Předoperační přípravu k operačnímu výkonu můžeme rozdělit z několika hledisek. Jedním z nich je rozdělení předoperační přípravy na dlouhodobou, krátkodobou a bezprostřední. [1]

Dlouhodobá předoperační příprava je zahájena již ve fázi, kdy nemocného seznamujeme s operačním výkonem, jeho povahou i možnými riziky. Všechny tyto informace jsou pro nemocného velice důležité, jsou součástí psychické přípravy nemocného k operačnímu výkonu. Příprava dále zahrnuje základní fyzikální vyšetření zaměřené na dýchací systém, kardiovaskulární systém a na oblasti vztahující se k operačnímu výkonu. Vyšetření je doplněno laboratorním vyšetřením krve. Provádíme biochemický screening, hematologické vyšetření, hemokoagulační vyšetření, a v indikovaných případech vyšetření izoserologické. V dlouhodobé přípravě využíváme také zobrazovací vyšetřovací metody, které ovšem nejsou využívány rutinně. Patří zde například RTG plic. Při jeho indikaci lékař v předoperačním období vychází z jednotlivých kritérií, mezi která řadíme věk nemocného, stav respiračního systému nemocného vzhledem k závažnosti operačního výkonu. Dále lékař zohledňuje anamnestické údaje nemocného týkající se pobytu v zemích s výskytem TBC. RTG plic je doporučován u nemocných kuřáků nad 40 let věku. Podobně je tomu také u vyšetření EKG, které nemusí absolvovat v rámci předoperační přípravy nemocný, který netrpí kardiálním onemocněním a není pro toto vyšetření limitován ani věkem. [1] Podle charakteru operačního výkonu, v rámci předoperační přípravy, mohou být u nemocného doplněna vyšetření další, jako je např. vyšetření gynekologické, otorinolaryngologické, plicní aj. Předoperační příprava nemocného k operačnímu výkonu je určena jednak rozsahem výkonu a také tím, zda se jedná o výkon plánovaný, akutní nebo život ohrožující čili urgentní. Stupeň rizika operačního výkonu a volbu vhodné anestezie pak určuje anesteziologické vyšetření. Mimo jiné je součástí tohoto vyšetření také zařazení nemocného do ASA klasifikace (American Society of Anesthesiologists – Americká anesteziologická společnost). Nemocný ve skupině ASA I netrpí žádným komplikujícím chronickým onemocněním. Do skupiny ASA II zařazujeme nemocné s kompenzovaným chronickým onemocněním, které nijak neomezuje fyzickou aktivitu nemocného. Nemocný ve skupině ASA III trpí chronickým onemocněním, které ho omezuje ve fyzické aktivitě. ASA IV jsou nemocní s dekompenzovaným chronickým onemocněním, které je ohrožuje na životě, a ve skupině ASA V jsou polymorbidní nemocní, u kterých je velké riziko operačního výkonu, ale bez operace by nepřežili. [6]

Krátkodobá předoperační příprava zahrnuje období přibližně 24 hodin před operací, zaměřujeme se na oblast výživy a hydratace. Nemocní před plánovaným operačním výkonem dodržují lačnost nejméně 6-8 hodin, čiré tekutiny podáváme nemocným maximálně dvě hodiny před výkonem. Příprava operačního pole je zaměřená na hygienickou očistu a popřípadě dle zvyklosti oddělení na oholení operačního pole. Dnes se v rámci prevence infekce v místě chirurgického výkonu doporučuje používat zastřihovače, nikoli jednorázové holicí strojky, a provést vyholení operačního pole bezprostředně před operací. Vyprázdnění nemocného před výkonem je opět určeno druhem výkonu a jeho naléhavostí. Vyprázdnění lze provádět ortográdně (podáním speciálních roztoků perorálně) anebo retrográdně (podáním klyzmatu). V případě přeložení nemocného po operačním výkonu na oddělení JIP je vhodné připravit nemocnému všechny potřebné věci, a to přezůvky, hygienické potřeby, chronickou medikaci, protetické pomůcky a další osobní věci dle zvyklosti oddělení. Operační výkon je pro každého nemocného stresující situací, proto je velmi důležité krátkodobou přípravu zaměřit na psychickou pohodu a kvalitní spánek před výkonem. V krátkodobé předoperační přípravě se můžeme setkat s termínem prepremedikace. Většinou ji podáváme nemocným před plánovanými výkony, a to večer před operací. Nejčastěji používáme léky ze skupiny benzodiazepinů nebo jsou také podávána hypnotika. Zajišťujeme tak nemocným kvalitnější spánek před výkonem, snažíme se zmírnit strach před operací. [4]

Bezprostřední předoperační příprava probíhá přibližně dvě hodiny před výkonem. V tomto období je nutno také sepsat všechny cennosti nemocného, dle zvyklosti pracoviště doklady a vyšší obnos peněz uzamknout v trezoru na oddělení. Dále tato příprava zahrnuje zavedení invazivních vstupů dle povahy výkonu. Patří sem zajištění periferního žilního katétru, nebo v indikovaných případech zavedení permanentního močového katétru, popřípadě nasogastrické sondy. Je potřeba provést kontrolu dokumentace nemocného dle standardů daného zařízení. V rámci prevence trombembolické nemoci provádíme před výkonem bandáže dolních končetin nebo přikládáme kompresní punčochy. Před operací je také důležité zkontrolovat, zda byla odstraněna zubní protéza, šperky, popř. kontaktní čočky. Důležitou oblastí je také kontrola všech informovaných souhlasů vztahujících se k předoperační přípravě (jako např. zavedení invazivních vstupů apod.) a informovaných souhlasů k vlastnímu operačnímu výkonu. Dle povahy a urgentnosti výkonu v rámci předoperační přípravy podáváme nemocným profylakticky antibiotika, premedikaci a dle ordinace lékaře a doporučení anesteziologa podáváme speciální přípravky a léčiva, nemocnému dle doporučení podáváme chronickou medikaci např. antihypertenziva, dále krevní deriváty, aj. [3]

Podávaná premedikace má za úkol: