2.2
Měření tlaku krve
Měření a hodnocení krevního tlaku považujeme za základní metodu hemodynamiky. V méně naléhavých případech volíme neinvazivní měření a u akutních stavů je vždy nutná monitorace invazivní s katetrizací arteriálního řečiště.
2.2.1
Neinvazivní měření krevního tlaku
NIBP (Non Invasive Blood Pressure): využíváme tlakovou manžetu, která v předvoleném časovém režimu pomocí oscilometrické metody měří systolický a diastolický tlak a vypočítá střední arteriální tlak. Pro kontrolu můžeme použít známou metodu měření krevního tlaku z běžného standardního oddělení pomocí tonometru a auskultací pomocí fonendoskopu.
Tabulka 6. Hypertenze
Stupeň
Systolický tlak (mmHg)
Diastolický tlak (mmHg)
1. stupeň
140–159
90–99
2. stupeň
160–179
100–109
3. stupeň
nad 180
nad 100
Izolovaná systolická hypertenze nad
140
pod 90
[7]
V intenzivní péči se využívá napojení tlakové manžety s monitorem, kde zdravotnický personál může předvolit frekvenci měření od jedné minuty do několika hodin. Určitým úskalím je časté měření nebo dlouhá inflace, kdy může dojít k paréze ulnárního nervu a celkově ischemickým změnám. Proto při nutnosti častého a přesného měření lékař zajistí arteriální vstup pro měření tlaku krve invazivní metodou.
2.2.2
Invazivní měření krevního tlaku
ABP (Arterial Blood Pressure) se uplatňuje v péči o kriticky nemocné, kde jsou hodnoty tlaku krve velmi nízké, např. šokové stavy, masivní krvácení, metabolické poruchy. Kontinuální měření umožňuje rychlé podání farmak v podobě inotropik či doplnění objemu krve a tekutin. K monitorování je zapotřebí zavedení arteriální kanyly do arteria radialis, arteria brachialis nebo do arteria femoralis. Nejčastěji se pro kanylaci používá arteria radialis (pokud to lze, na nedominantní končetině, tzn. u leváků pravé a praváků levé horní končetině). Před vlastní kanylací se provádí Allenův test. Nemocný si sevře ruku pevně v pěst. Lékař komprimuje arterii radialis i ulnaris. Pacient uvolní pěst a pozorujeme bledou dlaň. Následně vyšetřující uvolní tlak na arterii ulnaris. Funkční tepna je tehdy, když za 5 až 6 sekund dojde k prokrvení. Pokud dojde k obnovení prokrvení za déle než 10 sekund, arteria radialis by neměla být použita ke kanylaci.
Před zavedením kanyly si připravíme:
  • spojovací hadičku, která může mít bezpečnostní prvek, a to červenou linku, trojcestný kohout, který je vmezeřen pro odběr nejčastěji krevních plynů, mineralogramu a glykémie.
  • Tlakový převodník (kapsle) s kabeláží pro pacientský monitor. Převodník zachycuje mechanický impulz, který převede na elektrický. Na obrazovce monitoru můžeme sledovat červenou křivku a zároveň číselně vyjádřený tlak krve. Rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem označujeme jako tlakovou amplitudu.
+
8. Tlakový převodník
Obr. 8. Tlakový převodník
  • Přetlakový infuzní systém slouží k trvalému proplachu. Systém zahrnuje izotonický infuzní roztok, infuzní set a přetlakovou manžetu s tlakem 300 mmHg.
  • Po připojení celého systému provedeme vynulování neboli kalibraci pro validní měření. [3]
+
9. Měření tlaku krve a CVT
Obr. 9. Měření tlaku krve a CVT
MAP (Mean Arterial Pressure) neboli střední arteriální tlak je jedním z nejdůležitějších parametrů intenzivního monitoringu. Mluvíme také o perfuzním tlaku ve fyziologickém rozmezí 70–105 mmHg. Při snížení pod 65 mmHg dochází k sníženému prokrvení splanchnické oblasti s následnou sníženou diurézou a rozvojem šokového stavu.
Video 1. Invazivní měření krevního tlaku – ABP (Arterial Blood Pressure)