Alimentární nákazy (nákazy pocházející z potravin) jsou onemocnění, která mohou negativně působit nejen v zažívacím traktu, mohou způsobovat poškození i jiných orgánů, ale i celého organismu. Nejčastěji dojde k nákaze z kontaminované potravy nebo vody, zdrojem je nejčastěji zvířecí rezervoár. Aby mohlo onemocnění vzniknout, musí být patogen pozřen v dostatečném množství a musí být schopen eliminovat funkce imunitního systému v zažívacím traktu. Nejčastějším syndromem těchto infekcí je gastroenteritida (nevolnost, průjem, zvracení a břišní nepohoda).

Spolu se salmonelózami jsou nejčastější původci bakteriálních průjmových onemocnění.

Původce: různé druhy rodu Campylobacter, nejvýznamnější je C. jejuni.

Epidemiologie: kampylobakteriózy jsou zoonózy s celosvětovým rozšířením. Kampylobaktery osidlují zažívací trakt teplokrevných živočichů (drůbež – C. jejuni, prasata – C. coli, hovězí dobytek, ovce – C. fetus). Odtud se kontaminují zvířecí produkty sloužící jako potrava pro člověka. Infekce se přenáší nejčastěji pozřením nedostatečně tepelně upraveného masa, nepasterizovaného mléka popřípadě kontaminovanou vodou. Vnímavost je všeobecná, postinfekční imunita je krátkodobá.

Klinická charakteristika: C. jejuni vyvolává nejčastěji akutní enterokolitidu. Nejčastějšími příznaky je průjem, bolesti břicha, horečka, nauzea a zvracení doprovázené bolestmi svalů a kloubů. Infekce ostatními druhy kampylobakterů jsou popisovány ojediněle.

Prevence: důsledná osobní hygiena po kontaktu se syrovými zvířecími produkty, mytí rukou po kontaktu s domácími zvířaty, nepožívat nedostatečně tepelně upravené maso. Vakcína zatím není k dispozici.

Původci jsou různé poddruhy rodu Salmonella enterica (nejčastěji sérotyp S. Enteritidis, S. Typhimurium a S. Infantis).

Epidemiologie: spolu s kampylobaktery představují nejčastější bakteriální střevní infekci ve světě i u nás. Bakterie osidlují jako komenzálové nebo příležitostné patogeny střevní trakt různých obratlovců. Člověk se infikuje konzumací kontaminovaných zvířecích produktů (maso, vejce, mléko) nebo výrobků z nich zhotovených. Nákaza od nemocného člověka je vzácná. Vyskytují se celoročně s maximem výskytu v letních měsících. Vnímavost je všeobecná, postinfekční imunita krátkodobá.

Klinická charakteristika: při nízké infekční dávce má asymptomatický průběh. Nejčastější probíhá jako gastroenteritická forma s různou intenzitou klinických příznaků. Za 8–10 hodin může dojít k vzestupu teploty, objevují se bolesti břicha, zvracení. Zpočátku kašovité stolice se mění na vodnaté průjmy. Jednotlivé příznaky postupně mizí a onemocnění netrvá zpravidla déle než 1 týden.

Prevence: dodržování zásad osobní hygieny a hygienických předpisů při zpracovávání a zvířecích produktů i výrobků z nich.

Původce: antropopatogenní poddruh rodu Salmonella enterica – Salmonella Typhi.

Epidemiologie: břišní tyfus je onemocnění přenášené výhradně z člověka na člověka kontaminovanou vodou, potravinami nebo přímým kontaktem s nemocným jedincem nebo bacilonosičem. Agens je vylučováno stolicí, u nosičů přetrvává ve žlučníku. Na rozdíl od výše popsaných alimentárních infekcí se v ČR v současnosti vyskytuje ojediněle, převážně jako importované onemocnění. Vnímavost je všeobecná, po prodělaném onemocnění je imunita doživotní.

