8.1
Rentgenologické metody
Definice
Rentgenologické metody využívají rentgenové záření a dělíme je na nativní, tedy bez použití kontrastní látky, nebo na kontrastní, s použitím kontrastních látek.
Zajímavost
Rentgenové záření bylo objeveno německým profesorem Wilhelmem Konradem Roentgenem v roce 1895. Tento nový druh záření nazval paprsky X. V roce 1901 získal profesor Roentgen za svůj objev Nobelovu cenu za fyziku. Objev si však nikdy nedal patentovat a daroval jej celému lidstvu.
Poznámka
Rentgenové záření je elektromagnetické vlnění s krátkou vlnovou délkou a jeho nejvýznamnější schopností je, že proniká hmotou (tedy i orgány v lidském těle). Ve větší míře se záření absorbuje v kostech, kde se rentgenové záření zeslabí více, v místech malé absorpce (v plicích, měkkých tkáních) zase méně. Tyto rozdíly v absorpci záření se po průchodu tělem zobrazí na film (skiagrafie) nebo na štít (skiaskopie) jako světlá či tmavá místa – ta vytvoří rentgenový obraz.
Vyšetřovací metody se provádí buď standardním rentgenologickým vyšetřením (vytvoří se jeden či více snímků) nebo počítačovou tomografií, která poskytuje obraz orgánů v řezech.
Zajímavost
Počátek digitální snímací techniky se datuje od 70. let 20. století. První počítačový tomograf (computer tomography, CT) sestrojil a začal používat Godfrey Hounsfield.
Poznámka
Nejen pacienta, ale i vyšetřující personál je nutné chránit ochrannými prostředky (clonami, gonádovým krytím, olověnými zástěrami apod.).
Důležitým efektem rentgenového záření jsou účinky ionizační a biologické, které se využívají v léčbě zhoubných nádorů.
Zajímavost
Až do 50. let 20. století byl rentgen užíván i při vyšetření těhotných žen nebo v obchodech k měření nohou u dětí, aby si mohly vybrat správnou velikost obuvi. Teprve v roce 1956 byla studií prokázána souvislost mezi rentgenovým ozářením a rakovinou u dětí.
8.1.1
Skiagrafie
Definice
Skiagrafie je metoda, která zobrazuje orgány a tkáně analogově na film nebo digitálně na monitor.
+
Obr. 23. Rentgen ke skiagrafii
+
Obr. 24. Pojízdný rentgen ke skiagrafii
Výhody
Oproti skiaskopii představuje skiagrafie menší radiační zátěž, větší ostrost kresby a kontrast. Je zaručeno objektivní hodnocení normálních a patologických struktur lidského těla a jejich dokumentace.
Poznámka
Skiagrafie zachycuje pouze statický obraz.
Indikací k vyšetření je zobrazení nativních (prostých) snímků k zobrazení skeletu, hrudníku a břicha. K relativním kontraindikacím patří těhotenství a období ovulace.
8.1.2
Skiaskopie
Definice
Skiaskopie je tzv. prosvěcování, při kterém rentgenové záření po průchodu tělem dopadá na štít.
+
Obr. 25. Rentgen s monitorem ke skiaskopii
+

Obr. 26. Pojízdný rentgen s monitorem ke skiaskopii
Na tomto štítu vyvolá fluorescenci, jejíž intenzita odpovídá absorpci záření různými tkáněmi. Při skiaskopii lze pozorovat dynamické děje a pohybující se orgány lidského těla v reálném čase.
Poznámka
Tohoto jevu se využívá při sledování gastrointestinálního traktu, po aplikaci kontrastu i cév a srdce. Kontraindikace jsou stejné jako u skiagrafie.
Nevýhody
Nevýhodou skiaskopie je menší jas, menší ostrost a nižší kontrast.
8.1.3
Kontrastní rentgenové vyšetření
Poznámka
Kontrastní látky se používají ke zlepšení jak skiaskopického, tak skiagrafického obrazu. Podle absorpce rentgenového záření dělíme kontrastní látky na pozitivní a negativní.
8.1.3.1
Pozitivní kontrastní látky
Poznámka
K pozitivním kontrastům patří baryové, jodové a olejovité kontrastní látky.
