4.4
Erytrocyty
Pluripotentní kmenové buňky – krevní elementy se tvoří z tzv. všeumožňující – pluripotentní kmenové buňky v kostní dřeni.
+
31. Krvetvorba
Obr. 31. Krvetvorba
Hemopoetická tkáň – postnatálně červená kostní dřeň, u plodu i slezina a játra. Obsahuje pluripotentní kmenové buňky, které se vlivem hemopoetických růstových faktorů diferencují na myeloidní, erytroidní a lymfoidní progenitorové buňky. Kmenové buňky mají schopnost reprodukce – udržuje se stálý počet. Lymfocyty – vznikají z lymfoidních prekurzorů, procházejí ještě „výchovou“ v thymu nebo v kostní dřeni a později se vytvářejí i ve slezině a lymfatických uzlinách (lymfopoéza). Ostatní – procházejí procesem proliferace a zrání v kostní dřeni (myelopoéza).
Krvetvorbu zpětnovazebně stimulují:
    • erytropoetin (hormon) – tvoří se především v ledvinách a také v játrech
    • trombopoetin (z jater) – stimuluje tvorbu a zrání megakaryocytů – trombocytů
erytrocyty (ERY) – charakteristika
  • jsou bezjaderné buňky, bikonkávního tvaru, v průměru mají 7,2μm (v nejtenčím místě = ve středu měří do 0,8 μm, na okrajích = v nejtlustším místě buňky 2,1μm); makrocyty (průměr větší než 8 μm), mikrocyty (průměr menší než 6 μm)
  • erytrocyty - fyziologické hodnoty
    • muži: 4,5 – 5,5 x 1012/l
    • ženy: 3,8 – 4,8 x 1012/l
    • novorozenci mají vyšší množství červených krvinek – asi 9x1012/l
  • obsahují červené krevní barvivo – hemoglobin (Hb)
  • v cirkulaci přežívají přibližně 120 dní, postupně se stávají méně pružnými, deformují se, k jejich rozpadu dochází ve slezině
  • erytropoéza podléhá zpětné vazbě
    • při nárůstu červených krvinek je krvetvorba tlumena
    • při nedostatku erytrocytů, nedostatku hemoglobinu (anémie), při nedostatku O2 je stimulována (nedostatek O2 nastává např. při pobytu ve vysokohorských polohách → vyplavení erytrocytů – stimulace erytropoetinem)
  • faktory přispívající k tvorbě erytrocytů (hemoglobinu) – aminokyseliny, železo, kyselina listová, vitamin B12 (k jeho vstřebávání v tenkém střevě je nutná přítomnost vnitřního Kastlemanova faktoru v žaludku); problém vzniká např. u malabsorpce, obezřetnosti je zapotřebí u jednostranné výživy
  • erytrocyty jsou energeticky závislé na glukóze (vstup glukózy do buňky probíhá difuzí, nezávisle na hladině inzulinu v krvi)
  • poruchy struktury – dědičná sférocytóza (erytrocyt má kulovitý tvar), eliptocytóza (eliptický tvar) = snížená odolnost → vzniká hemolytická anémie
+
32. Příklad stimulace erytropoézy
Obr. 32. Příklad stimulace erytropoézy
hemoglobin
  • hemoglobin se skládá z hemu → přenáší O2 a z globinu → přenáší CO2; hem je součástí i jiných sloučenin, navazujících O2 (např. myoglobinu, který je obsažen v červených svalech, tj. těch, které vykonávají dlouhodobou kontrakci; váže méně O2 než Hb)
  • fyziologické hodnoty
    • muži: 135 – 165g/l
    • ženy: 120 – 160 g/l
  • embryonální Hb (přítomen během embryonálního vývoje – Portland, Gower I, II)
  • hemoglobin fetální (HbF) – přítomen během fetálního života, má vyšší afinitu ke kyslíku → usnadňuje přenos O2 v placentě; po narození se mění v 98 % na hemoglobin dospělého typu (HbA)
  • vazby hemoglobinu
    • Hb + O2 → oxyhemoglobin
    • Hb + CO2 → karbaminohemoglobin
    • Hb + CO → karboxyhemoglobin – normálně je v malém množství i u kuřáků, rozpadá se 200x pomaleji, vazba je pevná
    • Hb + Fe → methemoglobin
rozpad erytrocytu, uvolnění Hb
  • běžnou každodenní fyziologickou destrukci erytrocytu (hemolýzu) kostní dřeň kompenzuje
