3.1
Živnostenský zákon
Organizace a výkon živnostenské správy upravuje zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a zákon č. 570/1991 Sb. zákon České národní rady o živnostenských úřadech.
Definice
Živností je dle živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba - podnikatel, která splní podmínky stanovené zákonem č. 455/1991 Sb. K provozování některých živností je potřeba státní povolení, tzv. koncese. Koncese se vyžaduje pouze v určitých případech, které stanoví živnostenský zákon.
Příklad
Živností například není tvůrčí a autorská činnost, provádění archeologických výzkumů, poskytování zdravotních služeb lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, nelékařských zdravotnických pracovníků, dále například činnost znalců a tlumočníků, daňových poradců. Živností není ani činnost bank, směnárenská činnost, provoz hazardních her, hornická činnost, výroba elektřiny, zemědělství, provozování rozhlasového a televizního vysílání a další činnosti uvedené v § 3 živnostenského zákona.
Všeobecně může živnost provozovat fyzická osoba, která je plně svéprávná a bezúhonná. Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za trestný čin spáchaný úmlsně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů.
Živnost lze provozovat i za zvláštních podmínek. Zvláštními podmínkami se rozumí odborná či jiná způsobilost. V některých případech je nutno doložit i délku praxe v oboru. Pokud tyto podmínky podnikatel nesplňuje, může být ustanoven odpovědný zástupce.
Živnost se provozuje v provozovnách. Provozovnou se rozumí prostor, v němž činnost probíhá, může jím být i automat k prodeji zboží a poskytování služeb nebo mobilní provozovna. Podnikatel je povinen zajistit, aby byla provozovna způsobilá k provozování činnosti. Každá provozovna musí mít osobu odpovědnou za činnost. Provozovna musí být zvenčí viditelně označena.
Druhy živností:
Živnost ohlašovací, která je dále rozdělena na živnosti řemeslné, vázané a volné.
Živnosti koncesované, ke kterým je potřeba získat tzv. koncesi.
U živností řemeslných je podmínkou získání odborné způsobilosti v oboru. Ta se prokazuje předložením výučního listu, maturitního vysvědčení, diplomu o absolutoriu, vysokoškolským diplomem nebo dokladem o uznání odborné kvalifikace. Seznam řemeslných živností je v příloze č. 1 živnostenského zákona.
Příklad
Řemeslnou živností je například řeznictví a uzenářství, pekařství a cukrárenství, pivovarnictví a sladovnictví, zlatnictví a klenotnictví, zednictví, malířství a lakýrnictví, holičství a kadeřnictví a řada dalších řemesel uvedených v zákonu č. 455/1991 Sb. zákon o živnostenském podnikání.
Vázanou živností je činnost, ke které je nutné získat potřebnou odbornou způsobilost dle přílohy č. 2 živnostenského zákona. Osvědčení se získává například na příslušných krajských úřadech nebo je vydává ministerstvo, pod které daná živnost patří.
Příklad
Vázanou živností jsou například geologické práce, pro které vydává způsobilost Ministerstvo životního prostředí, dále třeba psychologické poradenství a diagnostika, které lze provozovat po předložení vysokoškolského diplomu o ukončení studia psychologie, pro provozování autoškoly vydává profesní osvědčení příslušný krajský úřad. Další živnosti jsou sepsány v zákoně č. 455/1991 Sb. zákon o živnostenském podnikání.
Poslední z ohlašovacích živností je živnost volná, ke které není vyžadována odborná způsobilost. Může ji tedy provozovat člověk, který splní všeobecné podmínky k provozování živnosti. Tedy především svéprávnost a bezúhonnost. Seznam živností volných je obsahem přílohy č. 4 živnostenského zákona.
Příklad
Příkladem živnosti volné je pěstitelské pálení, vydavatelská činnost, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce, výroba zdravotnických prostředků, zprostředkování obchodu a služeb, ubytovací služby, realitní činnost, správa a údržba nemovitostí a celá řada dalších, obsažených v příloze zákona č. 455/1991 Sb. zákona o živnostenském podnikání.
O koncesovanou živnost je potřeba zažádat na živnostenském úřadě a doložit splnění jak všeobecných podmínek, tak odborné způsobilosti. Přesné vymezení koncesovaných živností je v příloze č. 3 živnostenského zákona.
Příklad
Koncesovanou živností je například výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu a alkoholických nápojů, včetně jejich prodeje. K žádosti o tuto koncesi se vyjadřuje Ministerstvo zemědělství. Dalším příkladem je provozování cestovní kanceláře, ke kterému se vyjadřuje Ministerstvo pro místní rozvoj nebo provozování pohřební služby, kde se ke koncesi vyjadřuje krajská hygienická stanice.
