Kromě tradičních, v ČR rostoucích léčivých rostlin se dříve dováželo cca 20 léčivek ze zahraničí, zejména z Číny a jižní Ameriky. Historicky došlo k prvnímu výraznému rozšíření spektra LR po roce 1989 díky otevření trhu a umožnění dovozu LR prakticky z celého světa. Po roce 2000 také došlo ke zvýšení zájmu o tradiční čínskou medicínu (TČM) a indickou ayurvédu, což dále rozšířilo množství dovážených drog i hotových přírodních preparátů.

Zvýšená spotřeba přírodních látek byla podpořena určitým módním trendem, který vycházel z mylného názoru, že co je přírodní, to je léčivé, a tudíž bez vedlejších účinků. K tomu se přidal silný marketingový tlak výrobců, z nichž mnozí se neštítili o svých výrobcích poskytovat přehnané až vysloveně lživé informace ohledně jejich účinků. V kombinaci s nedostatečnou kontrolou kvality dovážených přípravků byl trh v ČR mezi lety 1990 až 2010 zaplaven ne vždy kvalitními léčivými přípravky a doplňky stravy s obsahem LR. Podle vědeckých studií až 70 % doplňků stravy neodpovídalo ani tomu, co sám výrobce deklaroval na obalu. Česká i evropská legislativa na tento problém reagovala se zpožděním, takže do určité míry tento stav přetrvává dodnes.

Jednou z reakcí na poskytování nepravdivých informací výrobcem bylo zavedení takzvaných zdravotních tvrzení (nařízení EP a R (ES) č. 1924/2006).

Dalším z důsledků je zavádění nových rostlinných drog do evropského potažmo českého lékopisu a tím zlepšení kontroly kvality u dovážených drog. Jsou zaváděny převážně rostliny původem z Číny a Indie, v posledních několika letech stoupá i zájem o africké tradiční byliny a dá se do budoucna předpokládat další rozšiřování lékopisu o nové LR z těchto oblastí.

Český lékopis 2017, který nahradil předešlý ČL 2009 vč. doplňků, nově vyčlenil rostlinné drogy do samostatné kapitoly s názvem „Rostlinné drogy a přípravky z rostlinných drog“ a obsahuje celkem 289 rostlinných drog, což je o 30 více než předešlý lékopis 2009. ČL 2017 doplněk 2018 obsahuje dalších 55 změn v monografiích rostlinných drog, z toho je 14 monografií zcela nových.

Existuje také rozsáhlá skupina rostlin nelékopisných, která se nově objevuje i v ČR a díky internetu a globalizaci je možné si je koupit a užívat. Většina z nich není zahrnuta v lékopisu pro svou toxicitu, vedlejší účinky, nemožnost standardizace, případně z důvodů zatím nedostatečného vědeckého poznání.

Rozsah tohoto studijního materiálu neumožňuje zahrnout všechny nově zaváděné léčivé rostliny, ale uvádí ty momentálně nejpopulárnější nebo ty s největším potenciálem do budoucna.

AUCKLANDIAE RADIX – CHRPOVNÍKOVÝ KOŘEN (ČL 2017)

Saussurea costus (Falc.) Lipsch. – chrpovník lopuchový (Asteraceae); vytrvalá rostlina jihovýchodní Asie, roste v oblastech 2000–3000 m n. m. Dorůstá do výšky 1–2 m, listy lyrovité, úbory fialových květů. Drogou je usušený celý nebo rozlámaný kořen zbavený kořínků, sbíraný v zimě a na jaře. Kořen je žlutohnědý, kuželovitý, až 10 cm dlouhý, podélně zvrásněný s jemnými rýhami a jizvami po vedlejších kořenech. Na lomu jsou patrné paprsčité dřeňové paprsky a hnědé siličné nádržky.

Obsahové látky: seskviterpenické laktony (musí obsahovat nejméně 0,6 % kostunolidu a nejméně 1,8 % součtu obsahů kostunolidu a dehydrokostuslaktonu).

Použití: droga TČM využívaná zejména k léčbě chronických zánětlivých onemocnění v dávce 1,5–6 g denně.

ECLIPTAE HERBA – EKLIPTOVÁ NAŤ (ČL 2017)

Eclipta prostrata L. – eklipta rozprostřená (Asteraceae); jednoletá bylina, dorůstá výšky 30–100 cm. Druh roste běžně na vlhkých stanovištích a podél potoků v tropických a subtropických oblastech. Listy vejčité až podlouhle kopinaté, roztroušeně chlupaté, jednotlivé květy na vrcholu lodyhy nebo v paždí listů. Drogu tvoří usušená celá nebo rozlámaná kvetoucí nať (listy s lodyhou). Lodyhy jsou válcovité, podélně rýhované, s krycími chlupy směřujícími vzhůru. Chlupaté tmavozelené listy jsou celokrajné nebo nezřetelně zubaté. Úbory mají bělavé květy. Plody jsou oválné nažky.

