Při očkování musíme dodržovat naprosto aseptické podmínky, očkujeme v prostředí zbaveném mikroorganismů, např. v blízkosti plamene, nejlépe ve sterilním očkovacím boxu. Při očkování otevíráme kultivační nádoby, v nichž máme živnou půdu a do nichž budeme mikroorganismy očkovat, na co nejkratší dobu. Pracujeme co nejrychleji a nejsoustředěněji. Očkujeme nejčastěji očkovací kličkou nebo jehlou, kterou před očkováním důkladně vyžíháme v plamenu. Dbáme, abychom očkovali teprve tehdy, až bude klička náležitě vychladlá. Kličku po očkování vždy zase důkladně ožehneme (vypálíme), abychom neroznášeli mikroorganismy po okolí. Očkujeme-li tekutý materiál, pak někdy místo očkovacích kliček používáme sterilní skleněné pipety nebo automatické pipety.

Očkování na pevné půdy provádíme k těmto účelům:

Očkování do tekutých půd provádíme k těmto účelům:

Agarové půdy můžeme očkovat zaléváním čili přelivem. Objem inokula 1 ml vhodně naředěného vzorku (mikrobiální suspenze) přeneseme sterilní pipetou do prázdné, řádně označené sterilní Petriho misky. Každé ředění pipetujeme paralelně do dvou Petriho misek, přičemž při očkování více ředění, musí být každé ředění naočkováno novou sterilní pipetou. Co nejdříve, nejpozději do 15 minut, nalijeme do misek potřebné množství rozehřáté a na 45 °C vytemperované agarové půdy, vhodné pro růst kultivovaných mikroorganismů. Vrstva živné půdy v Petriho misce má mít tloušťku asi 3 – 5 mm, což odpovídá přibližně 15 – 20 ml živné půdy. Ihned po nalití promísíme živnou půdu se vzorkem (s mikrobiální suspenzí) krouživými pohyby (po a proti směru hodinových ručiček) Petriho miskou položenou na stůl a necháme utuhnout ve vodorovné poloze. Při promíchávání musíme dát pozor, aby živná půda nevytekla a nepotřísnila víčko misky. Po ztuhnutí dáme v indikovaných případech naočkovanou půdu dosušit do sušárny na 30 minut při 50 °C tak, že otevřenou plotnu i víčko klademe dnem vzhůru.

Potřebujeme-li získat izolované kolonie nebo čistou kulturu, použijeme křížový roztěr. Očkování spočívá v postupném zřeďování původního vzorku tak, aby na konci roztěru vyrůstaly jednotlivé, dostatečně vzdálené kolonie. Vyžíhanou očkovací kličkou odebereme inokulum, které přeneseme na plotnu s agarovou živnou půdou. Kličku vyžíháme a pokračujeme ve zřeďování kultury pomocí rovných nátěrů, mezi jednotlivými kroky kličku vždy vyžíháme.

Existuje více druhů nátěrů na povrch živné půdy v Petriho misce.

Do Petriho misky nalijeme agarovou živnou půdu a necháme ji ztuhnout, na povrch půdy naočkujeme sterilní pipetou nejčastěji 0,1 ml vhodně naředěného mikrobiálního vzorku (mikrobiální suspenze). Inokulum rozetřeme sterilní zahnutou skleněnou tyčinkou (do tvaru hokejky) rovnoměrně na povrch celé plochy Petriho misky. Naočkovanou živnou půdu necháme oschnout v termostatu stejným způsobem jako při očkování půd zaléváním (přelivem).

Pevné půdy ve zkumavkách můžeme očkovat vpichem nebo očkujeme na tzv. šikmý agar.

Vlastní očkování na šikmý agar provedeme tak, že do levé ruky vezmeme rovnoběžně nebo zkříženě dvě zkumavky, jednu s kulturou a druhou s čerstvou živnou půdou, na kterou budeme očkovat. V blízkosti plamene ožehneme očkovací kličku. Když vychladne, vyjmeme zátky ze zkumavek a přidržujeme je v pravé ruce spolu s očkovací kličkou. Očkovací kličku zasuneme do zkumavky s kulturou tak, aby se nedotýkala jejich stěn. Pak nabereme na kličku trochu nátěru kultury a přeneseme ji zase v blízkosti plamene do druhé zkumavky. Ve zkumavce s novou pevnou živnou půdou potřeme lehce, vlnovitě povrch živné půdy. Použitou očkovací kličku vyžíháme. Než uzavřeme zkumavky, ožehneme rychle jejich horní okraje a potom zkumavky uzavřeme vatovými nebo kovovými zátkami, které rovněž ožehneme.

Pokud si nejsme technikou práce jisti, můžeme postupovat tak, že nejdříve asepticky odebereme vzorek ze zkumavky, kterou následně odložíme do stojánku a pak teprve očkujeme druhou zkumavku. Vše za dodržení podmínek aseptické práce.

Očkování provádíme při kultivaci anaerobních mikroorganismů a pro některé zvláštní účely, např. ke sledování růstu, vztahu kultury ke kyslíku, ztekucování želatiny, tvorby sirovodíku nebo pro uchovávání kultur. Při očkování vpichujeme kulturu rovnou očkovací jehlou do svislé tuhé živné půdy (vysokého sloupce agaru) asi 0,5 cm nad dno zkumavky. Tuhá živná půda dosahuje asi do dvou třetin zkumavky.

K očkování můžeme zvolit pipetu, při očkování z tekutého média, nebo kličku při očkování z tekutého i pevného média. Kultura se nabere vyžíhanou a zchlazenou kličkou. Asepticky se otevře zkumavka, okraje se ožehnou plamenem a klička se ponoří do média. Inokulum uvolňujeme do média otíráním kličky o stěnu pod hladinou kapaliny a pak dobře rozmícháme. Při očkování mikroorganismů z tekutého média můžeme použít kličku, kdy tekutinu nabereme do jejího očka. Při očkování většího nebo určitého objemu tekutého inokula použijeme sterilní pipety. Zkumavku s médiem otevíráme a uzavíráme asepticky, použitá klička se vysterilizuje v plamenu.

Způsob očkování, který se používá při stanovení nejpravděpodobnějšího počtu mikroorganismů tzv. metoda MPN (Most Probable Number). Metoda se využívá při stanovení počtu mikroorganismů ve vzorcích, kde se očekává jejich nízký počet.

Sada zkumavek naplněných 10 ml příslušného živného média se zaočkuje 1 ml vzorku nebo daného ředění vzorku. Podle množství zkumavek v každé sadě rozlišujeme test třízkumavkový, pětizkumavkový nebo desetizkumavkový. Po kultivaci se vyhodnotí počty zkumavek s pozitivní reakcí, která se projeví viditelným růstem bakterií (zákal, sediment, změna barvy média, tvorba plynu apod.). Z pozitivních výsledků se sestaví kód a z příslušných statistických tabulek se odečte množství mikroorganismů. Výsledkem je stanovení pravděpodobného počtu mikroorganismů v 1 ml nebo 1 g vzorku.