Baryové kontrasty na bázi barium sulfuricum jsou bílé, viskózní a stabilní látky, které přilínají ke sliznici. Tyto kontrasty se využívají při vyšetřování gastrointestinálního traktu.
Jodové kontrasty jsou ve vodě rozpustné látky, které se dobře vylučují z organizmu ledvinami nebo játry. Většinou jsou nemocnými dobře snášeny, ale v některých případech (např. po intravenózní aplikaci) je podání kontrastní látky spojeno s rizikem alergie.
Olejovité kontrasty se využívají při lymfografii.
8.1.3.2
Negativní kontrastní látky
Poznámka
Jako negativní kontrasty se využívají plyny – vzduch, kyslík a oxid uhličitý. V některých případech se při vyšetření kombinuje pozitivní i negativní kontrast (metoda dvojího kontrastu).
8.1.3.3
Aplikace kontrastních látek
Poznámka
Kontrastní látky lze podat do fyziologický dutin a dutých orgánů nebo do patologických dutin (např. fistulografie).
Tabulka 28. Rentgenologická vyšetření orgánů pomocí kontrastních látek
Vyšetřovaný orgán/tělesný systém/tělesná dutina | Název vyšetření |
Bronchiální strom | Bronchografie |
Ledviny | Ascendentní pyelografie |
Močový měchýř | Retrográdní cystografie |
Močová trubice | Uretrografie |
Děloha a vejcovody | Hysterosalpingografie |
Pochva | Vaginografie |
Žlučové cesty | Cholangiografie |
Klouby | Artrografie |
Vývodné cesty slinných žláz | Sialografie |
Vývodné cesty mléčné žlázy | Duktografie |
Dutina břišní | Pneumoperitoneum |
Mezihrudí | Pneumomediastinum |
Tepenný systém | Arteriografie |
Věnčité tepny | Koronarografie |
Žilní systém | Flebografie |
Lymfatický systém | Lymfografie |
Tenké střevo | Enteroklýza |
Tlusté střevo | Irigografie |
Bronchografie
Definice
Bronchografie je kontrastní rentgenové vyšetření bronchiálního stromu.
Poznámka
V současnosti se však bronchografie téměř neprovádí.
Indikací k vyšetření jsou zánětlivá a nádorová onemocnění průdušek.
Příprava pacienta spočívá v tom, že pacient musí být od půlnoci lačný. Před vyšetřením se podávají sedativa a antitusika. Po bronchografii je pro pacienta vhodný klid na lůžku ve Fowlerově poloze. Po vyšetření by měl být nemocný ještě 2 hodiny lačný a měl by vykašlávat.
Enteroklýza
Definice
Kontrastní rentgenové vyšetření tenkého střeva se nazývá enteroklýza.
Poznámka
Kontrastní látka se aplikuje přes sondu zavedenou dutinou nosní do tenkého střeva. Jako kontrast se používá baryová suspenze.
Indikací k enteroklýze jsou zánětlivé a nádorové choroby, podezření na ileus, dlouhotrvající bolesti břicha, průjmy či krvácení do zažívacího traktu bez zjevné příčiny.
Den před vyšetřením se doporučuje pacientovi běžná strava a od 14 hodin podáme nemocnému vyprazdňovací roztok (např. Fortrans). V den vyšetření musí být pacient od půlnoci lačný. Po enteroklýze sledujeme u pacienta vyprázdnění. Další zvláštní péče není nutná.
Irigografie
Definice
Kontrastní rentgenové vyšetření tlustého střeva označujeme jako irigografii.
Poznámka
Jako kontrastní látku používáme baryovou suspenzi, kterou aplikujeme rektální rourkou do konečníku a tlustého střeva.
Indikací k vyšetření jsou nádorové a zánětlivé choroby střeva, chronická zácpa nebo průjem, bolesti břicha, hubnutí či anémie neznámé příčiny.
Jeden až dva dny před vyšetřením pacient dodržuje bezezbytkovou dietu. Den před irigografií může pacient lehce posnídat, k obědu už má pouze bujon a dále už jen tekutiny. Přibližně od 14 hodin odpoledne vyšetřovaný popíjí vyprazdňovací roztok. V den vyšetření musí být pacient od půlnoci lačný. Po irigografii není třeba zvláštní péče, pouze sledujeme vyprazdňování.