Obsahové látky: seskviterpenické laktony (musí obsahovat nejméně 0,04 % wedelolaktonu).

Použití: droga využívaná tradiční medicínou v různých částech světa zejména k léčbě zánětlivých plicních onemocnění v dávce 6–12 g denně.

GARDENIAE FRUCTUS – GARDÉNIOVÝ PLOD (ČL 2017)

Gardenia jasminoides J. Ellis – gardénie jasmínovitá (Rubiaceae); původní v subtropických oblastech jihovýchodní Asie. Keře vysoké až 2 m, listy tmavě zelené, kožovité, vejčitého tvaru. Květy výrazné, jednotlivé s bílou korunou. V Evropě pokojová a skleníková rostlina. Jako droga se používá celý nebo rozlámaný zralý plod, zbavený stopky, spařený párou nebo vroucí vodou a usušený. Plod je až 5 cm dlouhá tobolka oválného tvaru. Svrchní strana je červenožlutá obvykle s šesti vystouplými křídlatými žebry spojenými ve spodní části plodu do stopky. V horní části jsou zbytky kalichu. Tobolky obsahují četná semena.

Obsahové látky: iridoidní glykosidy (geniposid, genipin).

Použití: droga TČM využívaná zejména k léčbě zánětů, edémů a horečky v dávce 3–10 g denně.

MAGNOLIAE OFFICINALIS CORTEX – KŮRA ŠÁCHOLANU LÉKAŘSKÉHO (ČL 2017)

Magnolia officinalis Rehder et E. H. Wilson – šácholan lékařský (Magnoliaceae); dřevina, dorůstající do výšky 20 m. Původní v oblastech Číny s nadmořskou výškou do 1500 m n. m. Listy vejčité, jednoduché, celistvé, květy jednotlivé s bílým okvětím. Plodem je souplodí měchýřků. Drogu tvoří usušená kůra z kmene a větví. Jde o rourkovité kousky kůry, vnější povrch je hnědošedý, drsný, šupinatý, snadno se olupuje. Vnitřní povrch je hladký, hnědý s rýhami. Kůra je tvrdá.

Obsahové látky: lignany (musí obsahovat nejméně 2,0 % součtu magnololu a honokiolu).

Použití: droga tradiční čínské a japonské medicíny využívaná zejména k léčbě alergií, bolestí hlavy, deprese a úzkostných poruch v dávce 3–9 g denně.

SINOMENII CAULIS – LUNOVKOVÁ LODYHA (ČL 2017)

Sinomenium acutum (Thunb.) Rehder & E. H. Wilson – lunovka prudká (Menispermaceae); liána rozšířená v jihovýchodní Asii (Čína, Korea, Japonsko). Listy řapíkaté, celokrajné, laločnaté. Květy bílé, nenápadné. Plodem je modrá peckovice. Droga je tvořena celou nebo rozlámanou usušenou lodyhou, sbíranou koncem podzimu nebo začátkem zimy. Lodyha je dlouhá 60 cm a více, o průměru až 2 cm, válcovitá, lehce zakřivená. Kůra je zelenohnědá nebo hnědá, s podélnými rýhami a lenticelami. Dřeňové paprsky na lomu výrazné.

Obsahové látky: alkaloidy (musí obsahovat nejméně 0,5 % alkaloidu sinomeninu).

Použití: droga TČM užívaná k léčbě revmatoidní artritidy v dávce 5–8 g denně. Má imunosupresivní, protizánětlivou a analgetickou aktivitu.

PRUNELLAE SPICA – ČERNOHLÁVKOVÉ KVĚTENSTVÍ (ČL 2017)

Prunella vulgaris L. – černohlávek obecný (Lamiaceae); v ČR se vyskytuje hojně, je to vytrvalá bylina, 5–25 cm vysoká, listy celistvé, koncové lichoklasy s fialovými květy. Lichoklas je okrouhle válcovitý, poněkud zploštělý, je světle hnědý nebo hnědočervený, složený z 10 a více do přeslenu uspořádaných kalichů a listenů. V paždí listenu jsou tři květy s vytrvalým dvoupyskatým kalichem, koruna často chybí. Plodem je tvrdka. Drogu tvoří usušené plodonosné lichoklasy.

Obsahové látky: min. 0,12 % součtu kyseliny oleanolové a ursolové, min. 70 % kyseliny ursolové (triterpenický saponin).

