Chemické rovnice poskytují informaci o tom, které chemické látky vstupují a které vystupují z dané reakce. Abychom byli schopni reakce zapisovat, je třeba ovládat základní pravidla pro jejich sestavování a znát chemické vlastnosti reaktantů, jelikož musíme správně odhadnout, jaké produkty budou vznikat. Chemické rovnice nám poskytují také informaci o stechiometrických poměrech, v jakých chemické látky reagují a vznikají. Z toho důvodu musíme vždy rovnici po jejich zapsání také vyčíslit, tzn. doplnit stechiometrické koeficienty před prvky či sloučeniny tak, aby byl na obou stranách rovnice stejný počet atomů téhož druhu. Vyčíslování rovnic je různě náročné, v závislosti na počtu reaktantů a typu chemické reakce (např. pro vyčíslování oxidačně-redukčních rovnic je zaveden speciální postup). Pokud se tedy nejedná o oxidačně-redukční reakci (jejich vyčíslování je věnována kapitola 9.4), zahájíme vyčíslování postupným bilancováním jednotlivých prvků. Bilancování prvků většinou končí dopočítáním vodíků a kyslíků. Další možností vyčíslování neredoxních rovnic je také využití rovnice o více neznámých. Tuto variantu volíme hlavně u složitějších reakcí. Při vyčíslování iontových rovnic musíme dávat pozor, aby se nám rovnal také součet nábojů na obou stranách rovnice. [8]

Dále jsou uvedeny rovnice sloužící k procvičování vyčíslování.