví se sušina na 32 %, obsah NaCl na 4,5 % a přidají se neutralizační soli (v létě CaCO3, v zimě NaHCO3). Směs se dokonale rozemele, přidá se kombinovaná čistá kultura a směs se homogenizuje. Pak se vytvarují tvarůžky – malé a velké tvarůžky, věnečky, tyčinky. Po jejich uložení na rošty se suší v sušárně 2 až 4 dny při teplotě 20 – 30 °C a vlhkosti 80 – 85 %. Zvýší se sušina na 35 – 36 %, mírně se sníží povrchová kyselost účinkem kvasinek na pH 6,3 – 6,5 a připraví se podmínky pro rozvoj bakterií. Křísový povlak na povrchu se odstraní sprchováním. Tvarůžky pak zrají na roštech 3 až 4 dny při teplotě 17 – 21 °C. Dochází k rozvoji mazové kultury a zrání sýrů od povrchu. V jedné třetině zralosti se tvarůžky zabalí a dozrávají v lednici při teplotě pod 10 °C asi sedm dnů. Poté se expedují.
4.7.2
Sýry sladkého sýrařství
4.7.2.1
Čerstvé sýry
Definice
Při výrobě smetanových sýrů již převládá syřidlové srážení, sýřenina se nalévá do tvořítek, kde odkapává. Jsou charakteristické vysokým obsahem tuku (65 % tvs). Nevýhodou těchto sýrů je krátká trvanlivost.
Mléko se po vysoké pasteraci sráží při teplotě 32 °C asi 60 minut účinkem syřidla, pak se sýřenina nakrájí na čtverce 10 × 10 cm, asi 20 minut nechá odpočinout a rozkrájí se na čtverce 2 × 2 cm. Zrno se tvaruje v tvořítkách, kde zároveň prokysává do druhého dne při teplotě 20 °C. V průběhu odkapávání se hmota v tvořítkách 5× obrací. Po odkapání a prokysání se sýry solí na sucho nebo několik minut v solné lázni. Sýry se balí a chladí pod 8 °C.
+
26. Máslový sýr
Obr. 26. Máslový sýr
+
27. Smetanový sýr
Obr. 27. Smetanový sýr
4.7.2.2
Bílé sýry
Definice
Bílé sýry jsou na rozhraní nezrajících a zrajících sýrů, mohou se konzumovat v čerstvém stavu, ale obvykle jsou určitý čas (až 2 roky) uchovávány v solném nálevu s 12 – 16 % soli. Mají charakteristickou bílou barvu sýrového těsta a vysoký obsah soli. Podle obsahu vody v tukuprosté hmotě většina patří mezi sýry měkké (Feta, Istambuli, Balkánský sýr), některé řadíme k sýrům polotvrdým nebo tvrdým (Akawi, Jadel, Halloumi).
Měkké bílé sýry
  • Vyrábí se podobně jako čerstvé sýry, zrno se nalévá do tvořítek, na odkapní dráze se pak odděluje syrovátka a sýry se obracejí. Povrch sýrů se zpevní krátkým solením v solné lázni a pak se vkládají do plechovek a zalévají solným nálevem.
Polotvrdé a tvrdé bílé sýry
  • Akawi – zrno se při výrobě lehce vytuží, vypustí do lisovací vany a slabě zalisuje. Sýřenina se krájí, balí do plachetek a lisuje. Povrch se zpevní v solné lázni a sýry se druhý den vkládají do plechovek, nebo krájí na čtvrtiny, obalují v koření a balí do folie.
  • Jadel – pařený bílý sýr. Surovinou pro jeho výrobu je nízkodohřívaná lisovaná sýřenina eidamského typu, která dobře prokysá do druhého dne (min. kyselost 85 SH) a pak se rozemele a paří při 85 °C a hněte. Z horké hmoty se tvarují pletýnky. Tvar se stabilizuje v studené solné lázni. Používá se i kombinované solení – na sucho a solná lázeň. Solí se zpravidla dva dny a pak se balí do plechovek nebo do folie.
