3.4
Infekční průjmy
Souhrn
Jedná se o nejčastější typy průjmů, jejichž příčinou je infekce a následně zánět způsobený bakteriemi, viry nebo parazity.
Bakteriální průjem
Nejčastějšími původci bakteriálních průjmů jsou Campylobacter, Clostridium difficile, Escherichia coli (E. coli), Salmonella enteritidis, Shigely.
+
Zdroj: Autor De Wood, Campylobacter aislada y coloreada digitalmente, licence Public domain.
Obr. 15. Campylobacter
+
Zdroj: Autor Eric Erbe, Low-temperature electron micrograph of a cluster of E. coli bacteria, magnified 10,000 times. Each individual bacterium is oblong shaped., licence Public domain.
Obr. 16. Escherichia coli
+
Zdroj: Autor CDC/ National Escherichia, Shigella, Vibrio Reference Unit at CDC, Under a magnification of 3418x, this colorized scanning electron micrograph (SEM) depicted a number of Gram-negative Escherichia coli bacte, licence Public domain.
Obr. 17. Shigella
Projevují se náhlým začátkem, někdy s horečkou a zvracením. Později se přidávají bolesti břicha, obvykle se škroukáním. Stolice může být zprvu kašovitá, později se mění na vodnatou a někdy je s příměsí hlenu a krve.
U kampylobakteriální infekce je přenos z infikovaných zvířat na člověka buď přímým kontaktem, nebo požitím kontaminované potravy, zejména nedostatečně tepelně zpracovaným masem. Inkubační doba je 24 až 72 hodin Projevuje se vodnatým průjmem, kolitidou (zánět střeva) s toxickým megakolonem (nápadné rozšíření střeva). Dále je přítomna horečka, křečovité bolesti břicha, které někdy připomínají zánět slepého střeva. Příznaky trvají obvykle 1 až 7 dnů. Jedná se o vodnaté stolice, většinou bez výrazného zápachu, někdy bývá přítomno zvracení a bolest v břiše. Infekce vyvolané E. coli způsobují průjem hlavně u dětí, ale mohou se vyskytnout i u dospělých. Zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo bacilonosič.
Salmonelóza
Ta je nejčastějším původcem průjmového onemocnění u nás. Vyskytuje se hlavně v létě. Nejvíce jsou postižené děti do 1 roku, mladí lidé do 20 let a starší lidé nad 70 let. Inkubační doba je 8–24 hodin. Zdrojem nákazy jsou: drůbež, hovězí dobytek, prasata, ptáci a ostatní domácí zvířata. Přenos je možný i mléčnými produkty nebo přímým kontaktem s nemocným při nedodržování hygienických zásad. Klinickými příznaky bývají únava, bolest hlavy, zvracení, bolest břicha, průjem ve formě vodnaté stolice, někdy s příměsí krve, hlenu a tenesmy (bolestivé nucení na stolici).
Bacilární dyzenterie
Jedná se o bacilární úplavici, což je infekce vyvolaná bakterií Shigella sonei. Vzniká především při nedodržení základních hygienických pravidel a nejčastěji postihuje děti mezi 6 měsíci a 5 lety. Přenos je přímým stykem s původcem infekce, například znečištěnou toaletou, kontaminovanou vodou (studánky) a znečištěnýma rukama. Inkubační doba je do 3 dnů. Projevuje se horečkou, bolestmi břicha, s objemnými vodnatými stolicemi často s příměsí hlenu a krve. Velmi rychle nastupuje dehydratace.
Infekce vyvolané Yersiniemi
Vyskytují se zpravidla v zimních měsících. Zdrojem nákazy jsou divoká a domácí zvířata. Přenáší se hlavně vepřovým masem a kontaminovaným mlékem. Postiženi jsou zejména děti a mladiství. Klinické projevy jsou bolesti hlavy, myalgie (bolesti svalů), vysoká horečka a vodnatý průjem.
+
Zdroj: Autor NIH Image Gallery, Yersinia pestis Bacteria, licence Public domain.
Obr. 18. Yersinia pestis
Cholera
Zdrojem nákazy je člověk a inkubační doba je 1-5 dnů. Klinické projevy jsou zvracení a dále vodnaté průjmy. [7] [19]
+
Zdroj: Autor Tim Evanson, Model of cholera bacteria - Smithsonian Museum of Natural History - 2012-05-17, licence Creative Commons BY-SA 2.0.
Obr. 19. Model cholery
Zajímavost
Cholera je akutní infekční průjmové onemocnění dlouhodobě sužující lidstvo. Vyskytuje se už jen v některých rozvojových zemích Afriky, na Středním východě, jihovýchodní Asii, v Jižní Americe a v některých zemích bývalého Sovětského svazu. Šíří se velmi rychle především v oblastech s nízkou úrovní hygienických standardů a nedostatečnou úpravou vody. Ročně na světě onemocní cholerou několik milionů osob. Během několika málo hodin ztratí organismus velké množství vody a minerálů (až 10 % tělesné hmotnosti). Dochází k dehydrataci s neuhasitelnou žízní, svalovými křečemi, poklesem krevního tlaku. Následuje selhání ledvin, které bez adekvátní náhrady vody a solí vede ke smrti, a to při plném vědomí. Podání antibiotik má za následek pokles infekčnosti pacienta, ale pro léčbu je klíčová rychlá rehydratace (znovu zavodnění) organismu. Prevencí je dodržování hygienických návyků. Umývat si a dezinfikovat si ruce. Důležité je vyvarovat se zcela kontaminované vodě, kontaminovaným potravinám, včetně ledu v nápojích. https://www.ockovacicentrum.cz/cz/cholera]