Chemie léčiv
Mgr. Markéta Večeřová, Mgr. Ilona Bečvářová
Anotace

Chemie léčiv je materiál určený pro studenty oboru Diplomovaný farmaceutický asistent. Obsahuje základní informace o hlavních skupinách léčiv a jejich chemické struktuře. V jednotlivých kapitolách jsou popsány skupiny léčiv, jejich význam, užití, chemická struktura a zástupci. U léčiv jsou uvedeny také mechanismy účinku a obchodní názvy. V materiálu jsou dále kapitoly zabývající se farmaceutickými pomocnými látkami, antidoty, insekticidy a repelenty a desinficienci a antiseptiky.

Cíle

Student po prostudování textu dokáže vyjmenovat hlavní skupiny léčiv. V rámci každé skupiny se orientuje v účincích a charakteristice léčiv. Dále studující chápe chemickou strukturu vybraných léčiv. Zvládne vysvětlit a aplikovat souvislost mezi strukturou a účinkem léčiva. Dokáže zhodnotit význam biokatalyzátorů. Orientuje se v problematice insekticidů, repelentů a antidot. Navrhuje využití vhodných desinficiencí a antiseptik. Chápe a používá pojmy z chemie léčiv.

Klíčová slova
Chemie, léčiva, chemie léčiv, chemická struktura, farmaceutické pomocné látky, skupiny léčiv, biokatalyzátory, antidota, insekticida, repelenty, chemoterapeutika, dezinficiencia, antiseptika, autakoidy.
Datum vytvoření
4.5.2019
Časová dotace
17 hodin
Jazyková verze
česky
Licence
Creative Commons BY-SA 4.0
Zdroje
  1. RÁDL, Stanislav. Chemie léčiv. Skriptum pro posluchače oboru Farmaceutický laborant. Praha: Mills, 1999.
  1. KITTNAR, Otomar a kol. Lékařská fyziologie. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3068-4.
  1. JELÍNEK, Jan a ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2011. ISBN 978-80-7182-213-4.
  1. MELICHAR, Bohuslav a kol. Chemická léčiva. Praha: Avicenum, 1987. 08-011-87.
  1. Wikiskripta, https://www.wikiskripta.eu/w/Inhala%C4%8Dn%C3%AD_anestezie [online], [cit. 21.10.2018].
  1. WENKE, Max a kol. Farmakologie. Praha: Avicenum, 1986. 08-027-86.
  1. LEDVINA, Miroslav, STOKLASOVÁ, Alena, CERMAN, Jaroslav. Biochemie pro studující medicíny I. díl. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1416-8.
  1. VELÍŠEK, Jan a HAJŠLOVÁ, Jana. Chemie potravin I. Tábor: OSSIS, 2009. ISBN 978-80-86659-15-2.
  1. LEDVINA, Miroslav, STOKLASOVÁ, Alena, CERMAN, Jaroslav. Biochemie pro studující medicíny II. díl. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1415-1.
  1. MATOUŠ, Bohuslav et al. Základy lékařské chemie a biochemie. Praha: Galén, 2010. 540 stran. ISBN 978-80-7262-702-8.
  1. SILBERNAGL, Stefan a DESPOPOULOS, Agamemnon. Atlas fyziologie člověka. Praha: Grada Avicenum, 1993. ISBN 80-85623-79-X.
  1. PACÁK, Josef. Stručné základy organické chemie. Praha: SNTL, 1978. 472 stran. 04-601-78.
  1. VOKURKA, Martin. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 1995. ISBN 80-85800-27-6.
  1. VACÍK, Jiří a kol. Přehled středoškolské chemie. Praha: SPN, 1999. 368 stran. ISBN 80-7235-108-7.
  1. BENEŠOVÁ, Marika a SATRAPOVÁ, Hana. Odmaturuj z chemie. Brno: DIDAKTIS, 2002. 208 stran. ISBN 80-86285-56-1.
  1. Wikiskripta, https://www.wikiskripta.eu/w/Antidota_při_intoxikacích [online], [cit. 19.4.2019].
  1. YouTube, https://www.youtube.com/, [online], [cit. 25.4.2019].