První pomoc a medicína katastrof

Základními složkami tohoto systému je Zdravotnická záchranná služba, Policie české republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky a jednotky požární ochrany. Každá z nich má svou platnou legislativu, přesto všechny spojuje poskytování pomoci při mimořádných událostech. Policii i Hasičský záchranný sbor metodicky a legislativně vede Ministerstvo vnitra, tudíž jsou policisté a hasiči ve služebním poměru. Zdravotnická záchranná služba spadá pod Ministerstvo zdravotnictví, proto jsou záchranáři v poměru pracovním.

Páteří při mimořádné události je HZS (Hasičský záchranný sbor). Dalo by se říci, že nikdy při mimořádné události tato složka nezasahuje sama, ale velitelem celého zásahu je právě příslušník HZS. Velitel řídí ostatní složky a koordinuje postupy provádění záchranných a likvidačních prací. Má rozsáhlou pravomoc, například nařizuje evakuaci osob nebo úplně zakazuje jejich pohyb v místě zásahu či vyzývá právnické i fyzické osoby k poskytnutí věcné pomoci.

Poslední a neméně důležitou složkou tohoto systému je ZZS (Zdravotnická záchranná služba). Té bychom se chtěli podrobněji věnovat, a to nejen z pohledu mimořádné události. Hlavním úkolem ZZS je přednemocniční neodkladná péče. Jejím předmětem jsou stavy, které bezprostředně ohrožují život, nebo stavy, kdy může bez poskytnutí rychlé pomoci dojít k trvalým následkům. Dále pak stavy, které působí náhlé utrpení a bolest, či stavy vyvolávající změny jednání i chování, jež mohou ohrozit postiženého nebo jeho okolí na životě. A samozřejmě stavy, které mohou vést k náhlé smrti. [5]

ZZS je rozdělena do dvou základních skupin. První skupinou je operační středisko, kam směřují všechna tísňová volání, a kde zkušení operátoři (záchranáři) přijímají výzvy, vyhodnocují je a indikují k výjezdu určitou posádku. Taktéž komunikují s volajícími a poskytují jim neocenitelnou instruktáž k provedení laické první pomoci, například TANR (telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace). Druhá skupina ZZS zahrnuje výjezdové skupiny. Ty jsou rozděleny podle toho, zda je v posádce zastoupen lékař. V posádkách RLP (rychlá lékařská pomoc), RV (Rendes-Vous systém) a LZS (letecká záchranná služba) je vždy zastoupen lékař. V posádce RZP (rychlá zdravotnická pomoc) je zastoupen zdravotnický záchranář. Vždy je samozřejmě přítomen řidič-záchranář nebo pilot, bez nichž by samotné výjezdy nebyly možné.

„Velké cvičení IZS se konalo na letišti v Líních.

V pátek 26. 4. 2019 se na letišti Plzeň – Líně konalo od jedenácti hodin taktické cvičení složek IZS, zacílené na zásah po pádu letadla.

Námět cvičení zněl: Během odletu dopravního letadla, například třídy ATR, dojde k selhání motorů letadla, které přepravuje 80 pasažérů, včetně palubního personálu. Piloti se pokouší nouzově přistát, při čemž dojde k pádu letadla v západní části letiště, v blízkosti tzv. třetího rozptylu. Na místě se nachází mrtví a zranění (80 osob). Po nehodě dojde k lokálním požárům trosek letadla.

Cílem cvičení bylo procvičit taktiku a spolupráci složek IZS při letecké nehodě, procvičit koordinaci, organizaci a řízení základních a ostatních složek IZS a zapojení ostatních subjektů podílejících se na řešení mimořádné události. Dále se také ověřovala funkčnost traumatických plánů (ZZSPk, Stodské nemocnice, Rokycanské nemocnice a FN Plzeň).

Na místě celkem cvičilo 316 cvičících, 80 figurantů z řad studentů FZS ZČU Plzeň, VOŠ zdravotnické a příslušníků a zaměstnanců HZS Plzeňského kraje.

Do akce šlo kolem 100 hasičů, 47 záchranářů, 29 policistů, posádka vrtulníku LZS AČR a poprvé v rámci cvičení i 4 koroneři. Nemluvě o personálu nemocnic, do kterých byli transportováni zranění.

Již tradičním partnerem nám byla i Správa informačních technologií města Plzně se svými drony a jejich operátory. A jako při každé letecké nehodě se dostavil i Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod.

První na místě byli hasiči, kteří provedli průzkum, záchranu zraněných z torza letadla (jako vrak posloužil cvičný trup z Aero Vodochody AEROSPACE a.s.) a hašení hořících trosek. Poté hasiči transportovali zraněné na třídící stanoviště ZZS, kde si je převzali do péče lékaři a záchranáři, kteří jim poskytli neodkladnou přednemocniční péči, rozhodli o vážnosti jejich zranění a zajistili transport do nemocnic. Aby složky IZS neměly úplně jednoduchou situaci, někteří zranění byli v šoku a komplikovali situaci nerespektováním pokynů hasičů či záchranářů a vraceli se na místo, kde byla „těla“ jejich „spolucestujících“.

Cvičení bylo ukončeno ve 14:30 hod.

Závěrem lze konstatovat, že cvičení splnilo svůj účel, a že složky IZS v Plzeňském kraji jsou na podobné situace připraveny.“

https://www.hzscr.cz/clanek/velke-cviceni-izs-se-konalo-na-letisti-v-linich.aspx