Programům (z oblasti CAM) k přípravě instrukcí pro tiskárnu se říká slicery (kráječe) – naplátkují totiž model na tenké plátky – tiskové vrstvy. První vrstva přilne k tiskové podložce a další se vrší postupně na ni. Každá nová vrstva se tedy tiskne v rovině rovnoběžné s předchozími, ale o zadaný parametr dále od podložky. Do předchozích vrstev se již tisková hlava nevrací, hrozilo by totiž nabourání do již hotové části výrobku. Slicerem je generován obyčejný textový soubor s příponou „.gcode“, který obsahuje G-code (go – pohyb x, y, z, extruder…) a M-code (machine – nastavení teploty, různých limitů apod.). Určitě si nějaký takový soubor pro inspiraci prohlédněte.

Open source slicerů existuje vícero, např. Kisslicer (http://www.kisslicer.com), který umí definovat tloušťku povrchové skořápky v milimetrech nebo citlivě nastavovat případné podpěry. Má verzi neplacenou (s omezením na jeden extruder) a verzi placenou (bez omezení). Dále Ultimaker Cura (https://ultimaker.com/software/ultimaker-cura), který vyniká jednoduchostí. My se zaměříme na Slic3r, resp. na něm založený PrusaSlicer, který má upravené grafické rozhraní, kompatibilní konfigurační soubory, lokalizaci do češtiny, ale hlavně připravené profily pro Průšovy tiskárny a spoustu běžných tiskových materiálů.

První spuštění PrusaSliceru se věnuje počáteční konfiguraci. Tu lze přeskočit, ale pokud nemáte k dispozici žádnou z Průšových tiskáren, stejně alespoň jednu vyberte (např. MK2S nebo MK3), profil později upravte a uložte pod jiným názvem. Určitě instalujte i profily filamentů (tiskových materiálů).

Doufám, že si rozumíme, Slicer máte nainstalovaný, spuštěný s nějakým modelem a vše si prakticky zkoušíte.