Klinická charakteristika: klinické příznaky jsou nespecifické a na onemocnění je třeba myslet po návratu nemocného z endemické oblasti. Onemocnění je provázeno horečkou, bolestmi hlavy a svalů, nechutenstvím, nauzeou. Horečka postupně stoupá a dosahuje hodnot až 41 °C. Mohou se objevit i neuropsychiatrické projevy. Průjem není běžný, u některých pacientů se objevuje spíše zácpa. Může se objevit exantém a později i systémové komplikace.

Prevence: dodržování osobní hygieny, konzumace pouze pitné vody z ověřených zdrojů. Před cestou do endemické oblasti je možná vakcinace. Nemocný musí být izolován na infekčním oddělení.

Původce: poddruh bakterie rodu Salmonella enterica – Salmonella Paratyphi, typ A, B a C.

Epidemiologie: typ A se přenáší z člověka na člověka a vyskytuje se převážně v tropech. Typ B má kromě člověka jako hostitele i některá zvířata. Je pravděpodobně „přechodnou formou“ mezi zoopatogenními a antropopatogenními salmonelami. Do 50. let minulého století byl v Evropě poměrně častou nemocí. Typ C je pouze lidským patogenem a vyskytuje se v jihovýchodní Asii. Vnímavost je všeobecná, postinfekční imunita chrání proti závažnému klinickému průběhu.

Klinická charakteristika: u typu A jsou klinické příznaky podobné jako u břišního tyfu, jsou ale mírnější. Typ B působí horečnaté onemocnění opět podobné příznakům u tyfu, má kratší inkubační dobu a rychlejší průběh. Onemocnění typem C je vzácné. Často postihuje oslabené jedince.

Prevence: stejná jako u břišního tyfu

Původce: různé antigenní typy bakterií druhů Shigella dysenteriae, S. flexneri, S. boydii a S. sonnei.

Epidemiologie: vysoce nakažlivé bakterie (k vyvolání onemocnění stačí cca 100 bakterií) vyvolávající onemocnění převážně v rozvojových zemích. Nejvíce postiženou skupinou jsou děti do 10 let. Onemocnění se šíří přímým kontaktem, kontaminovanými potravinami a vodou nebo pasivně hmyzem. Vnímavost je všeobecná, postinfekční imunita je krátkodobá a specifická pro jednotlivé typy.

Klinická charakteristika: po několikadenní (1–3) inkubační době se objeví vysoká horečka provázená zimnicí a třesavkou. Pacient má křečovité bolesti na levé straně břicha doprovázené objemnými vodnatými stolicemi, v nichž se může objevovat krev a hlen.

Prevence: dodržování zásad osobní hygieny, v rozvojových zemích se řídit doporučenými hygienickými opatřeními.

Původce: dva samostatné rody patogenní pro různé živočichy. Pro člověka jsou občasnými patogeny Yersinia enterocolitica, Y. pseudotuberculosis.

Epidemiologie: Y. enterocolitica se v nízkém počtu vyskytuje i v ČR, častěji ale v severských zemích. Přenáší se alimentární cestou pozřením nedostatečně tepelně upraveným, převážně vepřovým masem. Přenos je také možný kontaktem s nemocným člověkem nebo infikovanými domácími zvířaty. Y. pseudotuberculosis je primárně patogenní pro zvířata a ptáky. Člověk se může nakazit alimentární cestou.

Klinická charakteristika: Y. enterocolitica vyvolává akutní horečnatou enterokolitidu se zánětem lymfatické tkáně (může imitovat apendicitidu). Horečky a bolesti břicha přetrvávají několik dnů, do 10 dnů dochází k úzdravě. Stolice jsou často s příměsí krve a hlenu. U části pacientů se mohou objevovat bolesti kloubů. Y. pseudotuberculosis – vyvolává horečky a bolesti břicha, onemocnění může být komplikováno kožními projevy.

