Rentgenové záření je elektromagnetické vlnění s krátkou vlnovou délkou a jeho nejvýznamnější schopností je, že proniká hmotou (tedy i orgány v lidském těle). Ve větší míře se záření absorbuje v kostech, kde se rentgenové záření zeslabí více, v místech malé absorpce (v plicích, měkkých tkáních) zase méně. Tyto rozdíly v absorpci záření se po průchodu tělem zobrazí na film (skiagrafie) nebo na štít (skiaskopie) jako světlá či tmavá místa – ta vytvoří rentgenový obraz.

Vyšetřovací metody se provádí buď standardním rentgenologickým vyšetřením (vytvoří se jeden či více snímků) nebo počítačovou tomografií, která poskytuje obraz orgánů v řezech.

Nejen pacienta, ale i vyšetřující personál je nutné chránit ochrannými prostředky (clonami, gonádovým krytím, olověnými zástěrami apod.).

Důležitým efektem rentgenového záření jsou účinky ionizační a biologické, které se využívají v léčbě zhoubných nádorů.

Skiagrafie zachycuje pouze statický obraz.

Indikací k vyšetření je zobrazení nativních (prostých) snímků k zobrazení skeletu, hrudníku a břicha. K relativním kontraindikacím patří těhotenství a období ovulace.

Tohoto jevu se využívá při sledování gastrointestinálního traktu, po aplikaci kontrastu i cév a srdce. Kontraindikace jsou stejné jako u skiagrafie.

Kontrastní látky se používají ke zlepšení jak skiaskopického, tak skiagrafického obrazu. Podle absorpce rentgenového záření dělíme kontrastní látky na pozitivní a negativní.

K pozitivním kontrastům patří baryové, jodové a olejovité kontrastní látky.

Baryové kontrasty na bázi barium sulfuricum jsou bílé, viskózní a stabilní látky, které přilínají ke sliznici. Tyto kontrasty se využívají při vyšetřování gastrointestinálního traktu.

Jodové kontrasty jsou ve vodě rozpustné látky, které se dobře vylučují z organizmu ledvinami nebo játry. Většinou jsou nemocnými dobře snášeny, ale v některých případech (např. po intravenózní aplikaci) je podání kontrastní látky spojeno s rizikem alergie.

Olejovité kontrasty se využívají při lymfografii.

Jako negativní kontrasty se využívají plyny – vzduch, kyslík a oxid uhličitý. V některých případech se při vyšetření kombinuje pozitivní i negativní kontrast (metoda dvojího kontrastu).

Kontrastní látky lze podat do fyziologický dutin a dutých orgánů nebo do patologických dutin (např. fistulografie).

V současnosti se však bronchografie téměř neprovádí.

Indikací k vyšetření jsou zánětlivá a nádorová onemocnění průdušek.

Příprava pacienta spočívá v tom, že pacient musí být od půlnoci lačný. Před vyšetřením se podávají sedativa a antitusika. Po bronchografii je pro pacienta vhodný klid na lůžku ve Fowlerově poloze. Po vyšetření by měl být nemocný ještě 2 hodiny lačný a měl by vykašlávat.

Kontrastní látka se aplikuje přes sondu zavedenou dutinou nosní do tenkého střeva. Jako kontrast se používá baryová suspenze.

Indikací k enteroklýze jsou zánětlivé a nádorové choroby, podezření na ileus, dlouhotrvající bolesti břicha, průjmy či krvácení do zažívacího traktu bez zjevné příčiny.

Den před vyšetřením se doporučuje pacientovi běžná strava a od 14 hodin podáme nemocnému vyprazdňovací roztok (např. Fortrans). V den vyšetření musí být pacient od půlnoci lačný. Po enteroklýze sledujeme u pacienta vyprázdnění. Další zvláštní péče není nutná.

Jako kontrastní látku používáme baryovou suspenzi, kterou aplikujeme rektální rourkou do konečníku a tlustého střeva.

Indikací k vyšetření jsou nádorové a zánětlivé choroby střeva, chronická zácpa nebo průjem, bolesti břicha, hubnutí či anémie neznámé příčiny.

Jeden až dva dny před vyšetřením pacient dodržuje bezezbytkovou dietu. Den před irigografií může pacient lehce posnídat, k obědu už má pouze bujon a dále už jen tekutiny. Přibližně od 14 hodin odpoledne vyšetřovaný popíjí vyprazdňovací roztok. V den vyšetření musí být pacient od půlnoci lačný. Po irigografii není třeba zvláštní péče, pouze sledujeme vyprazdňování.

Katétr k aplikaci kontrastní látky se zavádí cestou arteria radialis nebo arteria femoralis do aorty až k místu odstupu věnčitých tepen. Vyšetření se provádí na zákrokovém sále, kde je umístěn nad vyšetřovacím lůžkem i rentgen.

Indikací ke koronarogafii je zúžení nebo obstrukce věnčitých tepen, např. u ischemické choroby srdeční. V den vyšetření může pacient lehce posnídat, jsou mu podána sedativa a antikoagulancia. Před zavedením katétru se musí oholit místo vpichu (zápěstí nebo tříslo). Po výkonu dodržuje pacient klid na lůžku a na místo vpichu se nakládá komprese (na zápěstí tzv. TR Band, do třísla pytlík s pískem nebo tzv. femostop). Po koronarografii musí sestra sledovat místo vpichu.

Indikována bývá v případě patologických stavů v oblasti močového měchýře, při stenóze močové trubice apod.

Při vyšetření se zavede močový katetr do močového měchýře, vypustí se moč a aplikuje se kontrastní látka. Po maximální náplni se provede rentgenový snímek a je možné zachytit močení, tím i patologii močové trubice.

Jodová kontrastní látka se aplikuje punkční jehlou nebo katétrem přes arteria femoralis nebo arteria radialis. Dalšími přístupovými cestami může být arteria brachialis nebo arteria axilaris.

Příprava pacienta spočívá v lačnění od půlnoci a v přípravě místa vpichu (oholení místa vpichu). Po výkonu se na místo vpichu přikládá komprese jako prevence krvácení. U pacienta sledujeme místo vpichu.

Jodová kontrastní látka se aplikuje přímo do žíly jehlou nebo katétrem. Využívá se zobrazení žil horní končetiny, dolní končetiny nebo portálního řečiště.

Zvláštní příprava před flebografií není nutná a není třeba ani zvláštního sledování po zákroku.

Vyšetření se provádí ke zjištění nádorových chorob uzlin či u poruch průchodnosti mízního systému. Jako kontrast se používá jodová nebo olejová kontrastní látka.

Před lymfografií není třeba zvláštní příprava a není nutná ani zvláštní péče po vyšetření.

Vyšetření je indikováno u žen nad 45 let jako screeningové vyšetření prsů nebo při podezření na onemocnění prsu.

Zvláštní příprava ani péče po vyšetření není nutná.

Vyšetření se využívá ke sledování nejrůznějších orgánů, např. mozku, ledvin, jater, slinivky břišní a plic. Může se provádět bez kontrastní látky nebo s kontrastní látkou.