Karcinoembryonální antigen (CEA)

Je vytvářený buňkami sliznice střeva ve fetálním období. Zvýšená koncentrace se najde u kolorektálního karcinomu, ale i u karcinomů plic, prsu, pankreatu aj. Není dostatečně citlivý (při 90% specifičnosti je jeho citlivost pro průkaz recidivy kolorektálního karcinomu jen 61 %) ani specifický.

Alfa₁-fetoprotein (AFP)

Jedná se o bílkovinu velikosti albuminu, produkovanou buňkami žloutkového vaku a jater plodu. Syntéza se obnovuje v nádorech obsahujících výše uvedené struktury, jmenovitě u pacientů s primárním karcinomem jater a maligním teratomem se zbytky žloutkového vaku.

Při jejich odhalení se vycházelo z předpokladu, že nádorové buňky uvolňují do krevního oběhu určité antigenní struktury, které lze v krvi prokázat pomocí specifických protilátek. Jsou známy pod zkratkou CA (z carbohydrate nebo cancer antigen). Stanovují se imunochemickými metodami; protože jednotlivé firmy užívají ve svých soupravách různé protilátky, což může vést k odlišným výsledkům, je zapotřebí užívat ke sledování průběhu onemocnění soupravu stále stejného výrobce.

Choriový gonadotropin (human chorionic gonadotropin, hCG)

Je normálně tvořený buňkami trofoblastu a placenty. Jeho stanovení v séru nebo moči se užívá k diagnostice gravidity (i extrauterinní) a jako jedno z kritérií při screeningu vrozených vad plodu (viz kap. 25). Vysoké hodnoty nacházíme v séru i moči u mola hydatidosa; při jejím přechodu v choriokarcinom dále rostou a jsou řádově vyšší než v těhotenství. Vysoké koncentrace hCG nacházíme u mužů v 90 % případů non-seminomů.

Prostatický specifický antigen (PSA)

PSA je serinová proteáza, produkovaná buňkami prostaty. Určité množství PSA lze prokázat i v séru; vyskytuje se zde z velké části vázaný na inhibitory proteáz, malá část je volná.

Zvýšená koncentrace PSA se nachází v séru nemocných s karcinomem prostaty. Bylo však zjištěno, že vyšší PSA má i část pacientů s benigní hyperplazií prostaty a obdobný nález může způsobit i vyšetření prostaty per rectum, katetrizace močového měchýře či dokonce delší jízda na kole. Vyloučíme-li poslední uvedené příčiny, zbývá odlišit karcinom prostaty od její benigní hyperplazie; pro tento účel se užívá:

Od r. 2024 je v České republice zaveden screening karcinomu prostaty pomocí stanovení PSA u mužů ve věku 50 – 70 let. Je-li zjištěna koncentrace PSA vyšší než 3 µg/l, následuje vyšetření urologem a v indikovaných případech vyšetření pomocí magnetické rezonance, ev. i provedení tzv. fúzní biopsie prostaty.

Vyšší aktivita laktátdehydrogenázy (LD) ve výpotku může svědčit o jeho maligním původu (kap. 22.2); u některých nádorů zvýšená aktivita LD v krevním séru ukazuje horší prognózu. Alkalická fosfatáza (ALP) je zvýšena u primárních kostních nádorů i osteoplastických metastáz a jako výraz obstrukce žlučových cest, která může být nádorového původu.

Kterýkoli z nádorů endokrinních žláz se může projevit zvýšenou produkcí příslušného hormonu a klinickými příznaky hyperfunkce žlázy. K odlišení maligního adenokarcinomu od adenomu benigního či hyperplazie však stanovení hormonu nepřispěje. Stanovení hormonů má význam u podezření na karcinom štítné žlázy. Zatímco u papilárního a folikulárního karcinomu bývá v séru zvýšena hladina thyreoglobulinu, při podezření na medulární karcinom hledáme zvýšenou hladinu kalcitoninu.

Někdy se stanovují metabolity hormonů v moči. Tak u nádorů produkujících katecholaminy (feochromocytom) bývá zvýšená tvorba jejich metabolitů – metanefrinů a normetanefrinů; dají se stanovit v krevním séru i v moči. U karcinoidu, jehož buňky vytvářejí serotonin, nacházíme v moči vysokou koncentraci jeho metabolitu, kyseliny 5-hydroxyindoloctové (HIOK, HIAA).

Zvýšená produkce bílkovin akutní fáze zánětu (α₁-antitrypsin, CRP aj.) je projevem zánětlivé reakce organismu na přítomnost rychle rostoucího nádoru, jedná se tedy o zcela nespecifické ukazatele. Zde se zmíníme o monoklonálních imunoglobulinech, které nacházíme u nemocných s mnohočetným myelomem a jinými lymfoproliferativními stavy.

Monoklonální proteiny jsou produkovány nádorově přeměněnými B-lymfocyty, resp. plazmocyty. Projeví se při elektroforéze sérových bílkovin jako tzv. M-komponenta (nebo též paraprotein). Nádorové buňky produkují kromě monoklonálního imunoglobulinu i β₂-mikroglobulin, jehož koncentrace odráží aktivitu nádorových buněk. Typickou maligní monoklonální gamapatií je mnohočetný myelom. Onemocnění je doprovázeno anémií, kostními defekty, poruchami imunity a často renální insuficiencí.

Diagnóza monoklonální gamapatie vyžaduje průkaz M-komponenty, tj. imunoglobulinu s jen jedním typem lehkých řetězců v molekule. K tomuto účelu obvykle slouží elektroforéza s následnou imunofixací, tj. identifikací třídy nádorového imunoglobulinu pomocí specifických antisér.

I určení třídy monoklonálního imunoglobulinu má svůj význam: je totiž rozdíl v biologickém poločasu IgG a IgA. Při stejné koncentraci M-komponenty má pacient s paraproteinem IgA větší množství nádorových plazmatických buněk než v případě monoklonálního IgG. Nález volných lehkých řetězců imunoglobulinů je odrazem nádorové dediferenciace, a tedy i horší prognózy. Lehké řetězce pro svou malou molekulu snadno pronikají glomerulem; prokazují se v moči jako tzv. Bence-Jonesova bílkovina. Volné lehké řetězce lze stanovit citlivou imunochemickou metodou i v krevním séru. Je-li poměr mezi volnými řetězci kappa a lambda posunut výrazně ve prospěch jednoho typu, je podezření na malignitu.

Existuje skupina obvykle starších nemocných, u nichž nízká koncentrace M-komponenty v séru přetrvává léta, aniž by došlo k rozvoji maligního nemocnění. Toto onemocnění se dříve nazývalo benigní monoklonální gamapatie. Ukázalo se však, že u určitého procenta těchto nemocných po roky trvajícím benigním průběhu dojde k přeměně na maligní mnohočetný myelom; proto je toto onemocnění dnes označováno jako monoklonální gamapatie neurčeného (nejasného) významu (monoclonal gammopathy of undetermined significance. monoklonální gamapatie neurčeného (nejasného) významu, MGUS).