1.1
Patogenní vlastnosti mikroorganismů
Mikroorganismy významné v lékařské mikrobiologii se nazývají patogeny (původce nemoci) a dělí se podle svojí schopnosti vyvolat onemocnění na:
  1. Primární = obligátní patogeny, které způsobují vznik onemocnění u zdravého jedince.
  1. Podmíněné = oportunní = fakultativní patogeny, které způsobují vznik onemocnění jen za určitých podmínek (např. při oslabení makroorganismu).
S rozvojem medicíny a se zvyšujícím se počtem imunokompromitovaných pacientů lze říci, že i mikroorganismy dříve považované za nepatogenní se mohou uplatnit ve výjimečných případech právě jako oportunní patogeny. Klinický mikrobiolog i klinický lékař s tímto faktem musí počítat.
Mikroorganismy způsobující infekční nemoci jsou charakterizovány tzv. patogenními vlastnostmi.
  • Patogenita = schopnost určitého druhu mikroorganismu způsobit onemocnění určitému druhu makroorganismu. Je to vlastnost kvalitativní.
  • Virulence = stupeň patogenity (např. množství mikrobů, které jsou schopny vyvolat infekci, nebo produkce toxinu apod.). Je to vlastnost kvantitativní.
  • Faktor virulence = vlastnost mikroorganismu odpovídající za schopnost vyvolat infekci (toxin, pouzdro, fimbrie…).
1.1.1
Faktory patogenity
  • Přenosnost – schopnost mikroorganismu přenést se ze zdroje infekce na jedince. Je ovlivněna odolností mikrobů vůči vlivu prostředí, velikostí infekční dávky, chováním hostitele, tj. zdroje (kýchání, průjem…), typem přenosu (respirační – aerosol, fekálně-orální, pohlavní…), vektorem (zvířecí rezervoár…)
  • Toxicita – schopnost mikroorganismu působit svými toxiny
    • Endotoxin – obsažený v buněčné stěně gramnegativních bakterií (lipopolysacharid).
    • Exotoxiny – produkovány bakteriemi (např. difterický toxin, toxin stafylokokového toxického šoku, …).
  • Poškození přímé
    • buněčná smrt
    • vlivem toxinů, následkem intracelulárního množení, …
    • mechanické příčiny (paraziti, záškrt)
  • Poškození samotnou obrannou reakcí hostitele
    • zánět
    • přecitlivělost
  • Invazivita
    • Schopnost vstoupit do organismu – adherence – přilnutí (bičíky, fimbrie, biofilm …), penetrace – proniknutí (neporušenou kůží, drobnými trhlinkami, pokousáním, bodnutím, pomocí enzymů, fagocytózou, neznámým způsobem).
    • Schopnost se množit – nejvýhodnější prostředí pro mikroorganismy je intracelulární.
    • Schopnost se šířit – průnik k cílovému orgánu (lymfou, krví, per continuitatem = přímý přestup do okolí, podél nervů).
    • Schopnost překonat obranné mechanismy hostitele (odolnost vůči imunitním mechanismům – komplementu, fagocytóze, cytokinům, specifické imunitě).
  • Odolnost mikroorganismu
    • Přítomnost pouzdra
    • Přítomnost spóry
    • Další…