Trávení neboli digesce je proces, při kterém je přijatá potrava zpracována, aby bylo možné získat živiny, které obsahuje. V trávicím traktu probíhá trávení mechanické a chemické.

Mechanické trávení znamená rozmělnění potravy, kterou přijímáme v soustech, na drobné částečky. K tomu dochází především v dutině ústní rozžvýkáním potravy pomocí zubů a dále v žaludku svalovými stahy. Produktem je trávenina – chymus, která obsahuje částečky potravy menší než 1 mm smísené s žaludeční šťávou.

Přestože je potrava takto mechanicky zpracována, živiny v ní obsažené jsou stále pro organismus nevstřebatelné, jsou-li ve formě vysokomolekulárních látek. Některé látky obsahují v řetězcích až tisíce molekul. Proto je nezbytné ještě trávení chemické, díky kterému se tyto řetězce rozštěpí na jednotlivé molekuly, které již mohou projít stěnou trávicí trubice do krve.

Chemické trávení probíhá účinkem trávicích enzymů, které vznikají ve žlázách trávicího systému. Do trávicí trubice se vylučují společně s trávicími šťávami a mísí se s přijatou potravou.

Vstřebávání neboli resorpce znamená přestup živin z trávicí trubice do krve. Nejdůležitějším orgánem uzpůsobeným ke vstřebávání živin je tenké střevo. Jeho sliznice je pokryta speciálním resorpčním epitelem a její povrch je zvětšený přítomností klků a mikroklků. Proto se téměř všechny živiny, které přichází do trávicího systému, vstřebávají právě v tenkém střevě. V tlustém střevě se pak vstřebává voda, ionty, některé žlučové kyseliny a vitamin K, který vzniká činností střevních bakterií.

Pro další cestu vstřebaných živin má hlavní význam vrátnicová žíla, která se také nazývá portální žíla neboli vena portae. Tato žíla odvádí krev obsahující vstřebané živiny, produkty metabolismu buněk a střevních bakterií do jater. V játrech jsou živiny a další látky metabolizovány, detoxikovány a skladovány. Očištěná krev pak z jater proudí do dolní duté žíly a do srdce.