3.3
Morfologie kožních změn
Chorobné kožní změny dělíme na:
- kožní eflorescence (výkvětky, změny drobných rozměrů);
- chorobná ložiska;
- chorobné plochy.
Definice
EXANTÉM = soubor jednotlivých eflorescencí (řídký nebo hustý výsev)
ENANTÉM – viz exantém, ale na sliznici
Souhrn
KOŽNÍ EFLORESCENCE
Primární eflorescence
- skvrna (makula) - místní změna barvy kůže, neprominuje nad povrch;
- pupínek (papula) - ohraničené vyvýšení kožního povrchu, polokulovitého, plochého tvaru;
- hrbol (tuber) - větší ohraničené vyvýšení nad povrch, které je způsobeno zmnožením buněk v epidermis, koriu a podkoží, zánětlivým infiltrátem kolem větších cév;
- kopřivkový pupen (pomphus) - plošné ohraničené vyvýšení kožního povrchu způsobené edémem ve škáře;
- puchýř (vesicula, bulla) - dutina vyplněná tkáňovým mokem (event. i krví), lokalizace intraepidermální, subepidermální;
- neštovička (pustula) - dutinka vyplněná hnisem.
Sekundární eflorescence
- šupina (squama) - odlučující se lamela povrchové rohoviny, může být pevně lpící, drobivá aj.;
- strup (crusta) - zaschlý tkáňový mok, event. s příměsí krve nebo hnisu, po odhojení nevzniká jizva;
- příškvar (eschara) - ohraničená nekróza kůže zasahující epidermis, korium i podkoží, hojí se vždy jizvou;
- puklina, prasklina (ragáda) - štěrbinovitý defekt v epidermis - nebolestivý nebo zasahující až do škáry – bolestivý, hojí se většinou bez jizvy;
- oděrka (exkoriace) - povrchový defekt epidermis, způsobený mechanickým sedřením, hojí se bez jizvy, někdy přetrvávající pigmentace;
- eroze – erosio povrchový defekt epidermis vzniklý odloučením (setřením krytu puchýře nebo pustuly), hojí se bez jizvy;
- vřed, ulcerace (ulcus) - plošný defekt kůže postihující epidermis, korium a někdy i podkožní vazivo, vzniká poškozením venózního řečiště, hojí se vždy jizvou.
+

Obr. 9. Jednotlivé typy eflorescencí
DALŠÍ PROJEVY NA KŮŽI
ERYTÉM – difúzní červené zbarvení kůže různého původu;
CYANÓZA – SINAVOST – modravé až fialové zbarvení kůže;
EDÉM, OTOK – difúzní zduření kůže;
MOKVÁNÍ – madidatio – prýštění tkáňového moku z erozí, po prasknutí puchýřků;
JIZVA – vazivová přeměna granulační tkáně při hojení;
ATROFIE KŮŽE – ztenčení a řasení kůže s nápadně prosvítajícími cévami;
LICHENIFIKACE – zhrubění kůže na podkladě dlouhodobého dráždění.
Při popisu eflorescencí hodnotíme
- VELIKOST – špendlíková hlavička, mák, čočka, hrách;
- TVAR – kruhovitý, oválný, nepravidelný, stopkatý aj.;
- POVRCH – drsný, hladký, lesklý, matný, bradavičnatý, rozbrázděný, krytý šupinkami aj.;
- OHRANIČENÍ – ostré, neostré;
- BARVA – červená, hnědočervená, šedofialová = lividní = sinavá, aj.;
- KONZISTENCE – u hrbolů, papul – tuhá, měkká, pružná;
- NEJBLIŽŠÍ OKOLÍ – zánětlivý lem, depigmentace, hyperpigmentace.