+
28. Balkánský sýr
Obr. 28. Balkánský sýr
4.7.2.3
Měkké sýry
Definice
Pro tyto sýry je typická měkká konzistence, struktura je obyčejně celistvá až drobivá. Zrno se při zpracování nepřihřívá ani nedosouší a syrovátka se odlučuje odkapáváním. Sýry se od sebe liší hlavně použitou čistou kulturou, která se podílí se na senzorických vlastnostech jednotlivých skupin sýrů.
Rozdělení měkkých sýrů
  1. sýry zrající v chladu – jsou typické svojí slámovou barvou a špekovitou konzistencí, v průběhu technologie se paří, zrání probíhá rovnoměrně v celé hmotě a při nízkých teplotách (6 – 10 °C) – např. sýr Zlato.
  1. sýry zrající pod mazem – jsou typické oranžovohnědým mazem na povrchu, který vytváří bakterie Brevibacterium linens. Bakterie rozkládá částečně bílkoviny sýra a současně se uvolňuje čpavek a vytváří se typické aroma – např. sýr Romadúr.
  1. sýry zrající s plísní
    • sýry s plísní na povrchu – jsou charakteristické typickým bílým vatovitým myceliem plísně Penicillium camemberti na povrchu sýra, která způsobuje proteolýzu od povrchu dovnitř, ale také typické houbové aroma.
    • sýry s plísní v těstě – jsou charakteristické mramorovitým nebo stromečkovitým nárůstem modrozelené plísně Penicillium roqueforti, při zrání probíhá kromě proteolýzy i lipolýza udělující sýru charakteristickou chuť.
    • sýry s kombinovaným nárůstem plísně – např. Vltavín.
  1. sýry s kombinovaným zráním
    • sýry zrající v chladu a s plísní na povrchu – např. sýr Kamadet
    • sýry zrající pod mazem a s plísní
Sýry zrající pod mazem
Pasterované mléko, vytemperované na teplotu 29 – 33 °C se napouští do sýrařských vaniček (při mechanizované výrobě se používá kontinuální koagulace), přidá se smetanová kultura, CaCl2 a asi po 30 minutách syřidlo. Sráží se 30 – 50 minut. Zpracování sýřeniny začíná opatrným krájením, následuje střídání fází klidu a drobení tak, aby vzniklo zrno velikosti 10 – 30 mm (podle tučnosti sýra). Odpustí se asi 25 % syrovátky a zrno se nalévá do tvořítek. Odkapává při teplotě 18 – 22 °C po dobu 1 – 16 h, sýry se minimálně 4× obrací. Po odkapání a prokysání se sýry solí asi 1 – 3 h v solné lázni. Po oschnutí se na povrch sýrů nanáší mazová kultura. Sýr zraje první dva dny při teplotě 19 – 20 °C, dalších 10 – 14 dnů pak při 14 – 16 °C. V průběhu zrání se sýry obrací a ošetřují solným roztokem s mazovou kulturou.
+
29. Pivní sýr
Obr. 29. Pivní sýr
Sýry zrající v chladu
Charakteristické je srážení při vysoké teplotě (38 °C). Při stejné nebo mírně vyšší teplotě a vysoké relativní vlhkosti probíhá i první část odkapání sýrů v pařicí komoře. Během chladnutí dále prokysávají. Po solení v solné lázni a oschnutí se povrch sýrů barví sýrařskou barvou a sýry dále zrají pod zrací fólií při teplotě 6 – 8 °C 4 – 5 týdnů. Vyrábějí se i ochucené varianty (ořechy, zelený pepř) a varianta, kde je zrání doplněno bílou plísní na povrchu (Kamadet).
Sýry s plísní na povrchu
Do mléka vytemperovaného na teplotu 31 – 33 °C se přidává kromě smetanové kultury a chloridu vápenatého i plísňová kultura. Srážení trvá asi 30 minut. Zrno se zpracuje stejně jako u předchozích sýrů. Odkapávání a prokysávání je při teplotě 18 – 22 °C a trvá 5 – 6 hodin. Sýry se solí na sucho nebo hodinu v solné lázni. Oschlé sýry zrají na roštech ve zracím sklepě 1 – 3 dny při 16 – 20 °C a dalších 6 – 10 dnů při 12 – 18 °C. Relativní vlhkost musí být v první části 80 – 85 %, ve druhé části pak 95 %. Sýry se musí v průběhu zrání několikrát obrátit.
Sýry s plísní v těstě
Mléko se sráží při teplotě 29 – 33 °C, kromě smetanové kultury a chloridu vápenatého se přidává i plísňová kultura. Srážení trvá 40 až 60 minut. Následuje zpracování sýřeniny s krátkým vytužením zrna. Zpracování sýřeniny trvá asi 100 minut, velikost zrna je 8 – 12 mm. Odpustí se 40 % syrovátky, přidá se další část plísňové kultury a 6 – 10 kg krystalického NaCl na 1 000 l zpracovávaného mléka. Sůl zvýší tuhost pokožky zrna a zhorší jeho slepitelnost. Zrno zbavené syrovátky se naplní do tvořítek, kde odkapává a prokysává do druhého dne při teplotě 18 – 22 °C. Sýry se v průběhu odkapání nejméně 4 x obrací. Sýry se pak dosolují na sucho nebo v solné lázni. Před zráním se sýry propichují na čelní ploše 50 – 60 vpichy a vkládají do zracích roštů nebo žlabů. Zrání probíhá asi 10 dnů při teplotě 12 – 14 °C a poté dalších 5 – 6 týdnů při 8 – 10 °C. Relativní vlhkost při zrání je 93 – 95 %. V průběhu zrání se sýry otáčí, a pokud je to nutné, omývají se solným roztokem. Před expedicí se sýry osprchují tlakovou vodou a balí.
+
30. Niva
Obr. 30. Niva
4.7.2.4
Sýry tvrdé
Z hlediska technologického se tato skupina dělí na:
  • sýry s nízkodohřívanou sýřeninou (NDS)
  • sýry s vysokodohřívanou sýřeninou (VDS)
Sýry s nízkodohřívanou sýřeninou
Definice
Sýry této skupiny mají původ v Holandsku a z hlediska systematiky se dělí na sýry nalévané, lisované, sýry tvořící a netvořící pravá oka a sýry s mletou sýřeninou (sýry čedarového typu).
Mléko se šetrně pasteruje, teplota se upraví na 28 – 33 °C, přidají se čisté kultury a pomocné látky. Mléko se po přídavku syřidla sráží asi 30 minut. Poté se sýřenina krájí, drobí a vytužuje. Při velikosti zrna 5 – 7 mm se odpustí část syrovátky a nahradí se prací vodou (podle pracího poměru). Teplota směsi zrna a syrovátky se zvýší na 34 – 42 °C. Při této teplotě se zrno dosouší. Konečná velikost zrna je 3 – 5 mm. Zrno se vypouští pod vrstvou syrovátky do tvořítek a lisuje ve dvou fázích – předlisování 25 – 30 min s tlakem 0,005 – 0,05 MPa a lisování 20 – 60 min 0,01 – 0,05 MPa. Po vylisování se sýry vkládají do palet, prokysávají při teplotě 18 – 22 °C do druhého dne. Pak se solí v solné lázni při teplotě 10 – 12 °C a koncentraci NaCl 18 – 20 % potřebnou dobu podle velikosti sýra. Po solení se nechají sýry oschnout, balí se do zracích folií nebo natírají speciálními nátěry. Zrání probíhá při teplotě 6 – 10 °C asi 5 týdnů.
