5.3
Úrazy končetin
Souhrn
Úrazy končetin jsou velmi různorodou skupinou, která zahrnuje poranění kostí, kloubů, šlach, kůže, svalů a amputace. Všechny vyžadují vyšetření, ošetření a téměř vždy další odbornou péči. Velkou úlohu také sehrává znalost mechanismus úrazu z důvodu přidružených poranění. [3]
Nejčastěji zastoupenou skupinou jsou zlomeniny. Ty rozdělujeme na:
  • zavřené (kryté)
  • otevřené
  • stresové (námahové, únavové)
Zavřená a otevřená zlomenina vzniká v důsledku přímého působení hrubé síly na kost. Zlomenina stresová se objevuje při dlouhodobém přetěžování končetiny. Postižený je ohrožen krvácením a při otevřených zlomeninách i infekcí.
Zlomeniny mají své specifické příznaky:
  • deformace končetiny, nepřirozená pohyblivost a ztráta její funkčnosti
  • „kostní drásot“ (krepitace), tj. drhnutí kostí při pohmatu
  • vyčnívající úlomek kosti u otevřených zlomenin
  • bolest, otok, modřina
U stresových zlomenin jsou méně manifestní příznaky a bolest se zvyšuje při opakovaném zatížení, například tréninková zátěž při sportu, dálkové pochody, přesuny se zátěží.
V případě zlomeniny vždy šetrně zkontrolujeme místo zlomeniny a znehybníme. Ke znehybnění v terénu používáme improvizované prostředky, např. šátek, svetr, pevně složené prostěradlo, pevně stočený časopis, v zimě lyžařské hůlky a jiné dostupné předměty, které mohou posloužit jako dlahy.
Všechny zlomeniny horní končetiny (pažní kost, kosti předloktí – kost vřetenní a kost loketní) se znehybňují šátkovými obvazy. Dlahy se přikládají pouze u otevřených zlomenin. Zlomenina klíční kosti se objevuje zejména u dětí. Zde fixujeme opět šátkovým obvazem. [3], [8]
Ošetření dolních končetin je závislé na místě zlomeniny. Musíme provést znehybnění vždy přes dva klouby. Při zlomenině stehenní kosti se přikládají dvě dlahy, které musí sahat od kotníků až nad pas, nebo se končetina fixuje ke druhé končetině pomocí šátkových obvazů. U zlomenin kostí bérce (kosti holenní a kosti lýtkové) se končetina znehybní pomocí dlah sahajících do poloviny stehen. Oblasti okolo kolen a kotníků vypodložíme z obou stran měkkými materiály (např. šátkem, rukavicí aj.), aby nedošlo k otlakům od dlah. U zlomeniny pánve je velká bolestivost a malá pohyblivost. Zraněného uložíme na záda a ohneme kyčelní a kolenní klouby na 90o. Mluvíme zde o poloze „převrácené stoličky“. [3], [8]
U otevřených zlomenin ránu obnažíme, obložíme, například obinadly nebo věnečkem zhotoveným ze šátku, překryjeme lehce čistou tkaninou, obvážeme a přiložíme dlahy. Při silnějším krvácení užijeme mírnou manuální kompresi, nebo v oblasti stehna a paže můžeme zlehka zatáhnout nad zlomeninou, nebo stlačíme tlakový bod.
Zlomeniny často vyvolávají šok způsobený krvácením, proto nesmíme zapomínat na protišoková opatření. Zraněného uklidňujeme, přikryjeme ho, končetinu dáme do zvýšené polohy a kontrolujeme vitální funkce do příjezdu záchranné služby. [3]
+
21. Zavřená zlomenina
Obr. 21. Zavřená zlomenina
+
22. Otevřená zlomenina holenní kosti
Obr. 22. Otevřená zlomenina holenní kosti
+
23. Otevřená zlomenina stehenní kosti
Obr. 23. Otevřená zlomenina stehenní kosti
+
24. Otevřená zlomenina záprstních kůstek
Obr. 24. Otevřená zlomenina záprstních kůstek
Příklad
U zavřených zlomenin může docházet k masivnímu vnitřnímu krvácení.
  • u stehenní kosti se ztrátou od 500 ml až do 2,5 litrů krve
  • u pažní kosti 100 až 800 ml krve
Nejlehčí postižení při poranění kloubů je pohmoždění, kdy se poraní měkké části kloubu. Pohmoždění se projeví se bolestí a modřinou. Dalším druhem poranění je podvrtnutí (distorze), kdy se hlavice kloubu vrátí zpět do kloubní jamky. Dojde však k částečnému poškození kloubního pouzdra a vazů, které se projeví krevním výronem do kloubu a jeho okolí. Kloub je bolestivý a oteklý. Při úplném vykloubení (luxace) kloub zůstává mimo jamku, poraněná část končetiny je v nepřirozené poloze a kloub klade odpor při snaze o pohyb. Jedná se o velmi bolestivé zranění, kdy je kloub oteklý a není možný normální pohyb. Zásadou při ošetření je nikdy se nesnažit o nápravu kloubu. Při poranění kloubů dolní končetiny se také nikdy nesnažíme zraněného postavit! Důležité je kloub chladit a znehybnit elastickým obinadlem nebo šátkovým obvazem podle místa zranění, popřípadě fixací obou dolních končetin k sobě. [8], [9]
+
25. Podvrtnutí = distorze kotníku
Obr. 25. Podvrtnutí = distorze kotníku
Video 5. Obvaz kotníku při podvrtnutí, použití elastického obinadla
Amputace jsou dalším častým úrazem končetin. Jedná se o traumatické amputace, ke kterým dochází při nehodách nebo domácích úrazech. Zraněný je v šoku v důsledku tepenného krvácení z pahýlu. Krvácení zastavíme přímou manuální kompresí, následným tlakovým obvazem a stlačením tlakové bodu. Zatažení končetiny se nedoporučuje. Provedeme protišoková opatření, a pokud je to možné, dáme pahýl do zvýšené polohy a průběžně kontrolujeme vitální funkce do příjezdu odborné pomoci.
Po zajištění zraněného se musíme cíleně postarat o amputát, například prsty ruky, které tak, jak je nalezneme, zabalíme do zvlhčené tkaniny a uložíme do igelitového sáčku, který neprodyšně uzavřeme. Do druhého igelitového sáčku dáme studenou vodu (můžeme přidat i kostky ledu) a sáček s amputátem ponoříme do vody. Amputát se nesmí dostat do styku s vodou nebo ledem, jelikož by mohlo dojít k nezvratným změnám tkáně a replantace by nebyla možná! [3]
+
26. Ztrátová poranění prsteníku a malíčku
Obr. 26. Ztrátová poranění prsteníku a malíčku
+
27. Ztrátová poranění palce na horní končetině
Obr. 27. Ztrátová poranění palce na horní končetině