V případě, že nenastaly žádné zdravotní komplikace, předává se pacient po dvaceti čtyř hodinách na intermediální kardiochirurgickou jednotku (IKJ). Má stále zavedenou hrudní drenáž, permanentní močový katétr, centrální žilní katétr, arteriální linku a přes operační ránu hrudní pás.

Po dechové rehabilitaci, která již začala na JIP, provádí na intermediální jednotce fyzioterapeut kondiční pooperační cvičení ve formě skupinové. Cvičí a instruuje tři pacienty najednou, přičemž tempo určuje pacient s nejmenší výkonností. Společně s všeobecnou sestrou provádí instruktáž, jak správně zaujmout úlevovou polohu a postup při stabilizaci hrudníku, která je nutná při odkašlávání. Učí pacienta techniky, které jsou vhodné při vstávání z lůžka do sedu, a to přes bok. Dále nácvik sezení na lůžku, posléze v křesle a nakonec nácvik chůze. Pro zdárné hojení po sternotomii není vhodné se opírat o lokty, dělat prudké pohyby horními končetinami a neopomenutelné je nošení hrudního pásu. Při těchto aktivitách je nutné neustále sledovat zdravotní stav nemocného a tím předcházet pooperačním komplikacím. Vhodným psychologickým přístupem pacienta uklidňovat, podporovat, poskytovat dostatek informací a vyzývat ho ke spolupráci. [9]

Na IKJ je pacient v průměru 2-3 dny. Během této doby se postupně odstraní invazivní vstupy (arteriální linka, centrální žilní katétr), permanentní močový katétr a zruší se hrudní drenáž. Je stále monitorován a má zavedený periferní žilní katétr. Pacient začíná přijímat stravu dle dietního systému a pomalu dochází k odstraňování deficitu soběstačnosti. Samozřejmostí je stálá monitorace pooperační bolesti, sledování stavu a převazů operační rány, příjmu a výdeje tekutin, péče o defekaci a zajištění kvality spánku. Je časté, že se pacient cítí unavený i po malé námaze. Stává se, že se cítí hůře než bezprostředně po operaci. Rychlost rekonvalescence je závislá na komplikacích a fyzické zdatnosti před výkonem.

Dalším problémem může být přechodná změna v psychickém stavu jako důsledek mimotělního krevního oběhu. Objevuje se zapomínání, nezvyklé reakce, zmatenost či euforie. Zejména rodina a blízcí jsou z toho překvapení, proto je nutné je o tom s předstihem informovat a uklidnit je, že je to pouze dočasný stav, který vymizí. [10]

Mezioborová spolupráce se sociálním oddělením a nutriční terapeutkou je samozřejmostí. Taktéž na základě přidružených onemocnění (diabetes mellitus, neurologický deficit) je nezbytné konzilium lékařů – specialistů. Pacient je následně překládán na standartní oddělení a připravuje se na propuštění.

Možné ošetřovatelské diagnózy jsou následující.