Sýry s vysokodohřívanou sýřeninou
Definice
Do této skupiny patří tvrdé sýry tvořící oka (sýry ementálského typu, např. Primátor) a netvořící oka (sýry parmazánského typu, např. Gran Moravia). Vyšší teplota je dosažena přihříváním v meziplášti výrobníku.
Po šetrné pasteraci a následné temperaci mléka na 32 – 33 °C se přidají pomocné látky a čisté kultury. Používá se smetanová kultura, ementálská kultura, propionová kultura a doplňková proteolytická kultura (Lactobacillus casei). Po přídavku syřidla trvá srážení asi 30 minut. Sýřenina se zpracovává šetrně, velikost zrna je 3 – 5 mm. Zrno se přihřívá mezipláštěm na 52 – 56 °C a zrno se dosouší na velikost 2 – 4 mm. Hotové zrno se vypouští pod syrovátkou do tvořítek a lisuje se postupně se zvyšujícím tlakem (0,03 – 0,08 MPa) po dobu 8 – 12 hodin. V průběhu lisování sýry dále prokysávají. Po ukončení lisování se sýry solí v solné lázni při teplotě 12 – 14 °C, obsah NaCl 18 – 21 % po dobu 2 – 3 dnů. Po nasolení se sýry nechají oschnout a balí do zracích folií, ošetřují speciálními nátěry nebo se nechávají zrát volně. Sýry se v průběhu zrání obrací, sýry zrající volně se ošetřují solným roztokem.
Zrání je zahájeno v chladném sklepě při teplotě 8 – 14 °C po dobu 3 – 4 týdnů. Vyrovná se obsah soli v sýru, mění se konzistence sýru a začíná štěpení bílkovin. Pak je sýr přemístěn do kvasného sklepa, kde při teplotě 22 – 24 °C za 3 – 6 týdnů dojde k tvorbě CO2 v vzniku ok v sýrech. Zrání se dokončí ve zracím sklepě při teplotě 8 – 12 °C. Celková doba zrání je 2 až 3 měsíce, u některých druhů sýrů i delší.
4.7.2.5
Tavené sýry
Definice
Tavené sýry se vyrábějí mletím, mísením a emulgací přírodních sýrů a jiných surovin s přídavkem tavicích solí při vyšších teplotách (85 – 95 °C nebo 125 – 135 °C). Tavením přechází směs do tekutého stavu, ochlazením tuhne a vytváří novou strukturu – roztíratelnou nebo lomivou.
Tavicí soli zaměňují vápenaté ionty za sodné, tím umožňují bobtnání kaseinu a brání srážení bílkovin. Většinou se jedná o citrátové a fosfátové soli. Mají i funkci emulgační a stabilizační. Upravují pH a tím ovlivňují trvanlivost, chuť i konzistenci výrobků.
Jednotlivé sýry se rozemelou na malé částice, smíchají podle receptury a vlastností (sušina, tuk, obsah NaCl, senzorické). Přidá se intaktní kasein (tvaroh) a další přísady (mlékárenské i nemlékárenské). Směs se dá do tavičky, kde probíhá tavení. Nejdříve se směs přihřívá na teplotu 60 – 65 °C 2 až 3 minuty, pak následuje vlastní tavení 85 – 95 °C 3 až 5 min a vše se dokončí fází míchání 7 až 15 minut. Vyšší teploty umožňují výrobu prakticky sterilních výrobků s dlouhou trvanlivostí.
+
31. Suroviny na tavení
Obr. 31. Suroviny na tavení
Tavenina se balí při teplotě 65 °C do speciálních folií nebo kelímků a tub. Zabalený výrobek se dochladí v chladicím boxu.
+
32. Termizátor
Obr. 32. Termizátor
+
33. Tavený sýr – dort
Obr. 33. Tavený sýr – dort
+
34. Tavený sýr
Obr. 34. Tavený sýr
Video 7. Tavený sýr