Kapitola13
Alergie
Definice
Alergie je reakce přecitlivělosti navozená imunologickými mechanismy. Alergie může být zprostředkována protilátkami nebo buňkami. Ve většině případů patří protilátky specificky odpovědné za alergickou reakci k třídě IgE, u těchto jedinců mluvíme o IgE zprostředkované alergii. Všechny IgE alergické reakce se nemusí vyskytovat pouze u „atopických” jedinců. U alergie, která není zprostředkovaná IgE protilátkami, mohou protilátky patřit ke třídě IgG; příkladem je anafylaxe spuštěná imunitními komplexy s obsahem dextranu nebo klasická, dnes již vzácná, sérová nemoc, dříve zařazovaná k reakci III. typu. Oba typy protilátek, IgE a IgG, se nacházejí u alergické bronchopulmonální aspergilózy. Alergická kontaktní dermatitida patří k alergickým onemocněním zprostředkovaným lymfocyty“ (Johansson 2004).
Alergeny jsou z chemického hlediska nejčastěji látky proteinové povahy. Jsou to de facto antigeny schopné vyvolat imunopatologickou reakci I. typu. Genetická predispozice pro vznik této reakce se nazývá atopie. Alergie může vzniknout kdykoliv během života a může vzniknout prakticky vůči jakékoliv látce, i když určité alergeny jsou častější.
Podle brány vstupu do organismu je můžeme rozdělit do několika skupin:
  • Inhalační – vstupují do organismu respiračním traktem, můžeme je dále dělit na sezónní (nejčastěji pyl trav, břízy…) a celoroční (např. roztoči, zvířecí alergeny nebo plísně).
  • Potravinové – se do těla dostanou alimentární cestou. Potraviny vyvolávající alergické reakce se v různých etapách života liší, malé děti bývají často alergické na kravské mléko, vaječný bílek a arašídy, v pozdějším věku často přibývají například ořechy, semena či ryby.
  • Hmyzí jed – nejčastěji bývá alergická reakce na jed vosí č včelí. Alergeny hmyzího jedu velmi často vyvolávají anafylaktické reakce.
  • Léky – působí většinou jako hapteny. Alergické reakce bývají nejčastěji po podání antibiotik (penicilin) či kontrastních látek na bázi jodu.
Velmi často se u pacientů setkáváme s tzv. zkříženou alergií. Zkřížená alergie vzniká kvůli podobnosti dvou různých alergenů, nejčastěji se jedná o kombinaci pylu s nějakou potravinou (např. bříza a ořechy). Organismus vytváří protilátky IgE primárně proti pylovému alergenu, ty však reagují zároveň s alergenem potravinovým, a tak se objeví i alergie potravinová, často až po letech. Tyto potraviny vyvolávají alergickou reakci nejen po pozření, ale i při manipulaci s nimi (loupání, krájení…). Tepelná úprava většinou alergickou reakci snižuje, výjimkou jsou ale ořechy, některé koření a některá kořenová zelenina).
Od potravinových alergií je nutné odlišit tzv. potravinovou intoleranci. Jde o nedostatek nebo chybění trávicích enzymů a tedy nemožnost potraviny určitého složení zpracovat. Nejčastější typy intolerance jsou na bílkovinu kravského mléka a na lepek.
+
10. Zkřížené alergie
Obr. 10. Zkřížené alergie
V současné době platí povinnost uvádět výskyt potravinových alergenů ve všech veřejných stravovacích zařízení a na potravinách určených k prodeji.
+
11. Povinnost uvádění potravinových alergenů
Obr. 11. Povinnost uvádění potravinových alergenů