Prevence: nepožívat nedostatečně tepelně upravené vepřové maso. Dodržovat zásady hygieny při kontaktu se zvířaty.

Původce: bakterie Vibrio cholerae, sérotypy O1 ve dvou podtypech (klasický a El Tor) a O139

Epidemiologie: v současnosti se vyskytuje v endemických oblastech Asie, Afriky a Střední Ameriky. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, bakterie se mohou též vyskytovat u různých mořských živočichů (ústřice, krabi, krevety). K nákaze dochází převážně pitím kontaminované vody nebo ji pasivně přenášejí členovci. Vnímavost je všeobecná, postinfekční imunita je krátkodobá (do jednoho roku).

Klinická charakteristika: bolesti břicha s vodnatými průjmy a zvracením, rychlá dehydratace, některé sérotypy mohou vyvolávat i asymptomatické infekce.

Prevence: dodržovat zásady osobní hygieny, požívat potraviny a vodu jen z ověřených zdrojů

Původce: patogenní sérotypy příslušníka fyziologické mikroflóry zažívacího traktu člověka bakterie E. coli. Z více než 240 sérotypů jsou patogenní jen některé, charakteristické faktory patogenity nebo produkcí toxinů.

Epidemiologie: bakterie patří k normální střevní mikroflóře. Sérotypy vyvolávající průjmová onemocnění se vyskytují po celém světě, ale nikoliv rovnoměrně. Různé sérotypy mají rozdílnou distribuci. Vnímavost je všeobecná, postinfekční imunita je typově specifická.

Klinická charakteristika: komenzální nepatogenní typy mohou vyvolávat mimostřevní infekce (močové, infekce žlučových cest, sepse). Kmeny s přítomnými faktory patogenity a produkující toxiny vyvolávají střevní infekce různého typu a intenzity. Nebezpečné jsou u dětí do 3 let.

EPEC (enteropatogenní) – vyvolává vodnaté průjmy u dětí do 6 měsíců po celém světě.

ETEC (enterotoxigenní) – nejčastější původci cestovatelských průjmů. Výskyt v tropech a subtropech.

EIEC (enteroinvazivní) – klinické projevy velmi podobné jako u shigelové infekci – horečky a vodnaté stolice s příměsí krve a hlenu. Vyskytují se převážně v rozvojových zemích (v ČR výjimečně).

VTEC (verotoxigenní) – produkují verotoxin. Příznakem onemocnění jsou bolesti břicha, vodnaté stolice s příměsí krve. Postihuje především děti.

EHEC (enterohemoragické) – klinicky podobné předchozím. Člověk se pravděpodobně nakazí pozřením nedostatečně tepelně upraveného masa rezervoárových zvířat.

EAEC (enteroadherující) – vodnaté průjmy bez příměsi krve. Vyskytují se v rozvojových zemích a postihují děti i dospělé.

Prevence: dodržování zásad osobní hygieny, správných stravovacích návyků a při cestování se řídit doporučenými opatřeními.

Původce: bakterie Listeria monocytogenes

Epidemiologie: je původcem onemocnění zvířat, ale může být i součástí jejich fyziologické flóry. Přežívá i volně v přírodě a snadno může kontaminovat potraviny, zejména paštiky, měkké salámy, sýry. Ohroženými skupinami v lidské populaci jsou kojenci, těhotné ženy, senioři a lidé s imunodeficitem: všeobecná, vyšší u imunokompromitovaných nebo jinak oslabených jedinců.

Klinická charakteristika: nejzávažnější je infekce těhotné ženy. Může vést k abortu, porodu mrtvého plodu nebo neonatální sepsi. U ostatních pacientů se objevuje gastroenteritida, horečka, může dojít k postižení CNS nebo lokálním infekcím v místě vstupu do organismu.

