21.4
Cytologické vyšetření mozkomíšního moku
Určujeme počet elementů (buněk) v 1 µl likvoru a po barvení je dále diferencujeme.
21.4.1
Stanovení počtu elementů
Stanovení počtu jaderných elementů včetně diferenciace na polynukleáry s členěným jádrem (zejména neutrofilní granulocyty) a mononukleáry (lymfocyty a monocyty) se provádí nejčastěji po obarvení kyselým fuchsinem ve Fuchs-Rosenthalově komůrce; buňky diferencujeme při zvětšení 400krát. Objem komůrky je přibližně 3 µl, proto po vydělení počtu buněk v celé komůrce číslem 3 dostaneme jejich počet v 1 µl likvoru.
+
Buňky ve Fuchs Rosenthalově komůrce v mikroskopu
Zdroj: Autor P. Brož, Buňky ve Fuchs-Rosenthalově komůrce v mikroskopu, licence Creative Commons BY-SA 4.0.
Buňky ve Fuchs Rosenthalově komůrce v mikroskopu
Zdravý dospělý nemá v likvoru více než 5 mononukleárů/1 µl likvoru; větší počet mononukleárů a přítomnost polynukleárů představují patologický nález.
21.4.2
Kvalitativní cytologie
Před dalším zpracováním je nutné mozkomíšní mok vzhledem k nízkému počtu elementů zahustit, nejlépe cytocentrifugační technikou. K posouzení typu buněk se zhotovuje trvalý preparát v základním barvení obvykle podle Pappenheima, tedy jako v hematologii při barvení nátěrů periferní krve. V určitých případech je vhodné doplnit další speciální barvení jako např. barvení na průkaz lipidů, železa apod.
+
Obraz hnisavé meningitidy s převahou polynukleárů; barveno podle Pappenheima
Zdroj: Autor P. Brož, Obraz hnisavé meningitidy s převahou polynukleárů; barveno podle Pappenheima, licence Creative Commons BY-SA 4.0.
Obraz hnisavé meningitidy s převahou polynukleárů; barveno podle Pappenheima
Rozlišení bakteriální (hnisavé) a virové (serózní) meningitidy pomocí vyšetření likvoru. Vysvětlivky: n = hodnota normální, ↑ = hodnota zvýšená, ↓ = hodnota snížená
Typ menigitidy
Bílkovina
Glukóza
Laktát
Buňky
Hnisavá
↑↑
polynukleáry (> 1 000/µl)
Serózní
n – ↑
n
n
mononukleáry (stovky/µl)
Souhrn
V úvodu je popsán vznik a význam mozkomíšního moku (likvoru). Následuje část, týkající se analýzy likvoru: jsou probrány změny vzhledu a základní chemické vyšetření (stanovení koncentrace bílkoviny, glukózy a laktátu). Zmíněny jsou speciální metody, jako je spektrofotometrie likvoru a posouzení intrathekální syntézy bílkovin. Cytologické vyšetření představuje kvantifikaci a orientační diferenciaci buněk ve Fuchs-Rosenthalově komůrce; k podrobnějšímu posouzení typu buněk je třeba připravit barvený preparát po zahuštění likvoru, nejlépe v cytosedimentační centrifuze. Závěrem jsou shrnuty parametry, využívané v diferenciální diagnostice bakteriální (hnisavé) a virové (serózní) meningitidy.
Student popíše význam mozkomíšního moku a uvede metody, užívané v základním chemickém vyšetření likvoru. Vysvětlí princip spektrofotometrie likvoru a metod užívaných k posouzení tvorby bílkovin přímo v likvorových cestách. Popíše přípravu likvoru ke kvantitativnímu i kvalitativnímu cytologickému vyšetření. Vysvětlí zásady, užívané v diferenciální diagnostice bakteriální (hnisavé) a virové (serózní) meningitidy.
U hnisavé (bakteriální) meningitidy najdeme v likvoru
Spektrofotometrie likvoru slouží k
Koncentrace bílkoviny v likvoru je ve srovnání s koncentrací bílkoviny v plazmě přibližně
Serózní (virová) meningitida má v likvoru