Koronarografie
Definice
K velmi častým kontrastním rentgenovým vyšetřením patří koronarografie, což je vyšetření věnčitých tepen, které zásobují myokard.
Poznámka
Katétr k aplikaci kontrastní látky se zavádí cestou arteria radialis nebo arteria femoralis do aorty až k místu odstupu věnčitých tepen. Vyšetření se provádí na zákrokovém sále, kde je umístěn nad vyšetřovacím lůžkem i rentgen.
Indikací ke koronarogafii je zúžení nebo obstrukce věnčitých tepen, např. u ischemické choroby srdeční. V den vyšetření může pacient lehce posnídat, jsou mu podána sedativa a antikoagulancia. Před zavedením katétru se musí oholit místo vpichu (zápěstí nebo tříslo). Po výkonu dodržuje pacient klid na lůžku a na místo vpichu se nakládá komprese (na zápěstí tzv. TR Band, do třísla pytlík s pískem nebo tzv. femostop). Po koronarografii musí sestra sledovat místo vpichu.
Uretrocystografie
Definice
Uretrocystografie je kontrastní rentgenové vyšetření močového měchýře a močové trubice.
Poznámka
Indikována bývá v případě patologických stavů v oblasti močového měchýře, při stenóze močové trubice apod.
Při vyšetření se zavede močový katetr do močového měchýře, vypustí se moč a aplikuje se kontrastní látka. Po maximální náplni se provede rentgenový snímek a je možné zachytit močení, tím i patologii močové trubice.
Ascendentní pyelografie
Definice
Ascendentní pyelografie je kontrastní rentgenové vyšetření ledvin, při kterém se kontrastní látka aplikuje přes jemnou cévku zavedenou do močovodu (ta se zavádí cystoskopicky).
Arteriografie
Definice
Arteriografie (někdy se označuje jako angiografie) je kontrastní rentgenové vyšetření tepenného systému.
Poznámka
Jodová kontrastní látka se aplikuje punkční jehlou nebo katétrem přes arteria femoralis nebo arteria radialis. Dalšími přístupovými cestami může být arteria brachialis nebo arteria axilaris.
Příprava pacienta spočívá v lačnění od půlnoci a v přípravě místa vpichu (oholení místa vpichu). Po výkonu se na místo vpichu přikládá komprese jako prevence krvácení. U pacienta sledujeme místo vpichu.
Flebografie
Definice
Kontrastní rentgenové vyšetření žilního systému se nazývá flebografie.
Poznámka
Jodová kontrastní látka se aplikuje přímo do žíly jehlou nebo katétrem. Využívá se zobrazení žil horní končetiny, dolní končetiny nebo portálního řečiště.
Zvláštní příprava před flebografií není nutná a není třeba ani zvláštního sledování po zákroku.
Lymfografie
Definice
Lymfografie je kontrastní rentgenové vyšetření lymfatického systému.
Poznámka
Vyšetření se provádí ke zjištění nádorových chorob uzlin či u poruch průchodnosti mízního systému. Jako kontrast se používá jodová nebo olejová kontrastní látka.
Před lymfografií není třeba zvláštní příprava a není nutná ani zvláštní péče po vyšetření.
Mamografie
Definice
Mamografie je rentgenové vyšetření prsní žlázy.
Poznámka
Vyšetření je indikováno u žen nad 45 let jako screeningové vyšetření prsů nebo při podezření na onemocnění prsu.
Zvláštní příprava ani péče po vyšetření není nutná.
8.1.4
Počítačová tomografie
Definice
Počítačová neboli computerová tomografie (CT) je radiologická metoda, která pomocí rentgenového záření a následným digitálním zpracováním obrazů umožňuje zobrazení orgánů a tkání v řezech. Využívají se přístroje, kdy jsou detektory uspořádány do kruhu kolem vyšetřovaného a kolem těla krouží rengenka.
+
Obr. 27. Computerová tomografie
Poznámka
Vyšetření se využívá ke sledování nejrůznějších orgánů, např. mozku, ledvin, jater, slinivky břišní a plic. Může se provádět bez kontrastní látky nebo s kontrastní látkou.
Nevýhody
Velkou nevýhodou počítačové tomografie je vysoká dávka ionizujícího záření, kterému je vyšetřovaný vystaven.