Prevence: požívání jen kvalitně tepelně opracovaných potravin (mléka, masných výrobků)

Původce: Clostridium difficile

Epidemiologie: bakterie je běžným komenzálem zažívacího traktu člověka. Kolonizovaný člověk vylučuje ve stolici spóry – možný zdroj další nákazy. Onemocnění vypukne po navození dysmikrobie nejčastěji po léčbě antibiotiky. Patogen je nejčastějším vyvolavatelem průjmů u hospitalizovaných pacientů. Vnímavost je všeobecná, častější výskyt u dětí a starších lidí.

Klinická charakteristika: onemocnění může mít mírný průběh (bolesti břicha, meteorismus, průjem), ale může být příčinou i život ohrožujícího stavu (pseudomembranózní kolitida, ileus, ruptura střeva).

Prevence: dodržování osobní hygieny, uvážlivé používání antibiotik, v případě výskytu nozokomiální nákazy přísná epidemiologická opatření (bariérový režim).

Mezi původce těchto onemocnění patří několik bakteriálních rodů s různými biochemickými vlastnostmi. Mají ale společnou schopnost – tvorbu nějakého toxinu.

Původce: enterotoxiny produkované některými kmeny bakterie Staphylococcus aureus

Epidemiologie: člověk se infikuje pozřením potravy s toxiny. Intoxikace se většinou vyskytují v malých epidemiích nebo s rodinným výskytem. Vnímavost je všeobecná.

Klinická charakteristika: náhle nastupující příznaky, zvracení, křeče v oblasti břicha, průjem, bolest hlavy. Přes poměrně dramatický průběh zpravidla do 24 hodin odezní.

Prevence: dodržování osobní hygieny a technologických postupů při zpracovávání a skladování potravin

Původce: Clostridium perfringens

Epidemiologie: bakterie se vyskytují ve venkovním prostředí, ve střevním traktu obratlovců včetně člověka. Člověk se infikuje z vnějšího prostředí při poranění nebo z vlastního zažívacího traktu (operace, poranění v GIT gastrointestinální trakt). Vnímavost je všeobecná.

Klinická charakteristika: symptomatologie je závislá na tvorbě toxinu. Bez produkce toxinu mohou být běžnými patogeny bez invaze do tkáně. S přítomností toxinu mohou působit lokalizované infekce v okolí rány nebo vysoce invazivní nekrotizující procesy s těžkou intoxikací. Mohou být příčinou i klostridiové enterotoxikózy působením toxinu ve střevním traktu.

Prevence: dodržování osobní hygieny, prevence před úrazy

Původce: několik sérotypů rodu Clostridium botulinum

Epidemiologie: v přírodě velmi rozšířená bakterie. Patří také k běžné mikroflóře zažívacího traktu zvířat. Člověk se infikuje pozřením kontaminované potravy. Botulotoxin je jeden z nejúčinnějších jedů na světě. Bakterie může kontaminovat i povrchová poranění. Vnímavost je všeobecná.

Klinická charakteristika: účinkuje na nervosvalové ploténce zablokováním účinku acetylcholinu, tím způsobí chabou obrnu (sval se nemůže stáhnout). Projevuje se nejprve na malých svalech (dvojité vidění, chabá mimika), gastrointestinální potíže, postupuje jako parézy krčních svalů, bránice, horních končetin. Příčinou smrti je obvykle zástava dýchání. U ranného botulismu jsou parézy intenzivnější v okolí místa poranění. Využívá se v kosmetické plastické chirurgii k vyhlazování vrásek.

Prevence: dodržování technologie výroby masných výrobků, asepse při ošetřování ran

Původce: viry rodu Rotavirus

Epidemiologie: nejčastější původce akutních gastroenteritid u dětí do 5 let věku. V našich klimatických podmínkách jsou maxima výskytu v zimě a jarních měsících. Hlavní cesta nákazy je fekálně orální, možný též přenos vzdušnou cestou. Vnímavost je všeobecná, častější u dětí.

