Hrudní drenáž bývá nejčastěji indikována u pacientů s patologickým obsahem v pohrudniční dutině. V indikovaných případech volíme pouze jednorázovou hrudní punkci. Většinou se jedná o jednorázové odčerpání výpotku z pohrudniční dutiny – např. u fluidothoraxu. Tento výpotek je charakteristický např. u onkologického onemocnění plic, může doprovázet srdeční selhání nebo je přítomen u nemocných s akutní formou zánětu slinivky břišní (akutní pankreatitidou). Hrudní drenáž slouží k postupnému odčerpání především vzduchu - pneumothoraxu, popřípadě tekutiny hydrothoraxu (krve – hemothoraxu, výpotku – fluidothoraxu aj.) z pohrudniční dutiny. Při drenáži je zaveden do pohrudniční dutiny drén, který je napojen na jednorázové sběrné systémy. Hrudní drenáž můžeme využít jako spádovou drenáž nebo odvádět patologický obsah v pohrudniční dutině systémem aktivního sání.

Spádová drenáž neboli Bülaova drenáž je složena pouze z jedné láhve, proto může být využita pouze ke spádové drenáži. Je nutné dodržet, aby láhev byla vždy umístěna pod úrovní hrudníku nemocného. Hadice, na kterou je napojen hrudní drén vedoucí od nemocného, je ponořena pod sterilní vodní hladinu a vytváří tak tzv. vodní zámek. Krátká hadice vyúsťuje z láhve do atmosféry. Kontrola drenáže je prováděna pravidelně. Probublávání vzduchu ve vodní hladině je známkou přítomnosti vzduchu v pohrudniční dutině. [9]

Podtlakovou drenáž zajistíme systémem dvou nebo tří lahví. Dnes jsou často využívány drenážní systémy firemní, které jsou praktičtější. Jsou vyráběny z plastu, jsou jednorázové a umožňují snadnější mobilizaci nemocného. Po naplnění všech sběrných komor se likvidují jako biologický odpad. Sekret se z těchto systémů nedá vypustit. Tyto systémy umožňují využití aktivního odsávání patologického odpadu z pohrudniční dutiny, protože systém je možno napojit na vývěvu, nebo můžeme systém použít jako spádovou drenáž, kdy aktivní sání přerušíme. Sílu podtlaku v systému skleněných lahví zajišťujeme v druhé láhvi hloubkou ponoření pipety pod hladinu. Jednorázové sběrné systémy jsou opatřeny regulátorem podtlaku.

Na některých pracovištích se můžeme setkat s novými drenážními systémy, které umožňují za určitých podmínek odpouštět patologický odpad. Tyto systémy jsou opatřeny nejen vodním zámkem, ale také Heimlichovou chlopní. Tato chlopeň zabraňuje nasátí vzduchu zpět do pohrudniční dutiny v případě otevření sběrné láhve. Drenážní systémy se dobře umisťují k lůžku nemocného, jsou menší a tím je mobilizace nemocného daleko snazší.

Nemocný se zavedeným hrudním drénem vyžaduje cílený monitoring zaměřený na prevenci komplikací. Nemocný by měl být před zavedením hrudního drénu o těchto komplikacích edukován. Mezi nejčastější komplikace patří krvácení z místa zavedení drénu. Zalomení drénu bývá často způsobeno špatnou fixací drénu ke kůži nemocného nebo přilehnutím drénu nemocným v lůžku. Mezi další komplikace řadíme nežádoucí vytržení drénu. Nemocný musí mít v dosahu signalizační zařízení pro přivolání zdravotnického pracovníka a musí být poučen o nutnosti okamžitého překrytí místa po drénu dlaní ruky. Při nedodržení zásad asepse, při zavádění drénu nebo při jeho ošetřování můžou nastat také komplikace infekční. [17]