Kapitola4
Pozadí žurnalistiky – novinářská etika a profesní organizace
Každý novinář nebo člověk publikačně činný ve veřejném prostoru, tedy dokonce i nezávislý bloger či influencer publikující na sociálních sítích, svou činností ovlivňuje veřejné mínění. Tím, že třídí a zveřejňuje informace a v případě publicistiky či sociálních sítí i svůj náhled na ně, může mít vliv na životy jiných lidí či vývoj citlivých kauz. Měl by si toho být vždy vědom a pracovat nejen podle platných zákonů a svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale i podle etických kodexů novinářské práce.
Poznámka
Užitečný Syndikát
Profesní organizací, která v České republice zastřešuje zájmy novinářů, je Syndikát novinářů České republiky. Členství v něm je dobrovolné, ale užitečné a nepříliš nákladné (roční členské příspěvky stojí 750 korun, pro studenty pouze 350 korun). Členem se může stát každý, kdo "věnuje novinářské činnosti většinu svého času".
Syndikát novinářů poskytuje svým členům nejrůznější služby, například:
- Bezplatnou právní poradnu a pomoc.
- Informační servis (například o nabídkách práce v médiích).
- Možnost ubytování za zvýhodněnou cenu.
- Vydává tuzemské i mezinárodní novinářské průkazy (takzvané press-karty).
- Zapůjčuje novinářské vesty (press-vesty) pro práci na demonstracích a dalších vypjatých akcích.
+
Syndikát novinářů je dobrovolné profesní sdružení, které poskytuje žurnalistům různé služby včetně právní poradny.
+
V syndikátu novinářů je také možné půjčit si novinářskou vestu, díky níž jsou žurnalisté snadno rozeznatelní ve vypjatých situacích, jako jsou třeba násilné demonstrace.
Zajímavost
Kouzelná press-karta
Jak český národní novinářský průkaz, tak průkaz Mezinárodní novinářské asociace (IFJ), který Syndikát novinářů na našem území jako jediný vydává, jsou velmi užitečnými nástroji žurnalisty. Z jejich držení sice nevyplývají žádná zákonná práva, velmi však usnadňují novinářskou práci – například při získávání tuzemských i zahraničních akreditací na nejrůznější události nebo domlouvání přístupu na akce pro tisk či do různých institucí všeobecně (někdy včetně slev na vstupném).
Novinářský průkaz občas také odvede neocenitelnou službu i při nutnosti rychle vysvětlit – například policistům – důvody novinářova počínání při práci v terénu (nehledě k tomu, že ho lze v případě nouze použít i jako odraznou destičku na reflektor fotografického blesku).
+
Novinářský průkaz (presskarta) může pomoct při práci, usnadňuje například vyjednávání s úřady a pomáhá při zajištění vstupu na některá místa.
Sladká svoboda a její etika
Novináři (a vlastně všichni občané) mají v současnosti to obrovské štěstí, že právní prostředí v České republice respektuje právo na svobodu projevu, které zaručuje článek 10 Evropské konvence o lidských právech. To však zároveň neznamená, že si novinář může psát, co chce.
Proto Syndikát novinářů zformuloval Etický kodex novináře, kterým by se měl řídit každý žurnalista v jakémkoli médiu, který bere své povolání zodpovědně a vážně. Jeho zásady by se daly v kostce shrnout do těchto několika bodů:
- Novinář by neměl překrucovat informace, záměrně je zamlčovat či vydávat spekulace a neověřená zjištění za spolehlivé informace. Neměl by také jakkoli jinak cíleně manipulovat čtenářem, a naopak by měl odolávat veškerým tlakům na to, aby tak činil.
- Novinář by neměl využívat svého povolání k získávání soukromých výhod či hmotných statků, přijímat hodnotné dary výměnou za svou (tendenční) práci, zveřejňovat skrytou reklamu, zneužívat výhod vyplývajících z novinářské práce a jednat ve střetu zájmů.
- Novinář by měl neprodleně opravovat případné nepřesnosti, zachovávat utajení zdroje (pokud to zdroji slíbil) a respektovat soukromí dotčených osob, ctít presumpci neviny a uvádět autorství převzatých materiálů. Neměl by naopak podněcovat k rasové či jiné nesnášenlivosti a dopouštět se plagiátorství.
Doslovné znění Etického kodexu novináře je k nahlédnutí na stránkách Syndikátu novinářů zde: https://syndikat-novinaru-cr-z-s.webnode.cz/etika/kodex/
Zajímavost
Boží mlýny melou
Dodržování Etického kodexu novináře není možné právně vymáhat, nejrůznější redakce a vydavatelské domy však často pro své novináře stanovují kodexy vlastní. Jejich nedodržení mívá pro novináře zpravidla vážnější následky, protože se bere jako porušení podmínek zaměstnavatele.