3.3.1
Vyšetřování nemocného s kožní chorobou
- zásadně celý svlečený k objektivnímu posouzení stavu pokožky na celém těle, někdy může odhalit další kožní onemocnění, o kterém pacient neví;
- při dostatečném světle;
- kvalitní svítidla, špatné osvětlení zkresluje barvy;
- využívat hmat;
- používat rukavice, spojit s odběrem vzorků na vyšetření;
- využívat lupu – k objektivnímu posouzení a kvalitnímu vyhodnocení nálezu;
- diaskopie – vitroprese – vyšetření pomocí speciální skleněné destičky, u různých typů zarudnutí (přesvědčit se, zda je zčervenání způsobené překrvením – zbledne, nebo krvácením – nezbledne);
- neopomenout nehty, vlasy, sliznice, dutinu ústní, genitál;
- celkový stav;
- TT, zvětšení mízních uzlin, psychika aj.;
- anamnéza;
- začátek, vývoj nemoci, alergie, doba trvání potíží, dosavadní medikace, zaměstnání aj;
- laboratorní vyšetření;
- mykologické, alergologické, serologické, histologické aj.;
- dbát na dodržování intimity.
3.3.1
Léčba kožních chorob
Obecně lze říci, že terapie v dermatologii je velmi zdlouhavá, náročná na spolupráci s nemocným.
- Nutné edukovat klienta o způsobech péče o nemocnou a zdravou pokožku;
- nutné edukovat o způsobech aplikace jednotlivých extern;
- nutné edukovat klienta o délce terapie zevními externy;
- nutné přimět klienta, aby obětoval nemalé finanční prostředky na platby léků.
Dělení léčby kožních chorob
- zevní terapie (externa);
- vnitřní terapie.
ZEVNÍ TERAPIE
Léky k zevní terapii skládají z:
- vlastního léčiva = účinné látky;
- vehikuly = nosič, v němž se léčivo aplikuje.
DRUHY DERMATOLOGICKÝCH EXTERN
KOUPELE
Očistné
Očistné koupele slouží k odstranění nečistot, šupin, strupů a zbytků předchozích léků. Teplota vody by měla být cca 37 °C – prosté osprchování. Při očistné koupeli lze použít mýdlo u nemocí, kde nehrozí podráždění (svrab, lupénka), některé nemoci (ekzémy, lékové exantémy) mýdlo nesnesou.
Léčivé
Hypermanganová koupel: 5-10 g manganistanu draselného vsypeme do 200 ml vody. Z tohoto koncentrátu se odlije do teplé lázně takové množství, aby lázeň měla tmavě růžovou až vínově červenou barvu.
Účinky: působí antibakteriálně, svíravě, zbavuje zápachu, je vhodná u zanedbaných, svědivých kožních chorob.
Heřmánková koupel: použijeme 1 l vroucí vody + 100 g heřmánkového květu, nevaříme a necháme odstát 30 min, pak scedíme a přidáme do koupele. Heřmánková koupel působí dezinfekčně.
Tříslová koupel: jedná se o jemně rozdrcenou dubovou kůru. Množství asi 500 g se vaří 30 minut v 5 l vody. Potom se odvar procedí do koupele. Tříslová koupel působí svíravě.
Sirná koupel: je k dostání ve formě Solfatanu pro balneo. 100 l vody+100 g Solfatanu, dobře promíchat, lázeň by měla být mléčně zbarvená, doba koupele je asi 15 minut. Pacient by se měl koupat ob den, neutírat se, ale jen otřít, aby síra mohla na postižené pokožce i nadále působit.
Ichtamolová nebo dehtová koupel: 50g ichtamolu nebo 100g tinc. Carbonis, což je tekutá forma dehtu, která se rozpustí v teplé lázni. Má účinek antimikrobiální, protizánětlivý, protisvědivý.
OBKLADY
Vysýchavé obklady
Dělí se na chladné 10-24 °C, vlažné 25-35 °C (ochlazují a působí protizánětlivě) a teplé, které působí překrvení, tlumí svědění a zmenšují, až zastavují mokvání. Používáme k nim heřmánkový nálev, 3% borovou vodu, roztok hypermanganu, rivanol, Jarischův roztok aj.
Aplikuje se tak, že se gáza v několika vrstvách navlhčí v roztoku, přiloží a nechá se cca 5 min působit (několikrát po dobu 0,5 -1 hodiny). Opakovat můžeme po 1-2 hodinách, ale neaplikovat na noc kvůli zapaření.
Zapařující obklady (Priessnitzovy)
Používají se k překrvení hlubokých nebo chronických zánětů, jsou dráždivé, proto jsou nevhodné u akutních kožních chorob, hodí se na furunkly. Několik vrstev gázy zvlhčené obkladovou tekutinou se přiloží na postižené místo, překryje se PVC fólií a na závěr pokrývkou (vata, šátek).
