Rýma bývá na svém počátku způsobena různými typy virů (rinoviry, coronaviry, chřipkovým virem A i B, parainfluenzy a u dětí adenoviry), později se superinfikuje bakteriemi (Haemophilus influenzae, Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes a Branhamella catarhalis) [6].

U kojenců je důležité důkladné odsávání hlenů z nosu pomocí odsávačky s následnou aplikací nazálních dekongescentů po dobu maximálně tří dnů. Při eventuelních komplikacích je potřebné vždy navštívit lékaře. U dětí do 12 let věku jsou vhodné rovněž nazální dekongestanty, maximálně pět dnů 4x denně a nejlépe ve formě aerosolu (nafazolin, oxymetazolin, xylometazolin, tramazolin). Kontraindikací pro použití nazálních dekongestantů je závažná hypertenze, ischemická choroba srdeční, zvýšená činnost štítné žlázy, diabetes mellitus, léčba IMAO, glaukom – dle dohody s lékařem. V těhotenství a při kojení se podávají pouze krátkodobě [15]. Podle posledních poznatků neprokázala EBM (medicína založená na důkazu) velký přínos ani u vazokonstrikčních látek, ani u lokálních ani celkových antihistaminik, nejlepší je promývání sliznice solnými roztoky (fyziologický roztok, Vincentka, modifikovaná mořská voda). Kromě běžných mořských vod je na trhu i zdravotnický prostředek – nosní výplach Nasodrill^®. Nasodrill^® obsahuje termální vodu z francouzských Pyrenejí bohatou na síru, která pomáhá snižovat známky lokálního zánětu a snižuje viskozitu hlenů. Lze ho aplikovat i nejmenším dětem ve formě spreje s mikrodifusí. Celkový průběh rýmy se zmírní a zkrátí a nekomplikuje se např. zánětem středouší [6].

Stejně tak u dospělých platí, že velmi dobrý přínos pro léčbu rýmy má promývání sliznice roztoky soli. Je vhodné na začátku se pokusit, po rozhovoru s pacientem, o hrubé stanovení diagnózy. Můžeme s přehledem odlišit rýmu infekční jako příznak nachlazení od rýmy sezónní, alergické i od rýmy chronické, vazomotorické, ale i od zdánlivé rýmy s ucpaným nosem způsobené nadužíváním nazálních dekongestantů (pozor na jednostrannou rýmu, může být způsobena u dětí cizím tělesem v nose, u dospělých nádorem).

Základní rozdělení typů rýmy:

Katarální rýma je často se opakující rýma s řídkou sekrecí. Častost je způsobena oslabeným imunitním systémem. Doporučuje se časté, neagresivní smrkání a posilování imunity otužováním a sportem.

Hypertrofická rýma se vyznačuje sužujícím ucpaným nosem. Velmi častou příčinou je nadužívání nosních kapek s obsahem lokálních dekongestantů (rhinitis medicamentosa, sanorinismus, rebound, chemical rhinitis). Je spojena s opakovaným překrvením nosní sliznice. Objevuje se po 5–7 dnech užívání, pacienti často zkouší zvyšovat dávku i četnost aplikací, což stav neustále zhoršuje, až vyvrcholí trvalou hyperplazii sliznice. Nafazolin má i mírně psychostimulační účinek, což podporuje vznik závislosti. Jedinou možností léčby je okamžité vysazení, někdy i postupné. Příznaky zduření je možno krátkodobě léčit nazálním kortikoidem (volně prodejný beklometazon dipropionát v dávce 50 mcg v 1 dávce 2× denně do obou nosních dírek). Tyto příznaky se mohou objevit i po podání některých systémově aplikovaných léčiv (betablokátory, alfablokátory, psychofarmaka, orální kontraceptiva, antihypertenziva.

Atrofická rýma je chronický zánět nosní sliznice. Dochází k atrofii nosní sliznice s úbytkem serózních a hlenovitých žlázek. Projevuje se častým krvácením z nosní sliznice. Do této skupiny rým patří i ozéna (vzácná) – se silně páchnoucími krustami na nosní sliznici. K léčbě se mohou využít nosní spreje, masti či gely s obsahem tokoferolu, dexpanthenolu, bisabololu, escinu a jemných olejů (podzemnicový, citronový, pomerančový). Krvácení se může zastavit přípravkem Emofix^® [6].

Alergická rýma je druhou nejčastější. Její symptomatologii a léčbě jsme se věnovali v předchozí podkapitole.

Léčba akutní rýmy je většinou záležitost podpůrná a symptomatická. Důležité je, pokud je to možné, zůstat 1–2 dny na lůžku, léčit sebe a neinfikovat ostatní. Důležité je odstraňovat pravidelně hleny z nosu a dostatečně pít. Při opakované, recidivující rýmě musí pacient navštívit odborného lékaře- otorinolaryngologa.