Peritoneum je tenká, lesklá, hladká serózní blána. Vystýlá dutinu břišní a část malé pánve, úplně nebo částečně pokrývá orgány v ní uložené. Celková plocha peritonea činí asi 2 m². Peritoneum se dělí na:

Tím, že pokrývá stěnu břišní, ohraničuje prostor – peritoneální dutinu. Vyjadřuje prostor, spíše se jedná o štěrbiny mezi orgány, v nichž se nachází malé množství serózní tekutiny. Nástěnný list přechází v list útrobní. V místě, kde se spojí peritoneum nástěnné a útrobní, vzniká v podstatě duplikatura → vznikají vazy (ligamenta), řasy (plicae), závěsy (mesenterium, mesocolon). Pomocí nich jsou orgány fixovány k zadní stěně dutiny břišní (zůstává zachován určitý rozsah pohyblivosti). Podle rozsahu pokrytí se orgány dělí na:

Peritoneální duplikatury, mezenteria a ligamenta vytvářejí v dutině břišní štěrbiny, dutiny, burzy (prostory).

V horním oddílu dutiny břišní se nachází bursy: bursa hepatica, bursa pregastrica – prostor před žaludkem, bursa omentalis – uložena za žaludkem.

Na dně malé pánve se vytvářejí prostory, kapsy: excavatio rectovesicalis – u mužů (tj. mezi konečníkem a močovým měchýřem), excavatio rectouterina = Douglasův prostor – u žen (tj. mezi konečníkem a dělohou).