Použití: na záněty gastrointestinálního traktu, vředové choroby žaludku, střev a jícnu, denní dávka 9–15 g.

AKEBIAE CAULIS – AKÉBIOVÁ LODYHA (ČL 2017)

Akebia quinata (Houtt.) Decne. – akebie pětičetná nebo Akebia trifoliata (Thunb.) Koidz. – akebie trojčetná (Lardizabalaceae). Jednodomá liána rostoucí ve východní Asii. Listy dlanitě složené, trojčetné nebo pětičetné. Květy na stopkách, fialové, jednopohlavné. Plody růžové až světle fialové ojíněné dužnaté měchýřky. Droga je tvořena usušenými lodyhami. Lodyha je válcovitá, zkroucená, až 70 cm dlouhá a 2 cm široká. Má šedohnědý drsný povrh s lenticelami. Lom nerovný, kůra silná, žlutohnědá, dřevo žlutobílé s viditelnými zrnitými tečkami.

Obsahové látky: min. 0,15 % kyseliny oleanolové, denní dávka 3–9 g.

Použití: tradičně při léčbě zánětů, zejména zánětu urogenitálního traktu, má též diuretický účinek. Izolované obsahové látky vykazují i antineoplastickou aktivitu. (Pozn.: některé extrakty této rostliny dovezené z Číny obsahovaly toxickou kyselinu aristolochovou.)

CLEMATIDIS ARMANDII CAULIS – LODYHA PLAMÉNKU ARMANDOVA (ČL 2017)

Clematis armandii Franch. – plamének armandův (Ranunculaceae). Popínavý keř pocházející z Číny. Listy podlouhlé, tmavě zelené. Květy bílé, výrazně vonící. Plodem je nažka. Drogu tvoří usušená lodyha s odstraněným korkem, sbíraná na podzim nebo na jaře. Lodyha je válcovitá, vzácně se vyskytují zbytky korku. Povrch se žlábky a rýhami odpovídajícími dřeňovým paprskům. Řez je světle žlutý, cévy jsou jasně patrné.

Obsahové látky: min. 0,3 % kyseliny oleanolové, denní dávka 3–6 g.

Použití: protizánětlivé účinky, tradičně se používá na revmatitidu, bolesti hlavy a kloubů. (Pozn.: čerstvá rostlina je toxická, působí průjmy a křeče GITu, dráždí sliznice i kůži.)

CODONOPSIDIS RADIX - KOŘEN PAZVONKU CHLOUPKATÉHO (ČL 2017)

Codonopsis pilosula (French.) Nannf. - pazvonek chloupkatý (Campanulaceae). Trvalá bylina původem z východní Asie (Čína, Japonsko, Korea). Komerčně se pěstuje v Jižní Koreji jako nakládaná potravina - kimchi. Rostlina dosahuje výšky 1,5 m, květy má zvoncovité, zevně bílé nebo nažloutlé, uvnitř buď nažloutlé, nebo fialové či modré. Drogou je sušený kořen sbíraný na podzim.

Obsahové látky: saponiny (codonopsidy) a alkaloidy (perlolyrin), denní dávka 9–30 g.

Použití: roborans, posilující prostředek, posílení chuti k jídlu.

UNCARIAE RHYNCHOPHYLLAE RAMULUS CUM UNCIS – VĚTVIČKA ŘEMDIHÁKU S TRNY (ČL 2017)

Uncaria rhynchophylla (Miq.) Miq. ex Havil. - řemdihák zobanolistý (Rubiaceae). Je součástí TČM a tradičně se užívá též v Japonsku. Drogu tvoří úlomky usušených větviček a menších větví s párovými háčkovitými trny.

Obsahové látky: katechinové třísloviny (katechin, epikatechin) a indolové alkaloidy (rhychophylin).

Použití: tradičně na léčbu epilepsie a hypertenze, dále při bolestech hlavy a jiných problémech CNS, experimentálně se testuje u Alzheimerovy choroby. Dávkování 3–18 g denně.

PAEONIAE SUFRUTOCOSAE RADICIS CORTEX – KŮRA KOŘENE PIVOŇKY KEŘOVITÉ (ČL 2017 - doplněk 2018)

Paeonia x suffruticosa - pivoňka keřovitá (Peoniaceae), jde o souhrnný název pro uměle vyšlechtěné dřevité kultivary pivoněk, ve volné přírodě se nevyskytuje. V TČM se používá přednostně kůra kořenů, ale můžou se použít i celé kořeny, květy a semena. Lékopisnou drogu tvoří usušená, celá nebo rozlámaná, případně i neoškrábaná kůra kořene, sbíraná na podzim.

