Kapitola1
Úvod
Na úvod se nabízí otázka, zda by se vůbec měl student nutriční terapie seznamovat s alternativní výživou, nebo zda by nekonvenční způsob výživy měl prostě odmítnout a nezabývat se jím, protože není v souladu s obecně platnými výživovými doporučeními. Odpovědí je možná i tento studijní materiál.
Ve výživě často nelze rozlišovat jen to, co je správné a co špatné. Tak jako žádná potravina není sama o sobě superpotravinou, která vyřeší náš zdravotní stav, tak ani žádná potravina není špatná, pokud s ní umíme nakládat a využít ji správným způsobem a v adekvátním množství. Vzhledem k tomu, že veřejnost je dnes masírovaná informacemi o výživě z různých zdrojů a různých kvalit, klade studium tohoto oboru vysoké nároky na odbornou erudici. Nutriční terapeut by měl znát fakta, argumenty, výhody a nevýhody, vnímat souvislosti, množství a další faktory. Jen tak může v diskuzi, edukaci, sestavách a úpravách jídelního lístku obstát.
„Je snazší lidi oklamat, než je přesvědčit, že byli oklamáni.“ Mark Twain
Souhrn
Často se setkáváme se snahou lidí řešit nějak konzumní 21. století, nadměrný vliv reklamy a všeobecně panující chaos v předkládaných poznatcích o výživě. Laik se pak často chopí nabízené alternativy ve snaze řešit situaci. Někdy jde o argumenty podávané až fanatickým způsobem. Jedna věc je rozhodnout se pro změnu, věc druhá je však zvládnout přechod na nový jídelníček. Nezřídka laikové nezvládají sestavit jídelní lístek v rámci alternativní výživy odpovídajícím způsobem, z důvodu nedostatku znalostí z oblasti lidské výživy.
Nutriční terapeut může vhodnými doporučeními a úpravami jídelního lístku mírnit karence a šířit osvětu u rizikových skupin obyvatel (děti, senioři, těhotné a kojící ženy, lidé s oslabenou imunitou, nemocní). Při snaze obohatit jedinci, stravujícímu se alternativně, jídelní lístek, pak narážíme často na silné přesvědčení a nezvratnou filozofii. Lze vůbec v této snaze uspět? Co vede nejčastěji ke změně konvenčního způsobu výživy?
+
Obr. 1. Důvody změny stravování
Nejčastěji je to:
- Snaha žít v souladu s přírodou, nesouhlas se zabíjením zvířat, potažmo kožešinovým průmyslem, nesouhlas s testováním zvířat v kosmetickém průmyslu.
- Snaha o ozdravění svého života, o správnou cestu ke zdraví, případně redukci.
- Alternativní výživa jako prostředek v boji proti nemoci - zastánci této teorie tvrdí, že pomocí vhodně zvolených potravin lze přírodní cestou vyléčit i závažná onemocnění.
- Přechod k alternativnímu způsobu stravování jako k prostředku protestu proti konvenčnímu a tradičnímu, v dospívání často snaha o odlišnost, výraz pro hledání ve svém nitru.
- Změna způsobu výživy jako výsledek působení médií.
- Preference a odmítání některých potravin a technologií z čistě chuťových důvodů.
- Kulturní a sociální důvody - lidé přejímají od dětství stravovací i výživové zvyklosti od svých rodičů, výživové zvyklosti rodiny jsou zase determinovány kulturou, ze které pocházejí.
- Vlivem některých náboženství, která vymezují a omezují konzumaci určitých potravin.
V rámci alternativní výživy se můžeme setkat s celou řadou výživových směrů, které nemají společné prvky a často si i vzájemně odporují. Ne vždy musí ale alternativní výživa znamenat nutriční karence! Adekvátního přívodu energie a živin se dá dosáhnout jak běžnou smíšenou stravou, tak i řadou alternativních forem stravování. Na druhou stranu jsou známy i případy trvalého poškození zdraví, způsobeného restrikcí určitých potravin ve stravování. Vše záleží na možnostech a omezeních jednotlivých směrů. Mezi nejznámější typy alternativního stravování patří všechny formy vegetariánství, raw strava, paleo strava či makrobiotika, jež bývá také někdy k vegetariánství přiřazována.
Definice
Termín alternativní lze vyložit několika výrazy. Jako jiná možnost, záložní, neobvyklá, oficiálně neuznávaná, náhradní apod. Pojem alternativní výživa nemá jednotnou definici a zahrnuje tak široké spektrum různých způsobů stravování, které se nějak liší od běžného, konvenčního nebo odbornými společnostmi doporučovaného stravování.
Poznámka
Pro někoho může být pojem alternativní výživa synonymem snahy o aplikaci zdravé výživy s maximálním omezením chemických přísad či využíváním potravin a surovin pěstovaných v bio kvalitě. Pro jiné je to strava či spíše dieta, založená na různých suplementech či speciálních přípravcích. Nezřídka se v médiích setkáváme i s marginálními dietami, tedy okrajovými, až bizardními dietami typu grepfruitová, tukožroutská, 3 jablka denně apod., které postrádají přijatelný vědecký podklad.
Zajímavost
Mluvíme-li o alternativní výživě, tedy o způsobech stravování, které se nějakým způsobem odlišují od stravování běžné populace, můžeme sledovat tendenci stoupenců těchto stylů se sdružovat, začleňovat do různých skupin, komunit, kde si mohou navzájem předávat zkušenosti, sdílet zajímavé recepty nebo se vzájemně podporovat. Za tímto účelem vznikají nejrůznější online diskuzní fóra, facebookové skupiny, komunitní kruhy a podobně. Díky těmto možnostem se lidé stravující se alternativně mohou mezi sebou setkávat a trávit společně čas, mají tedy pocit, že je jejich osobitý styl stravování spojuje.