2.3
Oxidace tuků
Oxidace tuků jsou takové reakce, při kterých dochází k reakcím na uhlovodíkovém řetězci příslušné mastné kyseliny. Tekuté oleje s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin jsou k oxidaci náchylnější než tuhé tuky. V potravinách je možno rozlišit několik různých typů oxidací:
  • autooxidace – vzdušným kyslíkem, nejčastější,
  • oxidace hydroperoxidy (peroxidem vodíku),
  • oxidace enzymy,
  • oxidace těžkými kovy.
Mezi nejčastější se pak řadí autooxidace.
2.3.1
Autooxidace mastných kyselin
  • Je nejběžnější typ oxidace za běžných podmínek zpracování a skladování potravin.
  • Při běžné teplotě se vzdušným kyslíkem oxidují jen nenasycené mastné kyseliny.
  • Při vyšší teplotě (smažení, fritování) dochází k oxidaci i nasycených mastných kyselin.
2.3.1.1
Mechanismus autooxidace
Jedná se o soubor reakcí, které probíhají radikálovým mechanismem. Jsou rozděleny do tří fází:
  • iniciace (homolytické štěpení C-H vazby ozářením UV paprsky, vlivem tepla, světla),
  • propagace (vznik peroxidového radikálu a následně hydroperoxidu mastné kyseliny),
  • terminace (ukončení reakce).
2.3.1.2
Rychlost oxidace závisína:
  • vrstvě tuku – nízká vrstva umožňuje rychlejší pronikání kyslíku do oleje a dochází tedy k rychlejší oxidaci,
  • přítomnosti světla a tepla - působení obou faktorů urychluje oxidaci,
  • složení tuku - vyšší množství nenasycených mastných kyselin způsobuje vyšší oxidaci,
  • styku s kovem – ten urychluje oxidaci (kromě nerez oceli),
  • druhu obalu (průsvitný propouští světlo – podmínka pro oxidaci).
2.3.2
Zabránění nežádoucím oxidacím tuků
K potlačení projevu oxidace se používají antioxidanty, které reagují s volnými radikály vznikajícími v první fázi autooxidace. Dojde k vytvoření hydroperoxidu nebo jiného neradikálového lipidového produktu. Antioxidant se změní ve volný radikál, který je však stálý a není schopen pokračovat v autooxidační reakci, dojde tedy k urychlení terminační reakce. Podle původu je možné je rozdělit:
  • přírodní antioxidanty:
    • karotenoidy,
    • tokoferoly,
    • fenolové látky obsažené např. v koření jako je rozmarýn, šalvěj,
  • syntetické antioxidanty
    • BHT butylhydroxytoulen,
    • BHA bytylhydroxyanisol,
    • TBHQ terc-butylhydrochinon.