Při ohlašování živnosti fyzická nebo právnická osoba uvede:
jméno a příjmení, případně obchodní firmu, státní občanství, adresu bydliště, rodné číslo, datum a místo narození, rodné příjmení.
V případě odborného zástupce, výše uvedené údaje o něm a dále:
adresu sídla,
předmět podnikání,
provozovnu, kde bude živnost provozovat,
titul nebo vědeckou hodnost, pokud ji bude používat.
Živnostenské oprávnění vzniká dnem ohlášení živnosti a prokazují se výpisem ze živnostenského rejstříku. U koncesovaných živností vzniká živnost dnem nabytí právní moci rozhodnutí o přidělení koncese. Živnostenský úřad pak do pěti dnů provede zápis do živnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis.
Živnostenské oprávnění zaniká:
smrtí podnikatele,
zánikem právnické osoby,
uplynutím doby, na které bylo živnostenské oprávnění vydáno,
výmazem zahraniční osoby povinně zapsané v obchodním rejstříku nebo předmětu jejího podnikání z obchodního rejstříku,
stanoví-li to zvláštní předpis,
na základě rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění.
Živnostenský rejstřík je informační systém veřejné správy, vedený v elektronické podobě. Jsou zde vedeny údaje statistické a evidenční, související s provozováním živnosti. Správcem živnostenského rejstříku je Živnostenský úřad České republiky a jeho provozovateli jsou krajské živnostenské úřady a obecní živnostenské úřady.
Do živnostenského rejstříku se zapisují tyto údaje a jejich změny:
identifikační údaje o fyzických, právnických osobách a odpovědném zástupci,
předmět podnikání,
druh živnosti,
provozovna nebo provozovny,
doba platnosti živnostenského oprávnění,
datum vzniku živnostenského oprávnění,
doba pozastavení nebo přerušení provozování živnosti,
datum zániku živnostenského oprávnění,
datum doručení výpisu,
rozhodnutí o úpadku,
vstup právnické osoby do likvidace,
pokuty uložené v souvislosti s podnikáním,
adresa, kde lze vypořádat závazky po ukončení činnosti provozovny,
adresa pro doručování.
Výše zmíněné údaje jsou veřejně přístupné. Rejstřík obsahuje i údaje vedené v neveřejném seznamu. Ten obsahuje především osobní údaje podnikatele.
Kontrolu dodržování povinností stanovených živnostenským zákonem provádí živnostenské úřady v oblasti své působnosti. Kontroloři se prokazují průkazem osoby vykonávající kontrolu nebo písemným pověřením ke kontrole. Ke kontrole lze přizvat i jiné orgány, např. Celní správu nebo Českou obchodní inspekci. Podnikatel si může ke kontrole přizvat třetí osobu. Živnostenský úřad může uložit podnikateli dobu k odstranění zjištěných nedostatků. Za zjištěné přestupky lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, pozastavit či zrušit činnost. [17, 4]
Struktura a pravomoci živnostenských úřadů jsou uvedeny v zákoně č. 570/1991 Sb. zákon České národní rady o živnostenských úřadech. Dle tohoto právního předpisu se živnostenské úřady dělí na:
Obecní živnostenské úřady mají v pravomoci přijímat od podnikajících osob přihlášky k registraci, přijímat oznámení a hlášení v oblasti sociálního zabezpečení, hlášení a oznámení vůči zdravotním pojišťovnám, přijímají hlášení o vzniku volných pracovních míst. Obecní živnostenské úřady jsou jednotným kontaktním místem a jsou provozovateli živnostenského rejstříku.
Krajské živnostenské úřady vykonávají řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči obecním živnostenským úřadům ve svém obvodu. Rozhodují o odvoláních proti rozhodnutí obecních živnostenských úřadů. Spolupracují se správními úřady (hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími), v jejichž působnosti jsou odvětví živnostenského podnikání, a jsou oprávněny požadovat od ústředních správních úřadů stanoviska a vyjádření k dané problematice. Jsou provozovateli živnostenského rejstříku.
Živnostenský úřad České republiky zpracovává koncepce v oblasti živnostenského podnikání. Vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči krajským živnostenským úřadům. Rozhoduje jako úřad první instance, rozhoduje o odvoláních podaných na krajský živnostenský úřad. Spolupracuje s hospodářskými komorami a podnikatelskými svazy a sdruženími a je oprávněn žádat vyjádření a stanoviska od správních úřadů, v jejichž působnosti je oblast podnikání. Je správcem živnostenského rejstříku. [19]