Kapitola19
Enterální a parenterální výživa
19.1
ENTERÁLNÍ VÝŽIVA (EV)
Podávání farmaceuticky připravených výživových roztoků do trávicího traktu. Je volbou u pacientů ve stavu malnutrice (podvýživy), anebo pokud malnutrice hrozí. Základním předpokladem pro enterální výživu (EVenterální výživa) je funkční trávicí trakt. Enterální příjem stravy je fyziologický, proto je, pokud je to možné, u všech pacientů snaha o udržení i minimálního množství přijatých živin enterálně (trávicím traktem). Důvodem jsou následující aspekty:
  • je udržena bariéra tenkého střeva
  • jsou vyživovány střevní buňky
  • enterální výživa slouží jako prevence nárůstu bakterií
V případě, že enterální příjem je možný, ale není dostačující, je možné enterální výživu kombinovat s parenterální.
Enterální výživa je indikována v následujících situacích:
  • malnutrice, riziko malnutrice
  • onemocnění trávicího traktu (akutní pankreatitida, Crohnova choroba, stenóza jícnu, syndrom krátkého střeva, nádorová onemocnění a jiná)
  • neurologická onemocnění (cévní mozková příhoda, roztroušená skleróza, nádorová onemocnění, demence, Parkinsonova choroba a jiná)
  • ORL onemocnění (nádorová onemocnění)
  • psychiatrická onemocnění (těžké deprese, schizofrenie, mentální anorexie)
  • traumata (polytraumata, popáleniny, fraktury čelisti, fraktury obličeje a jiné)
  • konečná stádia AIDS – při selhávání orgánů
  • příprava na rozsáhlé operační zákroky, například na trávicím traktu
Kontraindikace podávání enterální výživy lze dělit na absolutní a relativní. Výčet možných kontraindikací zobrazuje tabulka 7. Kontraindikace enterální výživy.
Tabulka 7. Kontraindikace enterální výživy
Absolutní
Relativní
šokové stavy
vážné průjmové stavy
náhlé příhody břišní (NPB)
zvracení
těžká hypoxie
píštěle trávicího traktu
acidóza organismu
 
mechanická obstrukce trávicího traktu
 
perforace trávicího traktu
 
poruchy pasáže
 
krvácení do trávicího traktu
 
Komplikace podávání enterální výživy:
  • nauzea, zvracení, průjem, zácpa, bolesti břicha
  • krvácení do trávicího traktu
  • infekce v souvislosti se zavedením sondy
  • peritonitida (zánět pobřišnice)
  • septický stav
  • metabolické komplikace
  • mechanické: vytažení PEGU, obturace sondy, poškození sondy, vředy v místě zavedení sondy
Způsoby aplikace enterální výživy:
Výživu lze aplikovat kontinuálně (nepřetržitě), bolusově (jednorázově), využívat kontinuální přívod s noční pauzou nebo noční výživu s denní pauzou a pokusem o normální příjem potravy. EV lze kombinovat s příjmem potravy (např. noční enterální výživou, sippingem) nebo parenterální výživou (v kritickém stavu), pokud střevo nestačí resorbovat dostatečné množství živin.
Sipping = popíjení
Přípravky, které se používají pro sipping, mají vysoký obsah konkrétních živin. Zvyšují příjem proteinů, energie, minerálů, vitamínů a udržují nebo dokonce zlepšují nutriční stav nemocných. Používají se jako doplňky výživy.
  • negativa: pocity plnosti, monotónní chuť, „přepití se“
  • pozitiva: vhodná konzistence, velké množství příchutí, možnost dalších úprav (šlehání, mražení)
+
191. Preparát sippingu
Obr. 191. Preparát sippingu
+
192. Preparáty sippingu
Obr. 192. Preparáty sippingu
Nazogastrická sonda – NGS
Další způsobem jak podávat enterální výživu je její podávání přímo do žaludku. Děje se tak pomocí zavedené NGS (nasogastrické) sondy. Tohoto způsobu se využívá u pacientů, kteří již nemají žádný žaludeční odpad. Obvykle se začíná podávat do sondy čaj a postupně se přidají přípravky EV. Preparát enterální výživy lze podávat bolusově (např. 6krát denně po 3 hodiny), kontinuálně nebo samospádem. Používání NGS je časově omezeno použitým typem a materiálem a řídí se doporučením výrobce. Pokud je doba indikace nutriční intervence delší než 30 dnů, je vhodnější přístup do GIT pomocí perkutánní gastrostomie.
Video 1. Ukázka podání stravy do NGS
+
27. Přístupy EV
Zdroj: Autor Fresenius Kabi Czech Republic, Přístupové cesty enterální výživy, licence Public domain.
Obr. 27. Přístupy EV
Nazojejunální sonda – NJS
Není-li možné podávat stravu do žaludku, ale střeva nemají porušenou funkci, využívá se podávání výživy přímo do tenkého střeva (NJS – nasojejunální sonda), které je vhodné pro dlouhodobé podávání. Využívá se nejčastěji k časné enterální jejunální výživě. Gastrický konec dvouluminální NJ sondy slouží k monitoraci množství zbytků a jejich derivaci. Podávání enterální výživy do jejuna se řídí určitými pravidly, která je nutné dodržet:
  • farmakologicky vyráběné přípravky
  • zachování sterility podávaných preparátů
  • kontinuální podávání pomocí enterální pumpy, často s noční pauzou
+
194. Dvouluminální katetr
Obr. 194. Dvouluminální katetr
Gastrostomie, jejunostomie
Představuje podávání EV pomocí stomie a používá se pro dlouhodobé zajištění přístupu do horní části GIT. V současnosti se implantace provádí perkutánní cestou (operační přístup je již překonaný). I tak ale existuje několik možných způsobů, jak PEG či PEJ implantovat. Jedná se o zákroky, při kterých je nemocnému přes stěnu dutiny břišní zaveden nutriční katetr do žaludku (PEG) nebo do jejuna za Treitzovu řasu (PEJ). Samotný výkon kombinuje gastroskopický přístup a punkci břišní stěny. O vytvořenou stomii je nutné náležitě pečovat (převazy nově vytvořené stomie, pravidelná rotace, proplachy nutriční sondy). Výživa do PEG je podávána ve formě enterálních přípravků, možné je podávat tekutiny, vlákninu. Do PEG je častější bolusový způsob podávání výživy, do PEJ je nutné respektovat pravidla pro podávání do jejuna.
+
195. Zavedený PEG do žaludku (pohled ze strany břicha)
Obr. 195. Zavedený PEG do žaludku (pohled ze strany břicha)
+
196. Zavedený PEG do žaludku (pohled ze žaludku)
Obr. 196. Zavedený PEG do žaludku (pohled ze žaludku)
+
197. Katetr pro PEJ
Obr. 197. Katetr pro PEJ
Metody aplikace enterální výživy
  • stříkačkou (bolusově) – ne do jejuna
  • samospádový systém – vak připojený na sondu, gastrostomii
  • enterální pumpa – kontinuální podávání (obvykle s noční pauzou)
Přípravky enterální výživy
Pro enterální výživu vyrábějí farmaceutické firmy celou škálu přípravků, některé jsou ochucené. Přípravky jsou obvykle bezlepkové, bezlaktózové a bezezbytkové.
Jednotlivé přípravky mohou být určené pro pacienty s konkrétním onemocněním, např. pro diabetiky, pacienty s onemocněním ledvin, jater. Mají různou energetickou hodnotu a různý obsah živin.
+
198. Přípravky pro PEG a PEJ
Obr. 198. Přípravky pro PEGPEJ