Zajímavost
Nahraný novinář
Pokud si novinář telefonicky či jinak nahrává výpovědi svých zdrojů, měl by jim to předem říct a v případě jejich nesouhlasu záznam nepořizovat. Už vůbec pak nemůže takový záznam zveřejnit (může ho použít pouze pro své potřeby, aby informace v něm obsažené zpracoval jiným způsobem – většinou do textu).
+
Novinář by měl rozhovor se zdrojem nahrávat pouze tehdy, když o tom zdroj ví a odsouhlasí to. Platí to i pro nahrávání telefonních hovorů a jedinou výjimkou by mělo být použití skrytého nahrávání při investigativní práci.
Poznámka
Subjektivní objektivita
Hlavně ve zpravodajství platí, že by měl být každý materiál objektivní a vyvážený. Někdy je však pro novináře těžké být stoprocentně objektivní – například komentátor reprezentačního zápasu ve fotbale mezi Českou republikou a Itálií jen těžko zakryje, že ve skrytu duše fandí "našim". A upřímně řečeno – průměrný divák či čtenář takový postoj do značné míry očekává.
Dobrá média označují
V seriozních médiích se viditelně označuje, jaký typ materiálu má čtenář před očima, aby věděl, jak moc jsou informace v něm objektivní či ovlivněné vlastními názory:
- Rozlišují se materiály zpravodajské a publicistické. Publicistické materiály obsahují i autorovy názory a čtenář by si toho měl být vědom.
- Ještě důležitější je rozlišovat redakční obsah (samotné materiály žurnalistů) od reklamních textů či placené inzerce – tedy od materiálů patřících do sféry public relations.
Zajímavost
Nezbedný novinář
Kromě jednání, které je v rozporu s novinářskou etikou, se někteří novináři dopouštějí dalších "poklesků", kterými si zpravidla usnadňují práci. Uvedeme si několik nejběžnějších:
- Psaní "od stolu" – novinář si vyhledá informace na internetu či v tiskových materiálech a pokouší se sepsat reportáž, jako by na daném místě byl a s citovanými lidmi sám mluvil.
- Přebírání hotových rozhovorů – vyskytuje se hlavně v případě, kdy je třeba udělat rozhovor s celebritou. Ty mají nezřídka předpřipravené rozhovory, které médiím zasílají. Takový materiál však často bývá tendenční (je v něm jen to, co celebrita chce), povrchní, a pokud ho celebrita rozešle více médiím, tak také všude stejný.
- Psaní pochvalných recenzí na zapůjčenou elektroniku a jiné produkty – ano, pozorný student už ví – zde se již dostáváme do střetu s novinářskou etikou a požíváním osobních výhod, popřípadě psaním skryté reklamy.
- Kradení obrazových materiálů – to, že je fotografie na internetu, ještě neznamená, že patří všem. Pokud není pod licencí Creative Commons či podobnou, náleží autorovi fotografie honorář za její užití. Někteří novináři však zvesela stahují vše, na co narazí, a se zbytkem si nelámou hlavu.
+
Někteří novináři se chovají tak, jako by byla novinářská etika pohřbená sto sáhů pod zemí.
Zajímavost
Nekrmte holuby
Jak zjistíme v kapitole věnované public relations, bývá při pořádání tiskových konferencí či vernisáží dobrým zvykem zajistit pro účastníky nějaké občerstvení. Existují však lidé, kteří takové akce navštěvují pouze z tohoto důvodu.
Dokonce tvoří jakousi neformální skupinu či více skupin v jednotlivých městech. Pražská skupina "vyjídačů tiskových konferencí" dostala podle svého zakladatele Miroslava Holuba přiléhavou přezdívku Holubí letka.
Její členové sice nikde nepublikují, při vyhledávání vhodných příležitostí k naplnění břicha však pracují velmi sofistikovaně – například s využitím informačního servisu České tiskové kanceláře (ČTK).
Není třeba zdůrazňovat, že takové chování patří k největším nešvarům žurnalistiky. Stejné stanovisko k tomu zaujal i Syndikát novinářů, který Miroslava Holuba vyloučil ze svých řad.
+
Tiskové konference a podobné akce neslouží primárně k naplnění žaludku, někteří lidé to však vnímají opačně – a patří k nim bohužel i určití členové Syndikátu novinářů.
Zdroj: Autor Dagmar Foktová, Markéta Foktová, Michael Fokt, VOV T554/05 – Novinářská etika a profesní organizace novinářů, licence Creative Commons BY 3.0.
Video 5. Novinářská etika a profesní organizace novinářů.
Syndikát novinářů ČR NEPOSKYTUJE novinářům následující službu:
Vlastník novinářského průkazu:
Reklamní PR články by v novinách a časopisech: