Pro sledování ekonomického vývoje země a výkonnosti dané ekonomiky se používají makroekonomické ukazatele. Jsou to souhrnné, komplexní ukazatele stavu a vývoje daného hospodářství, např. hrubý národní produkt, nezaměstnanost, inflace a bilance zahraničního obchodu. Lze je vyjádřit i graficky jako magický čtyřúhelník.

Národohospodářské agregáty slouží k měření úrovně národního hospodářství daného státu. Jsou to makroekonomické veličiny, které udávají vyspělost ekonomiky. Mezi nejpoužívanější makroekonomické agregáty řadíme:

HDP je definován bez ohledu na vlastnictví výrobních faktorů a je zde rozhodující geografický (územní) princip. Jde tedy o produkci vyrobenou na území dané země jak domácími tak zahraničními firmami.

Tento ukazatel se používá pro zjištění ekonomického rozvoje země, kdy se srovnává vývoj HDP s předcházejícím obdobím, viz tabulka Vývoj HDP v ČR.

Zdroj: ČSÚ, upraveno autorem

Velikost HDP v absolutním vyjádření představuje ekonomickou sílu země. K vyjádření ekonomické úrovně země se používá ukazatel HDP na 1 obyvatele. Tento ukazatel je vhodný také pro účely mezinárodních srovnání výkonosti ekonomik jednotlivých států a bývá používán i k přibližnému vyjádření životní úrovně v dané zemi.

Celkovou produkci země s přihlédnutím k vlastnictví výrobních faktorů vyjadřuje hrubý národní produkt. HNP představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořenou za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině).

Jedním ze základních makroekonomických ukazatelů je nezaměstnanost, která představuje závažný makroekonomický problém v mnoha zemích. S nezaměstnaností se potýkají jak ekonomicky vyspělé státy světa, tak řada hospodářsky slabších zemí. Příčinná souvislost mezi nezaměstnaností a ekonomickou vyspělostí země nebyla prokázána.

Obecně lze říci, že nezaměstnanost, zejména přesáhne-li určitou výši (přirozenou míru nezaměstnanosti), je hodnocena jako negativní jev, který má jak makroekonomické, tak mikroekonomické důsledky.

Z makroekonomického hlediska představuje zejména nevytvořený výkon vzhledem k nižšímu využití pracovních zdrojů, dochází tedy ke ztrátám v hrubém produktu. Z mikroekonomického hlediska sledujeme růst sociálního napětí, kdy nezaměstnanost dopadá jak na nezaměstnané, tak na jejich rodiny, například ve smyslu snížení životní úrovně.

Nejpoužívanějším ukazatelem pro vyjádření nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti (u) neboli podíl nezaměstnaných (U) na pracovní síle (EA = ekonomicky aktivní obyvatelstvo; tj. součet nezaměstnaných U a pracujících L). [6]

Podle ILO (International Labour Organization) je za nezaměstnaného považována osoba starší 15 let a splňuje následující podmínky:

Míra nezaměstnanosti se uvádí v procentech a lze ji počítat např. pro různé věkové, geografické nebo vzdělanostní kategorie. Umožňuje tak porovnávat situaci různých skupin lidí na trzích práce různých zemí.

Jde tedy o oslabení reálné hodnoty peněz vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje. Je-li v ekonomice přítomna inflace spotřebitelských cen, pak na nákup téhož koše zboží a služeb spotřebitel potřebuje čím dál více peněz.

Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí tzv. indexů spotřebitelských cen. Ty reprezentativním způsobem měří v časovém vývoji relativní změny konečných spotřebitelských cen (včetně všech daní) zboží a služeb placených obyvatelstvem. [5]

Váha neboli význam, která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností.

Do spotřebního koše jsou zařazeny kategorie jako: potraviny a nealkoholické nápoje; alkoholické nápoje a tabák; odívání a obuv; bydlení, voda, energie a paliva; bytové vybavení, zařízení domácnosti a opravy; zdraví - léčiva a zdravotnické prostředky, lékařská ošetření; doprava; pošta a telekomunikace; rekreace a kultura; vzdělávání; stravování a ubytování; osobní péče; finanční služby aj.

Informace o dosažené míře inflace jsou využívány např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů. V neposlední řadě jsou tyto informace využívány také v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace.