V uchu se nachází receptory určené k zachycení mechanického vlnění, které mozek následně interpretuje jako zvuk. Vnitřní ucho je dále místem, kde se nacházejí specializované buňky citlivé na změny polohy těla, takzvaný vestibulární aparát.

Ucho tvoří tři anatomicky definované části: vnější ucho, střední ucho a vnitřní ucho.

Vnější ucho tvoří ušní boltec (auricula), zevní zvukovod (meatus acusticus externus) a bubínek (membrana tympani). Podkladem ušního boltce je elastická chrupavka, povrch je krytý kůží. Tvar ušního boltce závisí na druhu zvířete. Na chrupavku ušního boltce se upínají uchohybné svaly, které umožňují jeho natočení ve směru přicházejícího zvuku. Zvuk je veden chrupavčitou trubičkou ve tvaru L, která se nazývá zevní zvukovod. V kůži zevního zvukovodu se nachází větší množství mazových žláz, které produkují ušní maz. Zevní zvukovod je ukončen slepě vazivovou bubínkovou membránou (membrana tympani), která odděluje vnější ucho od středního ucha.

Středoušní dutina je uložena ve spánkové kosti. Je vystlána sliznicí a vyplněna vzduchem. V dorsální části středoušní dutiny jsou uloženy sluchové kůstky (ossicula auditus), které se nazývají kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Sluchové kůstky jsou spojeny klouby a přenášejí vibrace z bubínkové membrány do vnitřního ucha. Dutina středního ucha je spojena s nosohltanem pomocí Eustachovy trubice (tuba auditiva), která slouží k vyrovnávání tlaku.

Vnitřní ucho se skládá z kostěného labyrintu a blanitého (membranózního) labyrintu.

Kostěný labyrint se nachází uvnitř skalní kosti. Je tvořen kostěným hlemýžděm, předsíní a polokruhovými kanálky. Uvnitř těchto struktur se nachází odpovídající části blanitého labyrintu. Je vyplněn tekutinou, která se nazývá perilymfa. Kostěný labyrint je propojen se středním uchem dvěma okénky:

Blanitý labyrint je systém kanálků, který vyplňuje tekutina, která se nazývá endolymfa. Uvnitř tohoto systému se nacházejí receptory pro vnímání zvuku a pohybu. Skládá se ze tří částí: blanitý hlemýžď, blanitá předsíň a blanité polokruhové kanálky.

Blanitý hlemýžď (ductus cochlearis) je spirálovitá struktura vyplněná endolymfou, uvnitř které se nacházejí speciální vláskové buňky, které tvoří takzvaný Cortiho orgán. Z vláskových buněk vycházejí nervová vlákna, která se spojují v hlemýžďový nerv (nervus cochlearis). Ten je součástí osmého hlavového nervu - předsíňohlemýžďový nerv (n. vestibulocochlearis).

Blanitá předsíň (vestibulum) je tvořena dvěma váčky, které se nazývají utriculus a sacculus. Tyto váčky komunikují s blanitým hlemýžděm a polokruhovými kanálky, jsou vyplněny endolymfou. V obou váčcích se nacházejí místa se vláskovými buňkami, nazývaná makuly (maculae). Vláskové buňky jsou ponořeny v želatinózní substanci s krystalky uhličitanu vápenatého. Nervová vlákna vláskových buněk se spojují v předsíňový nerv (nervus vestibularis), který se spojuje s hlemýžďovým nervem v předsíňohlemýžďový nerv.

Blanité polokruhovité kanálky (canales semicirculares) se spojují utriculem v místech, které se nazývají ampuly (ampullae). V ampulách se nacházejí kuželovité výčnělky s vláskovými buňkami v želatinózní substanci. Vlákna těchto vláskových buněk jsou součástí předsíňového nervu.

Zvukové vlny jsou zachyceny pomocí ušního boltce a směřovány do zevního zvukovodu. Následně dojde k rozkmitání bubínkové membrány. Zvukové vlny jsou do vnitřního ucha přenášeny systémem sluchových kůstek středního ucha. Kladívko se upíná na bubínkovou membránu, třmínek na oválné (předsíňové) okénko vnitřního ucha. Pohybem třmínku a oválného okénka dojde k rozkmitání perilymfy kostěného labyrintu, což vede rozkmitání endolymfly blanitého labyrintu. Pohyb endolymfy podráždí vláskové buňky Cortiho orgánu v blanitém hlemýždi. Nervová vlákna vláskových buněk přivádějí informace do sluchové oblasti mozkové kůry, která je vyhodnotí jako zvuk.

Vláskové buňky blanitých váčků jsou důležité pro udržení rovnováhy v době klidu. I když se hlava nepohybuje, vlivem gravitace dochází k pohybu želatinózní substance v sacculu a utriculu, která stimuluje vláskové buňky. Z vláskových buněk vychází předsíňový nerv, který přivádí k mozku informaci o poloze hlavy vzhledem k okolí. Vláskové buňky polokruhových kanálků jsou důležité pro udržení rovnováhy v pohybu. Pohybem endolymfy uvnitř blanitých kanálků jsou stimulovány kuželovité výběžky s vláskovými buňkami v ampulách. Vláskové buňky přivádějí informaci k mozku, na koordinaci pohybové odpovědi se významně podílí mozeček.