Klinická charakteristika: v polovině případů asymptomatický průběh, u ostatních případů závažnost projevů rozmanitá. Převážně se objevuje některý z těchto tří: horečka, zvracení, vodnatý průjem. U dětí může být průběh velmi dramatický s rychlou dehydratací. Onemocnění trvá 5–8 dnů a pak příznaky spontánně vymizí.

Prevence: dodržování osobní hygieny (mytí rukou). Od roku 2006 možnost vakcinace.

Původce: Astroviry

Epidemiologie: kosmopolitní výskyt, v našich podmínkách výskyt častěji v chladnějších měsících. Vnímavost je všeobecná.

Klinická charakteristika: klinické příznaky jsou podobné rotavirovým infekcím, častější je mírnější průběh.

Prevence: dodržování osobní hygieny

Původce: Noroviry z čeledi Caliciviridae

Epidemiologie: kosmopolitní výskyt. Noroviry jsou považovány za nejčastější původce gastroenteritid u starších dětí a dospělých. Přenos je fekálně orální cestou a úzkým kontaktem s infikovaným jedincem. Vnímavost je všeobecná.

Klinická charakteristika: náhlé bolesti břicha, zvracení a u asi 1/3 nemocných zvýšená teplota. Do 48 hodin klinické příznaky většinou odezní.

Prevence: osobní hygiena

Původce: několik typů poliovirů ze skupiny enterovirů

Epidemiologie: v současnosti pouze endemický výskyt v několika destinacích světa (Nigérie, Pákistán, Afganistán). Vnímavost je všeobecná. Zdrojem je nemocný člověk, viry vylučuje do prostředí.

Klinická charakteristika: v 90–95 % případů bezpříznakový průběh. Možná symptomatologie velmi pestrá. Nejprve neurčité horečnaté onemocnění a jejich vymizení. V malém procentu případů může onemocnění přejít do meningeálního stadia. Pouze u 0,1–1 % nemocných dojde ke vzniku paréz.

Prevence: aktivní imunizace populace

Původce: virus hepatitidy A

Epidemiologie: kosmopolitní výskyt. Zdrojem nákazy infikovaný člověk. Přenos fekálně orální cestou rukama, předměty nebo kontaminovanou vodou či potravinami. Vnímavost je všeobecná.

Klinická charakteristika: po infekci v dětství většinou bezpříznakový průběh nebo s lehkými nespecifickými klinickými příznaky. U dospělých průběh závažnější většinou spojený se žloutenkou. Nevolnost, únava.

Prevence: možnost vakcinace, dodržování osobní hygieny

Původce: virus hepatitidy E

Epidemiologie: stejný způsob přenosu jako hepatitidy A. Může se přenášet i vertikálně z matky na dítě. Incidence tohoto onemocnění v ČR narůstá. Vnímavost je všeobecná, velmi nebezpečná nákaza pro těhotné ženy.

Klinická charakteristika: klinický průběh většinou závažnější než u hepatitidy A, většinou spojený se žloutenkou.

Prevence: dodržování osobní hygieny, konzumace nezávadných potravin a pitné vody

Původce: priony (pouze bílkoviny s negativním vlivem na makroorganismus kvůli změně prostorové konfigurace).

Epidemiologie: člověk se infikuje alimentární cestou pozřením potravy obsahující infekční bílkoviny. Druhou možností je transplantace, krevní transfuzí nebo některými chirurgickými nástroji. Vnímavost je pravděpodobně všeobecná.

Klinická charakteristika: jedná se o nezánětlivé degenerativní onemocnění mozku. Typická je dlouhá inkubační doba.

Prevence: veterinární opatření (likvidace chovů se zjištěnou nákazou), nepožívat hovězí vnitřnosti.

Původce: Giardia intestinalis

Epidemiologie: nákaza kontaminovanou vodou nebo potravou. Vnímavost je všeobecná, těžší průběh u jedinců s poruchou imunity.

Klinická charakteristika: bezpříznakové nosičství, bolesti v nadbřišku, meteorismus, afebrilní vodnatý průjem, který se může stát chronickým.

