5.3
Vyšetření krku
Definice
Poloha, která je pro vyšetření krku nejvhodnější, je vsedě. Pokud by se nemocný nedokázal posadit, lze jej vyšetřit vleže, ale nebudeme schopni provést všechna vyšetření. Na krku se vyšetřuje krční páteř, štítná žláza, krční mízní uzliny, krční tepny a žíly.
5.3.1
Vyšetření krční páteře
Poznámka
Na krční páteři vyšetřujeme polohu krku, schopnost pohybu, předklon a rotaci. U starých pacientů dochází vlivem degenerativních změn páteře ke zhoršenému předklonu a rotaci páteře. Má-li pacient záklon hlavy a není schopen předklonu pro bolestivost, jedná se o tzv. opozici šíje vlivem meningeálního dráždění. Při tortikolis má pacient hlavu skloněnou k jedné straně vlivem zkrácení musculus sternocleidomastoideus, které může být vrozené nebo získané.
5.3.2
Vyšetření štítné žlázy
Poznámka
Za normálních okolností štítnou žlázu nelze vidět ani hmatat. Jakékoli zvětšení štítné žlázy nazýváme struma a kromě viditelného či hmatatelného zvětšení může způsobovat nemocnému bolest či potíže z útlaku okolních orgánů. Strumu lze vidět i pohledem v průběhu polykání. Pohmat je však vždy rozhodující. Při palpaci štítné žlázy nemocný lehce předkloní hlavu, aby došlo k uvolnění krčního svalstva. Vyšetřující pak hledá špičkami prstů okraje laloků štítné žlázy jak v klidu, tak i při polykání. Zjišťujeme rozměr strumy, symetrii nebo asymetrii, hladkost nebo hrbolatost povrchu, citlivost na pohmat, pohyblivost proti kůži i proti spodině a konzistenci, která může být měkká, tuhá nebo kamenně tvrdá.
+
Obr. 4. Vyšetření štítné žlázy pohmatem
Tabulka 6. Dělení strumy
Označení strumy | Popis |
Parenchymatózní struma | Vzniká zejména v pubertě, je difuzní, měkká, má hladký povrch. |
Struma u Basedowovy choroby (struma pulsans, vibrans et fremens) | Je většinou difuzní, měkká, symetrická, pulzující, je na ní hmatný vír a někdy i slyšitelný šelest. |
Koloidní struma | V dospělosti bývá většinou difuzní, symetrická, má tužší konzistenci. |
Nodózní (uzlovitá) struma | Obsahuje jeden nebo více uzlů různé velikosti, je asymetrická, má hrubě hrbolatý povrch. Může být spojena s útlakem okolních orgánů, což vede k poruchám polykání či dýchání, může způsobovat stridor. |
Maligní struma | Je asymetrická, má kamenně tvrdou konzistenci. Prorůstá do okolních struktur, není tedy pohyblivá vůči okolí, utláčí okolní orgány. |
Hashimotova struma (struma lymphomatosa) | Je malých rozměrů, má tuhou konzistenci a drobně hrbolatý povrch. |
Struma při subakutní tyroiditidě virové etiologie | Je asymetrická, tuhá a citlivá na pohmat. |
Riedelova struma | Je tuhá, působí tlak na okolí. |
Zajímavost
Nedostatek jódu u žen v těhotenství a během kojení může vést ke snížení inteligence dítěte oproti geneticky určenému optimu IQ asi o 7 bodů.
5.3.3
Vyšetření mízních uzlin
Poznámka
Krční lymfatické uzliny vyšetřujeme pohmatem a hlava nemocného by měla být níže. Při palpaci krčních mízních uzlin má vyšetřující končetiny pokrčeny v loktech a zjišťuje velikost, konzistenci, bolestivost, fixaci k okolí, změny kůže nad uzlinami a počet změněných uzlin. Pokud jsou uzliny hmatné, znamená to, že jsou zvětšené. Velikost uvádíme v centimetrech. Konzistence uzliny může být měkká, tuhá nebo tvrdá.
+
Obr. 5. Vyšetření krčních mízních uzlin pohmatem
Zajímavost
Při zánětech bývají uzliny bolestivé, při nádorové infiltraci nebolestivé.
5.3.4
Vyšetření krčních tepen
Poznámka
Krční tepny vyšetřujeme pohledem, pohmatem i poslechem. Viditelná pulzace je patrná v místě arteria carotis u hypertenze, tyreotoxikózy, aterosklerotické nemoci, aortální nedostatečnosti nebo v jugulární jamce u rozšíření a prodloužení aorty ve stáří. Jednostranně snížená pulzace při pohmatu je známkou zúžení a trombózy arteria carotis. Je-li oboustranně nehmatná, znamená srdeční zástavu. U aortální stenózy, aneuryzmatu nebo u zúžení arteria carotis lze slyšet fonendoskopem nad arteria carotis šelest.
Zajímavost
Nikdy nesmíme tlačit na krční tepny oboustranně najednou, abychom neohrozili přísun kyslíku do mozku.
5.3.5
Vyšetření krčních žil
Poznámka
Při vyšetřování jugulárních žil hodnotíme jejich náplň, která přibližně vypovídá o centrálním žilním tlaku. Zvýšená náplň krčních žil bývá u pravostranné srdeční insuficience, u některých perikarditid a trikuspidálních vad. Při útlaku vena cava superior dochází k dilataci žilních pletení v jejím povodí s otokem krku, hlavy a paží za současné periferní cyanózy. Tento příznak nazýváme Stokesův límec. Hepatojugulární reflux je známkou městnání krve v játrech a lze jej vyvolat pohmatem jater celou dlaní.
Příklad
Příklad fyziologického nálezu při vyšetření krku:
Krční páteř pohyblivá, pulzace karotid symetrická, náplň krčních žil v normě, mízní uzliny oboustranně nehmatné, štítná žláza nehmatná bez patologického nálezu.