9.3
Jícen – oesophagus
Jícen (oesophagus) spojuje hltan se žaludkem. Vstup jícnu do žaludku se promítá do oblasti obratle Th11.
  • délka jícnu se pohybuje v rozmezí: u dospělého jedince 25 – 28 cm, u dvouletého dítěte asi 20 cm, u novorozence 10 – 16 cm
  • průsvit jícnu činí asi 1,5 cm, v případě průchodu potravy dosahuje 3 – 3,5 cm; na příčném průřezu je průsvit jícnu hvězdicovitý
  • probíhá před páteří a má ve svém průběhu tři fyziologická zúžení; také zakřivení jak v rovině sagitální, tak v rovině frontální
  • lze popsat tři úseky dle průběhu: pars cervicalis – od chrupavky prstencové po vstup do hrudníku (průmět horního okraje sterna, prvního žebra a prvního hrudního obratle); pars thoracica – navazuje na pars cervicalis a končí prostupem přes bránici; pars abdominalis – v délce 1– 2 cm
  • stěna jícnu se skládá ze tří vrstev- sliznice, svaloviny a zevní vrstvy (viz obecná stavba trávicí trubice); horní 1/3 jícnu obsahuje svalovinu příčně pruhovanou, dolní svalovinu hladkou, střední část se prolíná
  • v podslizničním vazivu je mnoho cév, drobných žlázek ústících na povrch sliznice, mízní uzlíky
+
85. Jícen
Obr. 85. Jícen
Ve stěně jícnu se nachází povrchová a hluboká žilní anastomozující pleteň. Krev odtéká cestou:
    • venae oesophageales → vena azygos a vena hemiazygos → vena cava superior (VCS)
    • venae gastricae → vena portae (VP)
    • takto vytváří propojenou cestu mezi VCS a VP = portokavální anastomózu (viz patologie: jícnové varixy)
  • reflux žaludeční šťávy do jícnu – při polykání, říhání, tlaku na plný žaludek → pokles pH v distální části jícnu → ve zvýšené míře nežádoucí pro sliznici jícnu, popř. přítomné jícnové varixy → spolykané sliny napomáhají clearance pH
+
86. Portokavální anastomózy
Obr. 86. Portokavální anastomózy