Prevence: požívat jen vodu z ověřených zdrojů, dodržovat zásady osobní hygieny.

Původce: Cryptosporidium sp.

Epidemiologie: zdrojem nákazy člověk nebo přežvýkavci. Prvoci mohou infikovat celou řadu dalších savců. Vnímavost je všeobecná, ohroženější skupinou jsou děti a imunodeficitní pacienti.

Klinická charakteristika: často asymptomatická nákaza. Při manifestní infekci vodnaté průjmy, které u imunokompetentních osob spontánně vymizí. U imunodeficitních mohou přetrvávat měsíce i roky.

Prevence: požívat jen vodu z ověřených zdrojů, dodržovat zásady osobní hygieny.

Původce: Toxoplasma gondii

Epidemiologie: zdrojem nákazy tkáňové cysty v nedostatečně tepelně upraveném mase, oocysty vylučované trusem infikované kočky, možný je též kongenitální přenos. Vnímavost je všeobecná, ohroženou skupinou jsou těhotné ženy.

Klinická charakteristika: u imunokompetentních osob většinou bezpříznakový průběh, chřipkové příznaky, u imunodeficitních průběh těžší, možná ataka CNS, oční forma onemocnění, možné poškození plodu při infekci v graviditě.

Prevence: konzumace řádně tepelně opracovaného masa, dodržování osobní hygieny při kontaktu s kočkami

Původce: Entamoeba histolytica

Epidemiologie: zdrojem je infikovaný jedinec, výskyt převážně v tropech, nákaza kontaminovanou vodou nebo potravou. Vnímavost je všeobecná.

Klinická charakteristika: amébová dyzentérie, při extraintestinální formě abscesy v dutině břišní, na játrech, v plicích, popř. v CNS.

Prevence: požívat jen vodu z ověřených zdrojů, dodržovat zásady osobní hygieny.

Původce: Taenia saginata, Taenia solium, Hymenolepis nana (a další v různých oblastech světa).

Epidemiologie: zdrojem nákazy infikovaný mezihostitel a pozření jeho nedostatečně tepelně opracovaného maso nebo orgánů, kde se nachází larvální stádia tasemnic. Vnímavost je všeobecná.

Klinická charakteristika: bezpříznakové nosičství, postižení gastrointestinálního traktu, průjmy, bolesti břicha, nechutenství.

Prevence: konzumace řádně tepelně opracovaného masa, dodržování osobní hygieny.

Původce: Echinococcus granulosus, Alveococcus multilocularis, Taenia solium.

Epidemiologie: nákaza po pozření vajíček výše jmenovaných tasemnic. V člověku se vyvíjí larvální stádia těchto druhů. Vnímavost je všeobecná.

Klinická charakteristika: závisí na druhu tasemnice a postiženém orgánu, ve kterém se tzv. boubele vyvíjejí. Příslušný orgán je poškozován velikostí cyst.

Prevence: dodržování osobní hygieny a opracování některých druhů potravin před konzumací

Původce: Ascaris lumbricoides

Epidemiologie: zdrojem nákazy infikovaný člověk. Vnímavost je všeobecná.

Klinická charakteristika: při mírných nákazách bezpříznakový průběh, bolesti břicha, při masivních nákazách ucpání a perforace střev.

Prevence: požívat jen vodu z ověřených zdrojů, dodržovat zásady osobní hygieny.

Původce: Toxocara canis, Toxocara cati

Epidemiologie: zdrojem nákazy infikovaní psi nebo kočky, nákaza kontaminovanou potravou nebo vodou těmito vajíčky. Vnímavost je všeobecná, ohroženější skupinou jsou děti.

Klinická charakteristika: záleží na počtu pozřených vajíček, většinou bezpříznakový průběh nebo záleží na postiženém orgánu.

Prevence: požívat jen vodu z ověřených zdrojů, dodržovat zásady osobní hygieny.