5.2
Dva základní postupy kvantitativního měření:
5.2.1
Měření v konečném bodě – „end point“
Změříme absorbanci A0 v čase t0 (v okamžiku smísení vzorku s reagenciemi) a po proběhnutí reakce A1 v čase t1 v tzv. konečném bodě (tedy po vyčerpání substrátu nebo po zastavení reakce inhibitorem apod.).
+
60. Měření v konečném bodě
Obr. 60. Měření v konečném bodě
Rozdíl absorbancí A1 – A0 je úměrný koncentraci stanovovaného analytu.
Toto vše uděláme pro řadu standardních roztoků o zvyšující se koncentraci stanovovaného analytu a sestrojíme kalibrační křivku. Dále totéž provedeme se vzorkem a z kalibrační křivky odvodíme jeho koncentraci.
+
61. Kalibrační křivka metodou end–point
Obr. 61. Kalibrační křivka metodou end–point
5.2.2
Kinetické měření
Využívá lineární závislosti absorbance na čase (tzn. konstantní přírůstek produktu za časový interval). Používá se hlavně u měření aktivit enzymů.
+
62. Oblast kinetického měření
Obr. 62. Oblast kinetického měření
Po smíchání vzorku s reagenciemi a ustálení lineálního průběhu reakce se provede předem definovaný počet měření absorbance v pravidelných časových intervalech. Vypočte se změna absorbance za časovou jednotku (ΔA/Δt), zpravidla za 1 minutu (ΔA/min). Toto vše se provede s řadou standardů o zvyšující se koncentraci stanovovaného analytu a vynese do grafu. I u neznámého vzorku se zjistí ΔA/Δt a z kalibrační křivky se odečte koncentrace.
+
63. Kalibrační křivka u kinetického měření
Obr. 63. Kalibrační křivka u kinetického měření