1.2
Oblasti výzkumu v ošetřovatelství
Předmětem výzkumu v ošetřovatelství je člověk. Ošetřovatelství vnímá člověka jako bio-psycho-socio-spirituální jednotu, tedy vychází z holistické filosofie pojetí zdraví. Současně respektuje individuální zvláštnosti každého jedince. Hlavní oblasti ošetřovatelského výzkumu vycházejí ze dvou hlavních priorit. První je oblast ošetřovatelské praxe a druhou je oblast vzdělávání sester. Absolventská/závěrečná práce obvykle bývá první osobní zkušeností studenta s ošetřovatelským výzkumem. Oblast výzkumu a námět výzkumného problému student obvykle volí na základě svého osobního zájmu, zkušeností z klinické praxe nebo vybírá z předem navržených témat výzkumných prací.
Výzkumné problémy spadají do některé z oblastí ošetřovatelského výzkumu [3]:
- ošetřovatelská praxe, ošetřovatelský proces,
- interakce sestra a pacient, integrita osoby,
- vliv prostředí na zdraví, prevence poškození zdraví,
- management ošetřovatelství (kvalita péče, hospodárnost a efektivita péče…),
- organizace a řízení ošetřovatelství na regionální, státní úrovni, směřování oboru,
- historické aspekty ošetřovatelství (vývoj, významné osobnosti…),
- teorie a vzdělávání v ošetřovatelství,
- etické aspekty péče,
- multikulturní ošetřovatelství,
- péče o ohrožené skupiny (senioři, mentálně postižení jedinci, jiné kulturní a etnické skupiny, jedinci s vrozenými vývojovými vadami, jedinci postižení chudobou…).