Obsahové látky: monoterpenický glykosid paeoniflorin, fenolické látky (např. paenol).

Použití: tradičně na snížení teploty, na zlepšení funkce jater.

EVODIAE FRUCTUS - AMPÁKOVÝ PLOD (ČL 2017 - doplněk 2018)

Tetradium ruticarpum (A. Juss.) T. G. Hartley – ampák routoplodý (Rutaceae). Strom původem z Číny a Koreje, využívaný v rámci TČM. Drogu tvoří sušený celý neotevřený plod, sbíraný těsně před dozráním. Má výrazně hořkou chuť. Tradičně se k léčebným účelům užívá i kůra tohoto stromu.

Obsahové látky: protoalkaloid synefrin a indolové alkaloidy (evodiamin, rutecarpin).

Použití: tradičně při gastrointestinálních problémech – průjem, zvracení, bolest žaludku, vředové choroby, záněty GITu, zvýšení krevního tlaku. Denní dávka 1,5–5 g. Izolované indolové alkaloidy vykazují protinádorovou aktivitu, mají vliv na srdeční sval (inotropní, chronotropní), jsou vasorelaxační, antiagregační a protizánětlivé.

ANDROGRAPHIDIS HERBA – PRÁVENKOVÁ NAŤ (ČL 2017 - doplněk 2018)

Andrographis paniculata (Burm.f.) Nees. - právenka latnatá (Acanthaceae); stínobytná letnička původně rostoucí v jižní Indii a na Srí Lance, pěstuje se po celé jižní a jihovýchodní Asii. Pro medicinální účely se využívají buď listy, nebo celá nať, případně kořeny. Lékopisná droga je tvořena usušenou celou nebo rozlámanou kvetoucí a/nebo plodonosnou lodyhou.

Obsahové látky: diterpenoidní lakton andrografolid a jeho deriváty.

Použití: Ayurvéda ji doporučuje při nachlazení a chřipce, při kašli a bolestech v krku, také při obtížích GITu (průjmy, nevolnosti, žaludeční a střevní koliky, vředové choroby). Některé z uváděných účinků byly potvrzeny v klinických testech (protizánětlivá aktivita, léčba symptomů chřipky a nachlazení a pozitivní efekt na žaludeční vředy). Denní dávka 3–6 g.

LYCOPI HERBA – KARBINCOVÁ NAŤ (ČL 2017 - doplněk 2018)

Lycopus lucidus var. hirtus (Regel.) - karbinec lesklý (Lamiaceae); asi 1 m vysoká trvalka původem z Číny. V rámci TČM se užívá nať nebo oddenek. Lékopisnou drogu tvoří usušená celá nebo rozlámaná nať.

Obsahové látky: diterpenoidní glykosidy (lucihirtin), ursolová kyselina.

Použití: tradičně na zlepšení oběhu krve a snížení tlaku, při srdečních potížích, dále na onemocnění štítné žlázy a postmenopauzální syndrom. Denní dávka 0,2–2 g.

GASTRODIAE RHIZOMA (zatím bez českého názvu; pravděpodobně bude zařazena do ČL 2017 - doplňku 2019)

Gastrodia elata (Orchidaceae), původní v Nepálu, Indii, Číně, Japonsku, Severní Koreji a v sibiřské části Ruska. Rostlina se používá v TČM, ale i jako potravina. Roste v symbióze s houbou Armillaria mellea na tlejícím dřevu. Sbírá se asi 12 cm dlouhá a 5 cm široká oválná oddenková hlíza včetně kořenů. Drogu tvoří sušený oddenek.

Obsahové látky: fenolické glykosidy (gastrodin), 4-hydroxybenzaldehyd.

Použití: Má účinky protizánětlivé a mírně anestetické. Tradičně se užívá při bolestech hlavy, závratích, epilepsii a tetanu. Momentálně experimentálně testována na Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu.

SOPHORAE FLAVESCENTIS RADIX (zatím bez českého názvu; pravděpodobně bude zařazena do ČL 2017 - doplňku 2019)

Sophora flavescens Aiton. - jerlín žlutavý (Fabaceae); stálezelený, pomalu rostoucí keř dosahující velikosti 1 až 1,5 m. Součást TČM.

Obsahové látky: chinolizidinové alkaloidy (matrin), prenylované flavonoidy (sofoflavescenol) a izoflavonoidy.

Použití: tradičně jako antiflogistikum a antipyretikum, projevuje aktivitu u nádorů a virových chorob (virová hepatitida a myokarditida). Jednotlivé izolované látky jeví řadu dalších farmakologických účinků, probíhá intenzivní výzkum.