  • rozpadlé erytrocyty jsou fagocytovány (makrofágy) ve slezině, játrech, kostní dřeni a lymfatických uzlinách
  • uvolněný hemoglobin se přemění na bilirubin, aminokyseliny a železo (bilirubin se vylučuje močí a stolicí, železo je znovu použito jako zásobní železo a recyklované železo)
  • normální hodnota bilirubinu v krvi je 2,0 – 17,0 µmol/l
  • hyperbilirubinemie – je zvýšená hodnota bilirubinu; hodnota nad 20 – 30 µmol/l již způsobuje žluté zbarvení sklér a kůže = icterus (žloutenka)
+
33. Rozpad erytrocytu a uvolnění hemoglobinu
Obr. 33. Rozpad erytrocytu a uvolnění hemoglobinu
krevní skupiny
Na povrchu erytrocytu se nachází lipoproteinová membrána, která obsahuje antigeny. Antigeny jsou specifické pro danou krevní skupinu. Podle jejich přítomnosti můžeme jednotlivce rozdělit na nositele krevních skupin. V plazmě se nachází protilátky – aglutininy. Pro praxi jsou nejdůležitější skupiny systému A, B, 0. Protilátky v systému A, B, 0 patří do skupiny imunoglobulinů IgM, za normálních okolností neprocházejí placentou.
+
34. Krevní skupiny
Obr. 34. Krevní skupiny
V případě neshodnosti krevních skupin dochází k aglutinaci (shlukování) erytrocytů a jejich následné hemolýze se všemi důsledky.
Rh systém
Kromě antigenů A, B, 0 má pro klinický význam existence tzv. Rh systému, a to zejména antigenu D. Jestliže je člověk nositelem tohoto antigenu, označujeme ho jako Rh pozitivní (Rh+), v opačném případě jako Rh negativní (Rh-).
Vzniklé anti-D protilátky (po předchozí senzibilizaci) patří do skupiny imunoglobulinů IgG, tudíž prostupují placentou. Při chybné transfuzi nebo při těhotenství Rh- matky a Rh+ plodu se mohou tvořit protilátky proti Rh+ s následkem intravaskulární aglutinace a hemolýzy (hemolytická nemoc novorozenců). V těchto případech je prevencí aplikace anti-D protilátek.
+
35. Inkompatibilita Rh faktoru a hematoencefalická bariéra
Obr. 35. Inkompatibilita Rh faktoru a hematoencefalická bariéra
hematoencefalická bariéra (HEB)
  • jedná se o bariéru oddělující krevní oběh a mozkovou tkáň
  • základní funkcí HEB je ochrana tkáně CNS (periferní nervový systém není chráněn pomocí HEB)
  • endotel mozkových kapilár má těsné spojení, tím dochází k zamezení prostupnosti látek
  • H2O, O2, CO2, steroidní hormony prostupují snadno; bílkoviny velmi obtížně, speciální mechanismy potřebují aminokyseliny a glukóza
  • u novorozenců není HEB ještě dostatečně vyvinutá; nebezpečí nastává v případě hemolýzy, a tím pádem hyperbilirubinémie → přestup bilirubinu do mozkové tkáně (toxický je tzv. volný bilirubin = není navázán na albumin) → kernikterus (= závažná, vzácná komplikace; jde o ukládání bilirubinu do mozkové tkáně, bazálních ganglií a mozkového kmene); příznaky postupují od mírných až po encephalopatii
  • za abnormálních okolností se těsné spojení může otevřít, např. při mozkových tumorech (nemají funkční astrocyty), při bakter. meningitidě, při hyperosmolalitě (infuze hypertonického manitolu)
Poznámka
Prevence Rh (D) izoimunizace u Rh (D) negativních žen se provádí:
    • prenatálně – např. po komplikacích v těhotenství, potrat, ektopické těhotenství, hydatiformní mola, intrauterinní smrt plodu (IUFD), provedení amniocentézy, biopsie choria, porodnických nápravných zákroků, tupého úrazu břicha nebo léčebného zásahu u plodu apod.
    • postnatálně – do 72h po porodu, porod Rh+ dítěte
Znalost A, B, 0 systému a Rh systému je důležitá pro transfuzi krve (včetně ostatních antigenních systémů také v transplantologii).