LÉČIVÉ ROZTOKY
V tekuté pomocné látce (vodě, ethanolu) je rozpuštěno léčivo, na kůži se nanáší štětičkou, tamponem. Po jeho aplikaci na kůži se pomocná látka odpaří a léčivo zůstává ve 100 % koncentraci v tenké vrstvě na kůži. Příkladem je genciánová violeť, metylénová modř, aj.
ZÁSYPY
Vehikulem je prášková hmota rostlinného (obilné a rýžové škroby) nebo minerálního původu (talek, zinková běloba), která je smísena s léčebnou látkou. Používají se k absorpci vody, potu a mazu a působí ochlazujícím účinkem (působí chladivě, protisvědivě, vysušují a odmašťují). Používají se v místech kožních duplikatur, kde omezují tření a vznik intertriga. Aplikují se pouze tam, kde není přítomno mokvání, ve velmi tenké vrstvě přímo z krabičky anebo pomocí vatového tamponu.
TEKUTÉ PUDRY
Jedná se o suspenzi práškové hmoty, léčiva, vody, lihu, glycerinu nebo jejich směsi. Účinek je intenzivnější než u zásypu, protože odpaření vehikula odstraňuje pocit tepla (ochlazují, tlumí svědění). Nehodí se na mokvavá místa, suchou a ochlupenou kůži. Před aplikací je nutno protřepat.
OLEJE
rostlinné (olivový, slunečnicový, lněný)
živočišné (z tresčích jater, rybí tuk)
minerální (velmi stabilní parafinový olej)
Používají se v péči o ohroženou pokožku (ekzematickou a suchou) a tam, kde je třeba šetrně odstranit z kůže nečistoty a léčiva. Odstranění léčiv, zejména past, se provádí natřením plochy nahřátým olejem nebo přiložením čtverce s olejem na postižený okrsek. Poté se lehce stírá. Není vhodné provést nešetrné odstranění, lépe je odstraňovat několik dní.
MASTI
Jsou vytvořeny z masťového základu a léčiva. Účinná látka z masti proniká do pokožky a působí do hloubky, intenzita působení závisí na množství aplikované masti a způsobu aplikace.
EMULZE – LOTIONY A KRÉMY
Vznikají mísením olejů a mastí s vodnými roztoky pomocí emulgátorů (např. cholesterol).
PASTY
Jsou směsi masťových základů s práškovými hmotami, pudry. Patří mezi léčiva hydrofobní povahy, polotuhé až tuhé konzistence a užívají se ke krytí. Jejich výhodou je prodyšnost, nemacerují kožní povrch a mají chladivý efekt (např. na okraje vředů).
ŠAMPONY A LÉČIVÁ MÝDLA
NÁPLASTI – EMPLASTRA
na kuří oka aj.
ZEVNÍ LÉKY PODLE ÚČINKU
Adstringencia – působí svíravě na cévy a tkáně, zmírňují zánět a mokvání
Antiseptika – k dezinfekci a prevenci sekundární infekce
Antiflogistika – protizánětlivé
ATB – bakteriostatický, baktericidní účinek
Antimykotika – fungicidní, fungistatický účinek
Antiparazitika – zejména u zavšivení a léčby svrabu
Antiprurginóza – zmírňují svědění
Antiseboroika – tlumí tvorbu mazu
Antihidrotika – tlumí sekreci potních žláz
Fotoprotektiva – chrání před slunečním zářením
Granulační a epitalizační prostředky – usnadňují tvorbu granulací na spodině vředu, podpora epitelizace
Enzymy – proteolytické enzymy štěpí nekrotické tkáně, hnis a fibrin, slouží k čištění spodiny povleklých vředů
VNITŘNÍ LÉČBA = CELKOVÁ
ATB
- penicilinová – zejména terapie pohlavních chorob – kapavka, syfilis;
- tetracyklinová – choroby mazových žláz, akné;
- cefalosporinová – mikrobiální ekzémy.
Poznámka
! ! ! ATB vždy nasazovat cíleně, zvážit kontraindikace, medikovat dostatečně dlouhou dobu.
KORTIKOSTEROIDY – protizánětlivý, imunosupresivní účinek